2023: rok, kdy výrobci začnou sdílet vyrobenou obnovitelnou energii a uleví svým účtům za energie

První komunitní projekty ve fotovoltaice. Po letech tři nové větrné elektrárny. Ale také unikátní bioplynka v Litomyšli a rapidní nárůst zájmu o čisté zdroje mezi domácnostmi v rodinných domech a podnikateli. Tak shrnuje rok 2022 v obnovitelných zdrojích Komora obnovitelných zdrojů energie. V roce 2023 Komora obnovitelných zdrojů energie očekává další zrychlení rozvoje obnovitelných zdrojů. Vedle nových ceníků za energie budou hlavním tahounem nová pravidla pro sdílení vyrobené energie mezi spotřebiteli a zjednodušení povolovacích procesů, které připravuje vláda. Velkým tématem budou obnovitelné zdroje pro krytí vlastní spotřeby v bytových domech a administrativních a komerčních budovách. Očekáváme zkrácení dodacích lhůt pro koncové zákazníky a několik nových fotovoltaik na volné ploše. 

„V roce 2022 se v energetice pohnuly ledy: domácnosti i stát rychle reagují na energetickou krizi a válku na Ukrajině. Zákonem roku v energetice byl Lex obnovitelné zdroje 1. Ten skutečný průlom ale přijde až letos díky Lex obnovitelné zdroje 2. To je vlajková loď a zároveň očekávání roku pro náš sektor,” řekl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie

Podle připravované novely Energetického zákona se budou nově moci všichni spotřebitelé energie zapojit do výroby a sdílení energie: chalupáři si budou vyrábět elektřinu pro byty ve městech, podnikatelé dodávat přebytky elektřiny a bioplynu do svých poboček, sousedům, rodině či přátelům a školní budovy zásobovat třeba plavecké bazény. Novelizovaný zákon definuje principy sdílení elektřiny, vymezuje energetická společenství a aktivního zákazníka, jejich práva a povinnosti. LEX OZE 2 byl předložen do meziresortního připomínkového řízení, vláda ho má projednat z kraje roku.

Podle dřívějších predikcí Komory OZE lze do roku 2030 očekávat nejméně zdvojnásobení podílu čisté energie na spotřebě. Obnovitelné zdroje mohou zároveň již do pěti let nahradit 10 až 20 % ruského plynu (detail).

Větrné elektrárny: po třech letech první nové turbíny. Do pěti let očekáváme nejméně zdvojnásobení výkonu 

Poprvé od roku 2019 byly v Česku v roce 2022 postaveny nové větrné elektrárny. Čtyři větrné turbíny projektu Moravice-Melč II (MS kraj) s celkovým výkonem 8,8 MW. Zdroje aktuálně čekají na připojení do sítě a splnění administrativních povinností. Vyrobenou elektřinu bude nakupovat společnost ŠKO ENERGO, jež dodává energii do provozů ŠKODA AUTO. Celkový instalovaný výkon tak byl v roce 2022 navýšen ze 340 na 348,8 megawattů (MW).

„Do pěti let očekáváme nejméně zdvojnásobení celkového instalovaného výkonu. Klíčové je zjednodušení povolovacích procesů. Příprava projektu větrné elektrárny dosud trvá běžně 10 let, to je pro investory velmi demotivační,” uvedl Michal Janeček, předseda České společnosti pro větrnou energii.

V roce 2023 budou pokračovat přípravy na projektech po celém Česku, které jsou v pokročilejších přípravných fázích. Očekáváme, že pokračovat bude i zájem nových tuzemských i zahraničních firem o vstup do oboru. Rozvoj větrných elektráren potřebujeme výrazně zrychlit i s ohledem na potřebný vyvážený rozvoj s novými fotovoltaickými instalacemi, elektřina ze slunce a z větru se sezónně doplňuje (detail).

Díky silnému větru jsme v lednu a únoru 2022 i v Česku zaznamenali historicky nejvyšší výroby větrné elektřiny. S využitím dat za minulé roky jsme připravili přehled největrnějších měsíců v roce (detail). K tématu se dobře váže shrnující infografika elektřina ze slunce a větru se sezónně doplňuje z portálu Fakta o klimatu.

V Česku byl rozvoj větrných elektráren až donedávna zanedbán. Z větru pochází jen přibližně jedno procento spotřebované elektřiny, potenciál je přitom řádově vyšší (infografika). Celounijní průměr podílu větru na spotřebě elektřiny činil v roce 2021 14 %, respektive 12 %, když odečteme mořské větrné elektrárny (zdroj). „V té souvislosti získává na důležitosti rovněž téma prodloužení životnosti stávajících větrných elektráren. Fakticky vzato jde o prodloužení a případnou úpravu podmínek provozu v rámci stavebního povolení (prodloužení připojení k síti nemá časové omezení). Životnost elektráren je 25 až 30 let, ovšem kvalitní servis je podmínkou,” dodal Janeček.