Příhradový stožár větrné elektrárny
Tento typ stožárů nebývá v Evropě tak častý. Má ale dvě podstatné výhody oproti klasickému ocelovému tubusu:
- je ekonomicky výhodnější při výškách stožáru nad 100m
- přeprava stožáru na místo je bezproblémová, protože montáž probíhá až na místě stavby VtE a tak konstrukce pro přepravu sestává pouze z jednotlivých nosníků a vzpěr o malé hmotnosti a velmi příznivé délce
Další výhodou tohoto stožáru je, že je „průhledný“. Stále se vedou debaty jestli je to výhoda či ne. Faktem ovšem zůstává, že jediným opodstatněným negativním vlivem větrné elektrárny je zásah do krajinného rázu. Tubusový stožár může být při vhodných podmínkách viditelný i z větší vzdálenosti. Příhradový stožár se při pohledu z dálky „ztrácí“ v terénu. Pokud ale stojíte u něj, je to velmi členitá stavba. Záleží tedy pouze na vnímání každého z nás.
Příhradový typ stožáru je hodně rozšířený v Číně a Indii. V Evropě se jedná spíše o výjimky.
V poslední době je ale trend stavět VtE stále vyšší a v tu chvíli je z ekonomického hlediska příhradový stožár výhodnější. Jeho montáž probíhá až na lokalitě, což konečnou cenu zvyšuje (mzda pracovníků v terénu, omezení z důvodu nepřízně počasí …). Doprava jednotlivých komponent na místo se ale odehrává zcela běžnými dopravními prostředky v normální dopravě, což je podstatně levnější než přeprava nadrozměrných nákladů přes velká území, za doprovodu asistence.
Poznámka ke trendu stavět stále vyšší stožáry větrných elektráren: Jak je vysvětleno v článku o vývoji velikosti VtE, se zvyšující se výškou nad zemí vzrůstá i rychlost větru a proudění větru je méně ovlivněno drsností země (vliv budov, lesů, vlnitého reliéfu krajiny). Je spočítáno, že každý metr výšky stožáru větrné elektrárny v rozmezí 80-100m vytvoří přídavek 0,9% k ročnímu vyrobenému množství elektřiny. Stožár větrné elektrárny vysoký 160m představuje zvýšení roční výroby elektrické energie o 35 – 45%, oproti 100m stožáru. V těchto výškových hladinách je nárůst roční výroby na jeden metr výšky stále asi 0,67%, takže se s tímto typem konstrukce stožáru budeme zřejmě setkávat stále častěji.
Rozšíření příhradových stožárů také výrazně pomohl rozvoj mobilní telefonie. Velmi se totiž rozvinula outdoorová technologie kabelových vedení a jejich kotvení na příhradovou konstrukci.
Zatím nejvyšší větrná elektrárna v Evropě je instalace Führlander 2500 (2,5MW), která je postavena ve východním Německu. Její příhradový stožár je vysoký 160m a listy větrné elektrárny dosahují až do výšky 205m.
Nejvyšší větrná elektrárna v Evropě (pro plnou velikost obrázku vždy klikněte na miniaturu)
Betonové patky tvořící základy pro tuto rekordní věž jsou od sebe vzdáleny 29m. Na konstrukci jsou použity standardní válcované L profily. Všechny prvky konstrukce jsou žárově zinkovány. Jejich spojení je provedeno pomocí pevnostních šroubů. Celková váha stožáru je 374 tun. V tomto konkrétním případě probíhala montáž od konce července do poloviny září, tedy necelé 2 měsíce.
Jednotlivé segmenty stožáru jsou s První segment je umístěn na betonové Stavbu stožáru musel provádět
pomocí menšího jeřábu smontovány patky jeden z největších jeřábů v Evropě
na místě
Technika dokončuje terénní úpravy Montáž jednotlivých segmentů na zemi pomocí standardních jeřábů a
pod stožárem postupů
I když se segmenty montovaly na Detail šroubového spoje. Modré je Pohled stožárem vzhůru. Jeřáb
zemi, bylo třeba využít montážních jištění matic proti povolení vynáší poslední segment k montáži
plošin
Propojení příhradové konstrukce s Pohled z jeřábu na gondolu a stožár Vyzvednutí rotorového listu
válcovým dílem, na němž je
umístěno otočové ložisko gondoly
Montáž rotorového listu Osa rotoru se nachází ve výši 160m Po dokončené montáži jeřáb sklápí
své rameno
Tato VtE byla stavěna jeřábem se Působivý rozhled z výšky 160m Větrná elektrárna v industriální
specifickým lomeným ramenem krajině
Romantický pohled na nejvyšší Umístění příhradového stožáru nemusí VtE s příhradovými stožáry v krajině
evropskou VtE znamenat problém ani v tomto případě
