Ing. Jiří Špičák, lektor ČSVE

Unikátní akcí v oboru vzdělávání a větrných elektráren (VtE) je soutěž modelů větrných elektráren. Její již druhý ročník zorganizovali Mgr. Kubera a Mgr. Beneš na brněnském gymnáziu Matyáše Lercha (GML). V letošním roce se na této akci aktivně podílela i Česká společnost pro větrnou energii.

Soutěž je pořádána ve dvou termínech. Nejprve se začátkem listopadu uskutečnila pro zájemce přednáška o větrných elektrárnách, kterou jsem odprezentoval jako zástupce ČSVE. V přednášce zazněla teorie rotoru a princip celé větrné elektrárny. Součástí přednášky byly i jednotlivé aspekty provozu větrné elektrárny, dopad na krajinný ráz, tichost provozu atd.
Poté byla studentům představena pravidla soutěže a princip úlohy, kterou při soutěži měli řešit: jak bude generován vítr, na jakou zátěž se bude model VtE připojovat i jaký bude systém měření.

Ve zkratce jde o to, že každý student si musí sestrojit model VtE. Ten se připojí na měřící systém PASCO. Potom bude model po dobu 60s čelně ofukován fénem ze vzdálenosti 30cm. V čase 60s až 120s se přidá k prvnímu fénu ještě druhý, který je ale směrován z boku v úhlu 30st. oproti původnímu. Po dobu 120s měřící systém měří neustále napětí a proud dodávaný modelem.
Výsledek je pak zobrazován jako výkon ve formě grafu. Daný graf se v reálném čase promítá přes dataprojektor na plátno, takže všichni studenti mají přehled o výkonnosti právě měřeného modelu. To je velkým kladem této soutěže, protože zúčastnění studenti po celou dobu soutěže sledovali dění, fandili svým spolužákům a porovnávali jednotlivé typy konstrukcí a jejich výkonnosti.

O soutěži samotné se dá hodně vyčíst z přiložených výsledkových listin a fotografií. Soutěž byla rozdělena na kategorii mladších a starších.

Ve starších se zúčastnili studenti z GML a SPŠE v Sokolnicích. Na modelech bylo vidět hodně tvůrčího umu samotných studentů. Když jsem s nimi probíral jednotlivé konstrukce, byl jsem dosti překvapen, kolik někteří studenti strávili času praktickými zkouškami a laděním výkonu. Na studentech ze Sokolnic bylo vidět, že jsou odborníci a jejich konstrukce byly velmi nápadité a neobvyklé. Soutěž nakonec vyhrály jednoduché konstrukce s malými elektromotory a rychloběžnými vrtulemi o malém průměru.

V kategorii mladších studentů jsem byl překvapen velkým počtem zúčastněných dívek. Na jejich modelech šlo většinou najít několik detailů, se kterými jim někdo pomohl, ale to není proti pravidlům soutěže, spíše se aktivita cení. Mnoho modelů se před soutěží ještě v místní dílně dolaďovalo.
Například model slečny Terezy Huříkové těsně před startem přestal fungovat. Díky místní dílně se jej ale podařilo opravit a nakonec se umístila na krásném 2. místě v kategorii ZŠ.

Celá soutěž se mohla uskutečnit díky podpoře fondu Zelená energie Skupiny ČEZ. Díky tomu mohli být vítězové v obou kategoriích ohodnoceni náležitými cenami pro kutily. Výkony a popisy jednotlivých modelů jsou ve výsledkové listině.

Já jsem za ČSVE také vyhodnocoval, přičemž jsem se zaměřil na technické řešení a zpracování jednotlivých modelů. Mé ocenění získaly především dva stroje: Model týmu „High voltage“, kdy použili 3 elektromotorky, aby dosáhli vyššího napětí. Druhým ohodnoceným byl model Jakuba Jalůvky, který při tvorbě modelu myslel opravdu na to, že dělá model větrné elektrárny. Třetí, koho jsem ohodnotil, byl tým „Dopplerův jev“. Rozhodl jsem se tak na základě velmi napínavého souboje o místo na bedně v kategorii ZŠ. Tento tým nakonec skončil velice těsně na čtvrtém místě.

Celá soutěž se velmi povedla a studenty zaujala, čímž splnila svůj účel.