Světové dotace na fosilní paliva činí 1,9 bilionu USD – MMF
Ze zprávy, kterou nedávno publikoval Mezinárodní měnový fond (MMF) vyplývá, že téměř 9 % ročních rozpočtů všech zemí připadá na podporu ropného, plynárenského a uhelného průmyslu ve formě přímých dotací, zákaznických slev a nezaplacených daní za znečištění. Zpráva odhaduje celkovou výši celosvětových dotací na fosilní paliva na 1,9 bilionu USD [1,5 bilionu EUR] – což odpovídá 2,7 % celosvětového HDP, nebo 8 % vládních příjmů, sděluje MMF.
V médiích i ze strany některých politiků je často kritizována větrná energie, protože dostává vládní podporu – což je pravda. Zamysleli se však někdy ti, kdo vznášejí tyto námitky, nad ohromnými částkami vládní podpory vynaloženými po dobu jejich životů na fosilní paliva – a stále vynakládanými, jak ukazují nejnovější údaje MMF?
Pro srovnání – Mezinárodní agentura pro energii odhaduje, že jen za rok 2011 dosáhly celosvětově přímé dotace na fosilní paliva výše 523 miliard USD, ve srovnání s 88 miliardami USD na obnovitelné zdroje.
Dotace na fosilní paliva ve vyspělých ekonomikách
Ve vyspělých ekonomikách nepřipadá v současnosti na fosilní paliva mnoho přímých dotací – ačkoli stále existují, Německo například vynakládá 0,07 % svého HDP na podporu uhelného průmyslu, zatímco USA vynakládají 0,05 % HDP na naftu. Fosilní paliva však v těchto ekonomikách nadále profitují z dotací ve formě nižších úrovní zdanění.
Ve vyspělých ekonomikách „mají dotace často podobu daní, které jsou příliš nízké na to, aby pokryly skutečné společenské náklady na spotřebu energie, včetně znečištění a dopravního přetížení“, říká MMF. „Daně uvalené na energie nejsou dostatečně vysoké, aby vyrovnaly veškeré negativní dopady nadměrné spotřeby energie, včetně dopadů na životní prostředí“, říká David Lipton, první náměstek generálního ředitele MMF.
Uvedeme-li si příklad několika jednotlivých zemí, vynakládá Belgie 0,2 % svého HDP na „podaňové“ dotace do plynu a 0,9 % HDP na dotace do uhlí; Spojené království vynakládá 0,2 % na plyn a 0,2 % na uhlí, zatímco USA vynakládají 2,4 % HDP na dotace do nafty, 0,2 % na plyn a 0,6 % na uhlí (viz stranu 57 kompletní zprávy MMF).
Obnovitelné zdroje zatím dostávají podporu ve formě přímých dotací, avšak – ve vyspělých zemích samotných – lze tyto dotace srovnat s velkými škodami, jaké fosilní paliva působí našemu zdraví i planetě – se započítáním hodnot ze zprávy MMF – plus nákladů na dovoz paliv především?
Jaký by navíc mohl být podle názoru MMF podnět k zastavení dotací?
„Reforma dotací by mohla vést k mnohem efektivnějšímu rozdělení zdrojů, což by dlouhodobě napomohlo zvýšení ekonomického růstu“, konstatuje MMF – silný argument v pokračujícím ovzduší ekonomické nejistoty, která nás obklopuje.
Domnívá se rovněž, že by se pouhou úpravou podaňových dotací snížily celosvětové emise skleníkových plynů ve vyspělých zemích o 13%.
Dotace na fosilní paliva v rozvojových ekonomikách
Zpráva se také hlouběji zabývá důsledky dotací do fosilních paliv v rozvojových ekonomikách – kde je většina dotací do fosilních paliv přidělována přímo. „Energetické dotace jsou vysoce nespravedlivé, jelikož přinášejí zisk skupinám s vyšším příjmem“, konstatuje zpráva, „20 % nejbohatších domácností v zemích s nízkým a středním národním důchodem získají v průměru šestkrát více celkových dotací do paliv (43%) než 20 % nejchudších domácností (7%)“, konstatuje zpráva. Tyto peníze by bylo možné lépe vynaložit na ochranu zdraví, vzdělávání a sociální ochranu, což by mělo přímější kladný dopad na chudé.
Zpráva MMF předkládá východisko z naší závislosti na dotacích do fosilních paliv, včetně postupného zavádění vyšších cen, rozsáhlé komunikace o výhodách omezování dotací do fosilních paliv a institucionálních reforem, které odpolitizují tvorbu cen energií.
„Závěrem lze dle mého názoru říci, že je dotování energií významným celosvětovým problémem, avšak problémem, který lze vyřešit“, říká Lipton.
National Geographic mezitím vypracoval velmi zajímavou světovou mapu dotací do fosilních paliv, kterou lze najít zde.
Autor: Zoë Casey | Vydáno 3. dubna 2013
