RSS ČSVE novinky http://www.csve.cz/tools/RSS/generate_rss.php http://www.csve.cz/tools/RSS/generate_rss.php 19.8.2022 19.8.2022 Q2 Blog info@q2.cz info@q2.cz Kupte si kus větrné elektrárny. Obce i lidé investují do zdrojů, vrtule jim pak tolik nevadí http://www.csve.cz/novinky/558 Nad vesnicí Rozstání, zhruba půl hodiny jízdy od Prostějova, stojí už šestnáct let větrná elektrárna. Na první pohled se nijak neliší od podobných staveb, zajímavá je tím, že jde o vůbec první projekt v Česku, na kterém se podíleli i obce a lidé, kteří žijí v okolí stavby. Díky nákupu drobného akciového podílu tak můžou z elektrárny profitovat.   „Projekt Větrného parku Drahany vznikl zhruba před 16 lety. Ráz krajiny jistě výstavba větrné elektrárny změní, ale za tu dobu jsme si přivykli,“ říká starosta nedalekých Drahan Milan Marek (Nestr.), nad kterými pro změnu stojí nejvýkonnější větrná elektrárna v Česku. Podobně jako další akcionáři získávají každoročně i Drahany podíl na zisku.   Model takzvaných občanských větrných elektráren se podle investičního fondu Portiva, který jej před lety spustil, osvědčil. Už před samotnou výstavbou si mohl akcie chystané elektrárny pořídit kterýkoli občan nebo obec. Za symbolickou korunu nejdřív nakoupili prioritní akcii. Jakmile stavební plán oběhl úřednické kolečko a získal potřebná povolení, mohli tito prioritní akcionáři dál nakupovat klasické akcie.    Po úspěšném pilotním projektu tak investiční společnost v plánech pokračovala dál. Dnes Portiva, jejíž hlavní akcionářkou je Iva Šťastná, vlastní a spravuje 13 větrných a solárních zdrojů a čtyři teplárny. „Jsme pravděpodobně jediní v České republice, kdo provozuje takzvané občanské parky. Umožňujeme, aby do našich elektráren prostřednictvím nákupu drobného akciového podílu zainvestovali i ti, kteří žijí v jejich okolí. Je to trend, se kterým se budeme setkávat častěji,“ říká Pavel Svoreň, člen představenstva a výkonný ředitel skupiny Portiva, která za projektem stojí.   O podíly ve větrných elektrárnách byl podle České společnosti pro větrnou energii velký zájem už v nultých letech, kvůli tehdejším složitým zákonům ale většina společností úpisy svých podílů nedotáhla do konce. Energetická krize i válka na Ukrajině ale zamíchala kartami a situace se začíná obracet. „Stát postupně upravuje legislativu a podporuje rozvoj právě i komunitních projektů, kde se v roli výrobce energie potkávají domácnosti s obcemi a podnikateli. Zároveň vidíme, že zájem o vlastní, čistou, levnou a nezávislou energii dramaticky roste mezi všemi spotřebiteli, což se projevuje i ve snaze podnikatelů spojit se s domácnostmi,“ říká předseda České společnosti pro větrnou energii Michal Janeček.   I když zájem o investice do větrných elektráren na jedné straně stoupá, na té druhé se do rozhodování investorů propisuje i konečná cena podobných projektů. Kvůli válce na Ukrajině i nabouraným dodavatelským řetězcům stavby výrazně zdražují. „Ceny větrných elektráren vyskočily, porovnání je ovšem složité, protože ceny se stanovují individuálně. Aktuální situace na trhu, a není to situace jen větrných elektráren ani pouze energetiky, je nestabilní a budoucí vývoj bude ovlivňovat řada faktorů včetně probíhající války. Pokud vůbec lze odhadnout aktuální cenu, pak orientačně počítáme s cenou kolem 45 milionů za instalovaný megawatt výkonu,“ říká Janeček.   Zdražování materiálu potřebného k výrobě turbín se přitom netýká pouze Česka. „Nesmíme zapomenout na to, že před dvěma lety jsme předpokládali, že do roku 2030 bude cena větrných elektráren poloviční oproti roku 2021 nebo 2020. Tato logika padá, pokud se ceny materiálů zdvojnásobí,“ uvedl pro deník Financial Times Christian Bruch, ředitel společnosti Siemens Energy.   Splnit cíle, které si stanovila Evropské unie v rámci plánu REPowerEU, tedy 480 GW instalovaného výkonu větrných elektráren v celé EU do roku 2030, tak zřejmě nebude nejjednodušší. „Současné tempo výstavby větrných elektráren v EU je zhruba poloviční oproti tomu, co se očekává od větrné energetiky, aby nám pomohla zbavit se závislosti na Rusku. Ale pokud zrychlíme, zefektivníme povolovací procesy pro obnovitelné zdroje, tak to možné je. Vyřízení všech povolení na větrnou elektrárnu ale nesmí trvat déle než dva roky,“ vypočítává předseda Komory obnovitelných zdrojů Štěpán Chalupa. V současnosti podle něj celý proces vyřízení dokumentace zabere minimálně sedm let.   Aktuálně v Česku elektrickou energii vyrábí 220 větrných elektráren s celkovým instalovaným výkonem 339 MW, ty ale svou výrobou nepokryjí ani procento tuzemské spotřeby elektřiny. Pro srovnání: třeba v Rakousku větrné elektrárny zajistí více než desetinu tamní spotřeby elektřiny. Pokud ale vláda dokáže zjednodušit proces výstavby, bude Česko schopné podle studie Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR do pěti let zdvojnásobit výkon tuzemských větrných elektráren. V roce 2040 by mohly české větrné elektrárny zajišťovat ročně mezi 6 a 19 miliony MWh elektřiny, tedy až zhruba 30 procent současné spotřeby.   (přejato z Hospodářských novin, 15/8/2022)   16.08.2022 Vítr dovážet nemusíme http://www.csve.cz/novinky/556 Větrné elektrárny jsou jedním z klíčových zdrojů, jak se Evropa a Česko mohou zbavit závislosti na dovozu energií z Ruska. Pro jejich rozvoj je však třeba zásadně zkrátit délku potřebnou k vyřízení všech potřebných povolení, shodují se zástupci sektoru napříč Evropou. Se stejným závěrem přišla v polovině května i Evropská komise. Na 15. června každoročně připadá mezinárodní den větrné energie.   „Vyřídit potřebná povolení pro větrnou elektrárnu v Česku trvá v nejlepším případě sedm, běžně však i deset a více let. Pro srovnání: čtyřletý povolovací proces byl v Německu už před lety považován za neobratný a byl příčinou zpomalení rozvoje,” řekl Michal Janeček, předseda České společnosti pro větrnou energii (ČSVE).   „Pomocí energie z obnovitelných zdrojů lze do pěti let nahradit 10 až 20 % ruského plynu. Zhruba desetinu z této úspory dodají nové větrné elektrárny, jejichž výkon se do pěti let může zdvojnásobit. Společně s nově vybudovanými fotovoltaickými a malými vodními elektrárnami by ročně vyrobily 2,7 milionu megawatthodin, což odpovídá roční spotřebě čtvrtiny obyvatel Česka. Výkonově flexibilní bioplynové stanice jim budou v sítí krýt záda a navíc plnit potrubí biometanem. Základní podmínkou je ovšem rychlý start pětiletého projektu, jak se zbavit dovozu energií z Ruska, o němž hovořil premiér Petr Fiala ve svém nominačním projevu před dvěma měsíci,” uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.    Tuzemské větrné elektrárny vyrobily během letošního ledna a února rekordní množství elektřiny. V lednu to bylo 87,6 tisíc megawatthodin (MWh), v únoru dokonce 106 tisíc MWh, ukazují předběžná data ze systému OTE. Jde o množství elektřiny, které za měsíc spotřebuje více než milion osob. Leden a únor obecně patří k největrnějším měsícům v roce. Letošní leden a únor se zapsaly mezi tři měsíce s vůbec největší výrobou elektřiny.   Větrné elektrárny pokrývají zhruba 1 % spotřeby elektřiny v ČR. Jedenáctkrát méně, než v sousedním Rakousku, které má srovnatelné geografické podmínky a patnáctkrát méně, než činí průměr států evropské sedmadvacítky.   V roce 2040 by mohly české větrné elektrárny zajišťovat ročně mezi 6 a 19 miliony megawatthodinami (MWh) elektřiny. Tedy asi 10 až 31 % současné spotřeby, předpovídá předloňská analýza připravená Ústavem fyziky atmosféry Akademie věd ČR pro ČSVE a Komoru OZE. Kolik to nakonec bude, závisí, jak se k rozvoji obnovitelných zdrojů postaví úřady. 15.06.2022 10 až 20 % ruského plynu lze do pěti let nahradit pomocí energie z obnovitelných zdrojů http://www.csve.cz/novinky/557 Podle Komory OZE nahradí do pěti let 10-20 % ruského plynu tepelná čerpadla, zdroje na biomasu, větrné, solární a vodní elektrárny a biometan. Podmínkou je rychlé odstranění bariér rozvoje obnovitelných zdrojů vládou.   Návrh opatření, jak EU sníží svou závislost na dovozech paliv z Ruska dnes zveřejní Evropská komise. Komora OZE v této souvislosti připomíná avizovanou přípravu pětiletého projektu, jak se Česko zbaví závislosti na dovážených palivech z Ruska. Přípravu projektu ohlásil premiér Fiala.    „Urychlení přechodu na obnovitelné zdroje energie dá práci, ale je reálné a pomůže domácnostem i podnikům zbavit se závislosti na stále hůře dostupných a cenově nestabilních energiích z dovozu. Ale vyřízení všech dokladů pro malé střešní fotovoltaiky nesmí trvat déle, než pro instalaci klimatizace a povolovací proces pro větrnou elektrárnu a další obnovitelné zdroje musí trvat maximálně dva roky, ne deset. To jsou jen příklady za všechny,” řekl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.   „Obnovitelné zdroje mohou být perspektivou pro transformaci českého průmyslu. Odhaduji, že může jít o tisíce firem. Ty budou vyvíjet a vyrábět pro novou energetiku výrobky s vysokou přidanou hodnotou. Mám pocit, že s ruskými tanky na Ukrajině začala i u nás nová éra proměny energetiky. Ta nám pomůže s energetickou soběstačností, ochranou klimatu i lepším životním prostředím s rychlým snižováním emisí,” dodal Chalupa.   Komora OZE nedávno zveřejnila predikce rozvoje obnovitelných zdrojů. Do pěti let očekává: ● nejméně půl milionu domácností přejde na vytápění obnovitelnými zdroji.  ● Vznikne nejméně 200 tisíc střešních mikroelektráren, které za rok vyrobí 1,2 milionu megawatthodin elektřiny.  ● Ostatní nově vybudované obnovitelné zdroje ročně vyrobí elektřinu v objemu 1,4 milionu megawatthodin. To odpovídá spotřebě domácností v Olomouckém a Zlínském kraji. ● Nové či upravené bioplynové a biometanové stanice nahradí až desetinu spotřeby zemního plynu.  ● Soustavy vysokokapacitních tepelných čerpadel postupně vytlačí plynové vytápění administrativních a komerčních budov a provozovatelé soustav dálkového vytápění budou přednostně přecházet na obnovitelné zdroje.     18.05.2022 Obnovitelné zdroje a šetrné budovy zatopí plynu z Ruska http://www.csve.cz/novinky/555 Budovy spotřebují v Česku až 36 % celkové spotřeby energie. Dvě třetiny z toho připadnou na vytápění, kde má významné zastoupení zemní plyn, který je téměř ze sta procent dovážen z Ruska. [1]    Pokud se vládě premiéra Fialy podaří odstranit klíčové bariéry rozvoje obnovitelných zdrojů energie tak, jak je ve spolupráci s resorty MPO, MŽP a MMR identifikovala a rozpracovává Komora obnovitelných zdrojů energie, tak do pěti let:   Nejméně půl milionu domácností přejde na vytápění obnovitelnými zdroji: 250 tisíc tepelných čerpadel, 250 tisíc kotlů na dřevo, 100 tisíc akumulačních kamen a krbů, 40 tisíc kotlů na pelety a 30 tisíc solárních kolektorů. Kolem 30 tisíc domácností se připojí na soustavy dálkového vytápění na bioplyn či biomasu.   Vznikne nejméně 200 tisíc střešních mikroelektráren, které za rok vyrobí 1,2 milionu megawatthodin elektřiny. (Počet mikroelektráren se tak oproti dnešku zšestinásobí).   Ostatní nově vybudované obnovitelné zdroje ročně vyrobí elektřinu v objemu 1,4 milionu megawatthodin. To odpovídá spotřebě domácností v Olomouckém a Zlínském kraji. Očekáváme, že do pěti let dojde ke zdvojnásobení celkového instalovaného výkonu větrných elektráren. Na brownfieldech a méně kvalitních půdách vznikne minimálně 500 megawattů (MW) fotovoltaik a na horních a menších tocích řek budou obnoveny či rekonstruovány desítky malých vodních elektráren.   Nové či upravené bioplynové a biometanové stanice nahradí až desetinu spotřeby zemního plynu. „REPower EU“ počítá s domácí udržitelnou výrobou biometanu v roce 2030 v objemu 35 mld. m3. Česká republika by se na splnění tohoto cíle mohla podílet cca 1,3 mld m3 biometanu odhaduje CZ Biom.   Soustavy vysokokapacitních tepelných čerpadel postupně vytlačí plynové vytápění administrativních a komerčních budov.    Provozovatelé soustav dálkového vytápění budou přednostně přecházet na obnovitelné zdroje, zejména na udržitelně získávanou biomasu a geotermální energii využívanou pomocí tepelných čerpadel napojených na hluboké geotermální vrty.     V sektoru budov lze úsporami energií, které jsou stabilní a dlouhodobě jistou investicí, významně zvýšit energetickou bezpečnost státu. Šance pro budovy identifikovala čtyři zásadní teze, které by vláda měla mít na paměti:   Až 400 tisíc zrenovovaných budov ušetří zhruba 350 milionů m3 plynu díky snížené potřebě energií na vytápění. [2]   Chytře směřované investice, ať už do hlubokých renovací nebo energeticky šetrné výstavby, by měly být vlajkovou lodí všech programů podpor.   Zdvoj až ztrojnásobení míry renovací, která je akcentována v novém balíku evropské legislativy Fit for 55, směřuje ruku v ruce se snižováním skleníkových plynů k vyšší energetické soběstačnosti.   Snižovat energeticky náročné procesy při získávání surovin a výrobě stavebních materiálů a stimulovat masivnější druhotné využívání zdrojů.     Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie, řekl:   „Válka na Ukrajině nás donutila přemýšlet o fosilních palivech úplně jinak. Bolestně, ale zcela zřetelně celá společnost pochopila třetí dobrý důvod se jich urychleně zbavit, přičemž ty první dva - vysoké emise a vysoká cena - zůstávají. Zdá se, že Petr Fiala si to dobře uvědomuje a jeho vláda začíná v obnovitelných zdrojích a šetrných budovách ruskému plynu zatápět. Když se vládě podaří odstranit hlavní bariéry, stovky tisíc domácností a firem se do pěti let stanou na Rusku nezávislými a získají čistou a levnější energii.”   Šárka Tomanová, ředitelka Šance pro budovy, řekla:   „Důkladné renovace budeme muset pro zvýšení energetické soběstačnosti významně urychlit. Podle Dlouhodobé strategie renovace budov, kterou jsme aktualizovali v roce 2020, je možné při důkladných renovacích budov ušetřit do roku 2030 až pětinu energie potřebné k jejich vytápění. Abychom se k tomuto scénáři přiblížili, tak při zohlednění inflace a vyššího počtu rekonstrukcí bude potřeba navíc nasměrovat přibližně 55 miliard korun.”  „Šetrné budovy jsou strategickou investicí do budoucnosti, kdy prostřednictvím úprav přidáváme nemovitosti na hodnotě a podporujeme místní podnikání a průmysl. Většina stavebních výrobků je lokálních. Navíc v seniorním věku může mít celá řada lidí problémy platit za energii. Pokud ale budou žít v kvalitně rekonstruovaném domě, nárůst cen se jich existenčně nedotkne. Nejlevnější energie je vždy ta, kterou nemusíme spotřebovat.”   Zdroje:   [1] Energetická dovozní závislost České republiky. MPO 2022 (str. 17 až 19).   [2] Dlouhodobá strategie renovace budov v České republice. Šance pro budovy 2020 (zde).   04.05.2022 Investiční dotace pro větrné elektrárny již brzy http://www.csve.cz/novinky/554 Z harmonogramu výzev operačního programu OP TAK pro rok 2022 vyplývá, že na červenec je naplánováno vyhlášení výzvy pro poskytování investiční podpory pro větrné elektrárny s celkovou alokací 500 milionů korun. Přehled výzev najdete na webu API. Zájemcům o vstup do sektoru větrných elektráren nabízí ČSVE podporu v rámci členství v asociaci. Pro víc informací se obracejte na předsedu Michala Janečka (predseda@csve.cz) 28.03.2022 Rekordní výrobu elektřiny hlásí za leden a únor provozovatelé větrných elektráren http://www.csve.cz/novinky/553 Rekordní množství elektřiny vyrobily české větrné elektrárny během letošního ledna a února. V lednu to bylo 87 639 megawatthodin (MWh), v únoru dokonce 106 050 MWh, ukazují předběžná data ze systému OTE. Pro srovnání: jde o množství elektřiny, které za měsíc spotřebuje více než milion osob. [1] 340 českých větrných elektráren bylo schopno po oba měsíce vyrábět dostatek elektřiny, jejíž objem odpovídá spotřebě domácností v Pardubickém a Královéhradeckém kraji. [1] Dobré větrné podmínky nejen v České republice, ale i jinde v Evropě tak nyní pomáhají zvyšovat energetickou soběstačnost EU a zmírňovat současnou energetickou krizi.   Leden a únor obecně patří k největrnějším měsícům v roce. Větrné elektrárny po dobu šesti měsíců (od října do března) vyrábějí každý měsíc asi 10 % své roční výroby. Dva jarní měsíce (duben a květen) vyrábějí asi 8 %. Zbývající čtyři měsíce (od června do září) se výroba pohybuje mezi 5 a 6 %. Vyplývá to z analýzy měsíčních výrob větrných elektráren v Česku v letech 2009 až 2021, kterou sestavila Česká společnost pro větrnou energii. Výsledek je zobrazen v grafu níže.   Větrné elektrárny pokrývají zhruba 1 % spotřeby elektřiny v ČR. Jedenáctkrát méně, než v sousedním Rakousku, které má srovnatelné geografické podmínky a patnáctkrát méně, než činí průměr států evropské sedmadvacítky. [2]   Michal Janeček, předseda České společnosti pro větrnou energii (ČSVE), řekl:    „Maximální výroby dosahuje větrná elektrárna od poloviny podzimu do druhé třetiny jara, kdy je zároveň nejvyšší celková spotřeba elektřiny. I v nejhorších měsících je výroba stále na polovině hodnot nejlepších měsíců.” ČSVE sdružuje provozovatele větrných elektráren i výrobce a dodavatele technologií.   Tuzemské větrné elektrárny mohou v roce 2040 reálně pokrýt 31 % dnešní spotřeby elektřiny v Česku, a to po zohlednění všech omezení a praktických těžkostí spojených s jejich realizací. Vyplývá to ze studie připravené Ústavem fyziky atmosféry Akademie věd ČR. [3]   „Dva roky starý národní energeticko-klimatický plán přitom předpokládá do roku 2040 zdvojnásobení spotřeby zemního plynu ve výrobě elektřiny. Považuji za nezbytné a zároveň všestranně výhodné společně usilovat o urychlení instalací nových obnovitelných zdrojů energie. Jsou to zdroje domácí a přímo tak snižují závislost na dovozu energií včetně těch z Ruska, nepodléhají cenovým turbulencím a pomáhají chránit klima. V obnovitelných zdrojích musíme šlápnout na plyn,” řekl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie   „Průměrná cena elektřiny za poslední měsíce na vnitřním trhu v ČR je nad čtyřmi korunami za kilowatthodinu. Elektřina vyrobená z větru v lednu a únoru tak má hodnotu tři čtvrtě miliardy korun. Protože každý spotřebitel platí poplatek na obnovitelné zdroje jen ve výši padesát haléřů za kilowatthodinu (0,495 Kč/kWh činí příspěvek spotřebitelů na podporu OZE, pozn. redakce), velkou část ze stamilionové částky můžeme chápat jako úsporu pro lidi. Elektřina se totiž nemusela nakoupit za draho z jiných zdrojů. Čím více bude elektřiny z obnovitelných zdrojů, tím více se ušetří,“ řekla Iva Šťastná z firmy Portiva, která v Česku projekty větrných elektráren spolu s kolegy už více než 15 let připravuje. Portiva provozuje osm větrných elektráren na sedmi lokalitách.   Graf: Procento z roční výroby větrné elektrárny (průměr ČR 2009 až 2021)   21.03.2022 Obnovitelné zdroje energie jsou svobodné a bezpečné zdroje energie http://www.csve.cz/novinky/552 Ruská agrese zásadně prohlubuje energetickou krizi Evropy ze stejného důvodu, kvůli kterému loni začala - nedodávkami ruského zemního plynu. To platilo do písmene ještě včera. Dnes se přidává válečný útok na největší jadernou elektrárnu v Evropě.   Zdvojnásobení spotřeby zemního plynu ve výrobě elektřiny do roku 2040 předpokládá dva roky starý Vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu. [1] Ve výrobě tepla předpokládá nárůst sice „jen” o 17 %, v případě teplárenství jde však o obrovské objemy zemního plynu. [1] Zemní plyn by měl být také klíčovým palivem v připravované transformaci teplárenství, přechodu od uhlí. Přitom jak v teplárenství, tak v elektroenergetice lze zemní plyn nahrazovat obnovitelnými zdroji.   „Považuji za všestranně výhodné společně usilovat o urychlení procesu zavádění obnovitelných zdrojů energie. Jsou to zdroje domácí a přímo tak snižují závislost na dovozu energií včetně těch z Ruska, nepodléhají cenovým turbulencím a pomáhají chránit klima,” uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie. „Naše komora proto nabídla ministerstvům expertízu ze všech sektorů obnovitelné energetiky,” dodal.     Následuje příloha: podklady pro 6 možných příběhů o budoucí roli obnovitelných zdrojů energie: ●      Domácnosti mají téměř vždy levnější alternativu k vytápění plynem ●      2040: třetina elektřiny z větru? ●      2030: až deset geotermálních tepláren ●      Průmysl obnovitelných zdrojů energie jedním z pilířů ekonomické obnovy ●      ČR je schopna do několika let nahradit 10 % své současné spotřeby zemního plynu biometanem ●      Fotovoltaika povinně na nové budovy? 04.03.2022 Rekordní výrobu elektřiny hlásí za leden provozovatelé větrných elektráren http://www.csve.cz/novinky/551 Rekordní množství elektřiny vyrobily české větrné elektrárny během letošního ledna. Celkem 87 638 megawatthodin (MWh), ukazují předběžná data ze systému OTE. Pro srovnání: jde o množství elektřiny, které za měsíc spotřebuje zhruba 970 tisíc osob (420 tisíc domácností). Přibližně tolik obyvatel žije v Libereckém a Královéhradeckém krajích dohromady. Měsíc únor se prozatím vyvíjí ještě lépe. Dobré větrné podmínky nejen v České republice, ale i jinde v Evropě tak nyní pomáhají zmírňovat současnou energetickou krizi a zvyšovat energetickou soběstačnost EU. 28.02.2022 WindEurope: Evropa nestaví dostatek nových větrných elektráren http://www.csve.cz/novinky/550 V Evropě bylo v loňském roce vybudováno více než 17 gigawattů (GW) nových větrných elektráren, státy EU-27 postavily pouze 11 GW, uvedla ve své dnes zveřejněné zprávě WindEurope, asociace evropského větrného průmyslu. V Česku už druhý rok po sobě nevznikla žádná větrná turbína. [1] Větrné elektrárny pokrývají zhruba 1 % spotřeby elektřiny v ČR. Jedenáctkrát méně, než v sousedním Rakousku, které má srovnatelné geografické podmínky a čtrnáctkrát méně, než činí průměr států evropské sedmadvacítky. [1] „V kontextu ruské invaze jsou výhody obnovitelných zdrojů zřejmé. Je to nejrychlejší a nejlevnější cesta, jak s našimi domácími a evropskými energetickými zdroji nahradíme ty ruské,” řekl Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE.   Česko předpokládá téměř zdvojnásobení spotřeby plynu do roku 2040 v energetice Téměř zdvojnásobení spotřeby zemního plynu ve výrobě elektřiny a tepla mezi lety 2020 a 2040 předpokládá Národní energeticko klimatický plán. [2] „Jak v teplárenství, tak v elektroenergetice ho lze postupně nahrazovat obnovitelnými zdroji,” dodal Chalupa. Celková spotřeba zemního plynu v Česku v roce 2021 činila 100 tisíc gigawatthodin (9 433 milionů m3). [3] Česká společnost pro větrnou energii očekává, že letos přibudou elektrárny s výkonem 14 megawattů (MW). Další elektrárny by mohly vznikat i v budoucnu a to především díky novele zákona o podporovaných zdrojích energie, který vstoupil v platnost letos v lednu. „Na tahu je teď nová vláda, která by měla začít brát obnovitelné zdroje opravdu vážně, aktivně pomáhat a propagovat jejich instalaci, odstranit bariéry, dát jejich rozvoji zelenou,” dodal Chalupa.   WindEurope: EU staví větrné elektrárny jen polovičním tempem, které očekává Green Deal V Evropě bylo loni nainstalováno 17,4 tisíc megawattů (MW) nových větrných elektráren, což je o 18 % víc, než v předchozím roce, ale o 12 % méně, než WindEurope předpovídal před rokem. Čtyři elektrárny z pěti vyrostly na pevnině, mořské větrné elektrárny představují necelou pětinu nově přidaného výkonu. Větrné elektrárny loni pokryly 14 % spotřeby elektřiny v EU-27 a ve Velké Británii. Vyplývá to z dnes vydané zprávy WindEurope, která se kromě dat za loňský rok zaměřuje i na pětiletou predikci rozvoje sektoru. [1] WindEurope očekává, že v příštích pěti letech vzniknou v EU-27 elektrárny o výkonu 88 tisíc MW. Pro dosažení 40% cíle obnovitelných zdrojů v roce 2030 je potřeba, aby tempo výstavby nových elektráren bylo zhruba dvojnásobné. Hlavním zádrhelem rozvoje sektoru jsou pomalé povolovací procesy, uvedla dále WindEurope, asociace evropského větrného průmyslu.   2040: třetina elektřiny z větru? Z větru v Česku pochází jen přibližně jedno procento spotřebované elektřiny, přitom celoevropský průměr činí 15 %, respektive 12 %, když odečteme větrníky na moři. [1] „Ten rozdíl není tím, že by v Česku nebyl větrný potenciál. Ten máme podobně dobrý jako sousední Rakousko nebo jižní Německo. Problémem je přístup státu, který vítr a vůbec obnovitelné zdroje dosud považoval za jakýsi doplněk ke konvenční energetice. Tak to ale ve světě vůbec neplatí, obnovitelné zdroje jsou z hlediska rozvoje volbou číslo jedna, přebírají roli těch uhelných a jaderných a téměř všude ve světě slaví prim. Staví se jich každoročně násobně víc než uhelných nebo jaderných elektráren,” uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie. Tuzemské větrné elektrárny mohou v roce 2040 reálně pokrýt 31 % dnešní spotřeby elektřiny v Česku, a to po zohlednění všech omezení a praktických těžkostí spojených s jejich realizací. Vyplývá to ze studie připravené Ústavem fyziky atmosféry Akademie věd ČR pro ČSVE a Komoru OZE. Větrné elektrárny by mohly pokrýt i celou spotřebu elektřiny ČR, a to po zohlednění reálných větrných podmínek i hlavních objektivních omezení, jako je například vyloučení výstavby ve zvláště chráněných územích či respektování přísných hlukových limitů, které vylučují výstavbu v osídlených územích a jejich blízkosti. S ohledem na další požadavky ochrany přírody a nejrůznější jiná omezení technického, ekonomického i společenského rázu lze však očekávat, že skutečná realizace větrných elektráren bude nižší a v roce 2040 budou zajišťovat ročně mezi 6 a 19 terawatthodinami (TWh) elektřiny. Tedy asi 10 až 31 % současné spotřeby. [4] Rakouské horské oblasti a podhůří jsou pro stavbu větrných elektráren převážně zcela nevhodné (větrné podmínky, terén, osídlení). Malá část území východně od Vídně je naopak velmi příznivá. Zbytek území je topografií a větrností podobný Česku.   Zdroje [1] Wind energy in Europe: 2021 Statistics and the outlook for 2022-2026 - Trends and statistics. [2] Nárůst z 1 354 ktoe v roce 2020 na 2 428 ktoe v roce 2040. Ministerstvo průmyslu a obchodu (zde, tabulka 170) [3] Energetický regulační úřad (zde; kapitola 4.1) [4] Aktualizace potenciálu větrné energie v České republice z perspektivy roku 2020   24.02.2022 17. ledna větrné elektrárny napříč Českem hlásily zvýšenou výrobu http://www.csve.cz/novinky/549 Z informací od společností provozujících větrné elektrárny, PORTIVA a WEB, vyplývá, že výroba elektřiny z větrných elektráren díky silnému větru v pondělí byla násobně větší, než je v lednu obvyklé.   Větrné elekrárny skupiny PORTIVA umístěné v kraji Vysočina u obce Kámen poblíž Havlíčkova Brodu a u obce Lipná v Oderských vrších v Moravskoslezském kraji společně za pondělí vyrobily 83 482 kWh elektrické energie přírodě blízkým způsobem. Jedná se zhruba o dvojnásobek obvyklého lednového denního průměru v posledních 10 letech. Průměrná denní rychlost větru na elektrárně Kámen byla asi 13,8 m/s, elektrárna Lipná naměřila průměrnou rychlost za celý den přibližně 12,1 m/s.     Foukalo v celém Česku   Další dvě větrné elektrárny, které provozuje společnost WEB, umístěné v Banticích na jižní Moravě i v Horní Řasnici na liberecku společně vyrobily přes 71 tisíc kilowatthodin.   „Množství vyrobené energie ze čtyř lokálních zdrojů pokryje denní spotřebu domácností města velikosti Děčín nebo Mladá Boleslav. Větrné elektrárny provozované společenstvím občanů, samospráv a podnikatelů jsou příležitostí, jak si v příštích letech zajistit levnou elektřinu pomocí společné investice do větrné elektrárny,” uvedl Michal Janeček, předseda České společnosti pro větrnou energii.   Všechny 4 větrné elektrárny jsou zakresleny v mapě (Google maps) 19.01.2022 Nová německá ministryně životního prostředí se zaměří na kompromis mezi rozvojem obnovitelných zdrojů a ochranou přírody http://www.csve.cz/novinky/548 Německá vláda plánuje zvýšit tempo rozvoje větrné energetiky. Nová ministryně životního prostředí si vzala za cíl najít kompromis mezi křídly ve Straně zelených, z nichž někteří považují větrné elektrárny za potřebné pro ochranu klimatu, jiní argumentují jejich negativním dopadem na ochranu živé přírody. Velkým tématem je například jejich vliv na ptačí populace, píše Politico. „Pokud však nejsou větrné elektrárny zcela nevhodně umístěné a provozované, nepředstavují pro populace létajících živočichů zásadní nebezpečí. Z dlouhodobého monitoringu mortality ptactva opakovaně vyplývá, že větrné elektrárny patří ve srovnání s jinými antropogenními příčinami mezi méně významné zdroje ohrožení (např. Loss a kol., 2015). Známé organizace zaměřené na ochranu přírody, například britská Královská společnost pro ochranu ptáků (Royal Society for Protection of Birds) nebo Světový fond pro ochranu přírody (WWF) větrnou energetiku podporují pro její význam v ochraně klimatu," uvedl autorský kolektiv pod vedením Davida Hansliana.   Problémem není málo větru, ale pomalé procesy a přístup státu   Německá vláda plánuje zvýšit tempo instalací větrných turbín na 1 000 až 1 500 megawattů (MW) nových (pozemních) elektráren. Pro srovnání: v Česku se od roku 2005, který je považován za začátek rozvoje obnovitelných zdrojů v zemi, nainstalovalo pouhých 340 MW.  „V okolních státech - Rakousku, Sasku či Polsku se každoročně staví zhruba tolik větrných elektráren, kolik jich v Česku vzniklo od začátku sektoru před šestnácti lety. Důvodem samozřejmě není, že by v Česku nefoukalo nebo tu byly dražší elektrárny než v Rakousku, Polsku, Bavorsku a Sasku. Důvodem je neexistující podpora státu a to nejen finanční,” uvedl Michal Janeček, předseda České společnosti pro větrnou energii. Náráží tím na zdlouhavé povolovací procesy.   „Ten rozdíl není tím, že by v Česku nebyl větrný potenciál. Ten máme podobně dobrý jako sousední Rakousko nebo jižní Německo. Problémem je přístup státu, který vítr a vůbec obnovitelné zdroje stále považuje za jakýsi doplněk ke konvenční energetice. Tak to ale ve světě vůbec neplatí, obnovitelné zdroje jsou prioritou číslo jedna, přebírají roli těch uhelných a jaderných a téměř všude ve světě slaví prim. Staví se jich každoročně násobně víc než uhelných nebo jaderných elektráren,” uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie. Rakousko z větru pokrývá přibližně 12 % spotřeby elektřiny, Česko méně než 1 %. Podle studie Akademie věd mohou větrné elektrárny v Česku pokrýt až 28 % roční spotřeby elektřiny.   Zkušenosti z obcí ukazují, že větrníky nejsou po spuštění problém   Problémy s místními obyvateli či protesty proti novým větrným elektrárnám se objevují téměř výlučně ve fázi přípravy projektu, shodují se zástupci firem, které větrné elektrárny připravují a provozují. „Po uvedení do provozu prakticky žádné problémy neregistrujeme. V lokalitách, kde provozujeme stávající projekty jako jsou  Břežany u Znojma, nebo Horní Řasnice na Liberecku už připravujeme nové projekty, spolupráce s občany a obcí je totiž díky jejich vlastní zkušenosti s větrníky jednodušší - vědí do čeho jdou,” dodala Michaela Lužová, z firmy W.E.B Větrná Energie s.r.o., která v Česku projekty větrných elektráren spolu s kolegy už 18 let připravuje a několik větrných elektráren i provozuje.   Celý článek o záměru německé ministryně najdete na Politico. Detaily o větrné energetice v Česku viz poslední tisková zpráva Komory OZE a ČSVE.   06.01.2022 Doporučení zástupců průmyslu obnovitelných zdrojů z Komory OZE vládě, jak zdvojnásobit podíl obnovitelných zdrojů http://www.csve.cz/novinky/547 Před novou vládou je úkol téměř zdvojnásobit výrobu energie z obnovitelných zdrojů do roku 2030 (ze 17,5 na 32 %). Komora OZE, která zastupuje většinu výrobců čisté energie a instalačních firem obnovitelných zdrojů a navrhuje kroky, které zajistí požadovaný rozvoj. Obnovitelné zdroje mohou do roku 2030 zcela nahradit výrobu elektřiny z uhlí, přispět k ochraně klimatu, snížit závislost na dovozu paliv a ulevit tak spotřebitelům od vysokých a stále rostoucích cen fosilní elektřiny a tepla.   Dva nové energetické zákony a bezprecedentní objem zelených evropských fondů na post-covidovou obnovu dostaly během podzimu Česko na prah nové, obnovitelné budoucnosti. Čerpání fondů se právě rozjíždí, ale zákon o podporovaných zdrojích energie, na jehož konečné podobě se Komora OZE aktivně podílela, není samospasitelný. Komora OZE proto představuje 15 klíčových opatření, která pomohou sektor čisté energetiky po dekádě stagnace rozhýbat. Na nové vládě bude záležet, zda dokáže domácnostem, obcím a podnikatelům zajistit přístup k čisté a stále levnější energii a zbavit je závislosti na energii z fosilních paliv, která je a bude nestabilní cenou i dostupností. Čím víc si domácnost, podnikatel nebo obec sami vyrobí nebo nakoupí obnovitelné energie, tím víc jsou chráněni proti zvyšování cen plynu, elektřiny či tepla z fosilních zdrojů.   2030: dvakrát víc obnovitelné energie, než dnes 32 procent spotřeby energie budou už za deset let pokrývat obnovitelné zdroje energie (OZE). Je to skoro dvakrát víc, než dnes (17,5 %). [1] Takový je spravedlivý podíl Česka na společném evropském dekarbonizačním úsilí, který v létě zveřejnila Evropská komise. Ve spotřebě elektřiny stoupne podíl obnovitelných zdrojů, zejména díky rozvoji slunečních a větrných elektráren, dokonce na trojnásobek, ze současných 15 na 43 %, předpovídá Komora OZE. Kromě elektřiny je nutné zvýšit podíl obnovitelných zdrojů i ve spotřebě tepla a chladu a dopravě. Rostoucí zájem podnikatelů a domácností o stále levnější a čistou energii bude hlavním tahounem této proměny v energetice. „Zdvojnásobení podílu čisté energie je technicky zcela proveditelné a potenciál na to v Česku máme. Potvrzují to opakované analýzy i zkušenosti ze států, které v obnovitelné energetice hrají první ligu. Hlavní výzvou proto i nadále zůstává přístup státu, který zatím obnovitelné zdroje považoval sice za milý, ale stále jen doplněk k velké tradiční energetice. To je však zásadní nepochopení a chyba. Obnovitelné zdroje jsou jedinečnou příležitostí a vláda by měla jejich rozvoji dát zelenou,” uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.   Zástupci asociací sdružených v Komoře OZE identifikovali 15 klíčových opatření pro rozvoj jednotlivých sektorů (druhů) obnovitelných zdrojů: Podpořit a rozvinout nové odvětví obnovitelného průmyslu. ​​Česká ekonomika má tradičně silnou průmyslovou základnu i rostoucí počet firem vyvíjejících inovace v energetice. Vytvořit systém vzdělávání a rekvalifikace a zajistit dostatek kvalifikovaných pracovních sil. V tuzemském průmyslu obnovitelných zdrojů mohou již brzy chybět řádově desítky tisíc proškolených profesionálů. Stát by se měl zaměřit na přeškolení zaměstnanců z utlumovaných oborů navázaných na fosilní energetiku. Připravit nový energetický zákon, vytvořit novou architekturu energetického trhu. Ta poskytne síti flexibilitu se zapojením obnovitelných zdrojů. Rozvoj obnovitelné energetiky si vyžádá významné změny v regulaci a nastavení energetického trhu. Je potřeba zajistit dostatečnou kapacitu elektrizační soustavy pro připojování nových obnovitelných zdrojů, zrychlit digitalizaci, vytvořit podmínky a pravidla pro sdílení dat i energie a rovněž řízení výroby, spotřeby i ukládání energie. Je potřeba pokračovat ve vytváření podmínek pro rozvoj komunitní energetiky. Zefektivnit zastaralé a regionálně nesjednocené povolovací procesy, jež zásadně brzdí rozvoj především větrných a vodních elektráren a zcela chybí pro sektor geotermální energie. Vyřízení všech povolení k výstavbě by nemělo trvat déle než dva roky. V rámci strategie transformace teplárenství zintenzivnit podmínky pro přechod na obnovitelné zdroje. Zavést součtové měření. Stávající fázové měření je zastaralé, omezuje uživatele a diskriminuje evropské výrobce střídačů. Součtové měření urychlí rozvoj fotovoltaik u samovýrobců elektřiny. ČR patří mezi poslední státy v EU, které tuto zastaralou metodu uplatňují. Zvýšit hranici pro pořízení nového zdroje elektřiny (typicky fotovoltaiky) bez nutnosti získat licenci pro podnikání v energetice z 10 na 30 kW a současně zrušit nutnost stavebního povolení: střešní fotovoltaika není zásahem do stavby podobně jako klimatizace. Aktualizovat hodnoty emisních faktorů elektřiny v nové vyhlášce o energetickém auditu/posudku. To podpoří projektanty v navrhování ekologických tepelných čerpadel do nových a rekonstruovaných budov. Udržet a dále precizovat nastavený způsob podpory v rámci Nové zelené úsporám a Kotlíkových dotací. To pomůže udržet tempo instalace fotovoltaických systémů, tepelných čerpadel, kotlů na biomasu a solárních kolektorů v rodinných a bytových domech. Zachovat podporu pro energetické plodiny, které zlepšují kvalitu půdy, přitom však nemají tržní využití. Energetické plodiny mají svou důležitou roli v zemědělství, v energetice i v krajině. Podpořit instalaci nových technologií u bioplynových stanic, které rozšíří jejich funkce o zajištění výkonové rezervy pro stabilizaci elektrizační soustavy, výrobu vodíku a výrobu a vtláčení biometanu. Cílem je využít jejich schopnost podpory stability elektrické sítě, dodávky obnovitelného plynu do plynárenské soustavy i dodávku tepla tam, kde je to efektivní. Opřít obnovu lesů o odolné druhy listnatých dřevin, které mnohem lépe snáší vyšší teploty, vyšší odpar vody a menší srážky. Zvýšená těžba kůrovcového dřeva byla podpořena suchem coby následkem změn klimatu. Upravit valorizaci provozní podpory pro zdroje na biomasu a bioplyn. Vláda by ji měla doporučit Energetickému regulačnímu úřadu. Podstatně zvýšit podíl využívání mělké geotermální energie na vytápění vč. dálkového a vytvořit vhodné podmínky a systém finanční podpory na přípravu pilotních projektů využívajících hlubokou geotermální energii, jež budou navazovat na aktuální evropský výzkum. Vydat prováděcí nařízení, které stanoví spravedlivou výši vnitřního výnosového procenta (IRR) pro jednotlivé druhy obnovitelných zdrojů. Jde o krok navazující na přijatý zákon o podporovaných zdrojích energie.     Zdroje [1] Podíl obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie 2010-2020, MPO, listopad 2021 (zde) 16.12.2021 Nový život pro staré větrníky http://www.csve.cz/novinky/545 Vzhledem k narůstajícímu počtu instalací větrných turbín a jejich velikostí je stále důležitější snížit množství odpadu a recyklovat všechny jejich části.   Jako první z výrobců větrných elektráren představila společnost Siemens Gamesa pod označením RecyclableBlade plně recyklovatelné listy rotorů turbín. Technologie umožňuje poprvé separovat a recyklovat materiály listů, které mají být použity v nových aplikacích, což firma označuje za hlavní krok k dosažení 100% recyklovatelnosti všech jejích pobřežních turbín. V informaci o novince konstatuje, že 85 % větrné turbíny je již recyklovatelných, ale recyklovat lopatky turbíny nákladově efektivním způsobem je z podstaty jejich výroby obtížné, takže končily na skládkách. Zhruba desetina celkového odpadu z vlákny vyztužených kompozitů (FRP) v Evropě pochází právě z lopatek větrných turbín. Několik evropských zemí již přistoupilo k zákazu skládkování FRP a některé zavedly nebo se chystají zavést požadavky na recyklovatelnost celé turbíny včetně lopatek.   RecyclableBlade se vyrábí stejným způsobem jako standardní rotorový list, kde je využit již osvědčený výrobní postup IntegralBlade s odléváním lopatek pomocí skelných a uhlíkových vláken, a jádra ze dřeva nebo z polyethylentereftalátové pěny (PET). Zásadní rozdíl je v použití stěžejního prvku na výrobu listů, kterým je nový typ recyklovatelné pryskyřice používané jako pojivo v kompozitních materiálech. Zatímco u konvenčních listů se po vytvrzení pryskyřice všechny složky spojí dohromady, takže jejich separace po vyřazení turbíny z provozu je problematická, pryskyřice použitá u RecyclableBlade umožňuje účinné oddělení od ostatních součástí a recyklaci materiálů pro nové aplikace.   Po skončení životnosti a vyřazení z provozu budou díly turbíny demontovány a připraveny k recyklaci. Vysloužilý rotorový list (resp. jeho části) se po demontáži ponoří do zahřátého slabě kyselého roztoku, který oddělí pryskyřici od vláken, plastu, dřeva a kovů. Znovuzískané separované složky pak mohou být po oplachu a sušení připraveny na opakované použití v nových výrobcích odpovídajících technickým vlastnostem materiálů, např. v automobilovém nebo spotřebitelském průmyslu.   Podle výrobce by použití technologie RecyclableBlade u všech nových offshore projektů globálně plánovaných do roku 2050 umožnilo recyklovat více než 200 tis. rotorových listů po skončení jejich životnosti a tím se vyhnout jejich skládkování. Pro představu o rozsahu takovéhoto objemu firma uvádí, že délka všech lopatek by v případě, že by byly vyskládány do řady, přesahovala 22 000 km. Sahala by tak přes polovinu světa a šlo by o více než 10 000 000 tun recyklovatelného materiálu, což je hmotnost ekvivalentní např. více než 1 600 000 slonům.   Text byl přejat z Tech magazínu, autorem je Josef Vališka 06.12.2021 GE chce do roku 2030 vyrábět lopatky větrných elektráren bezodpadově http://www.csve.cz/novinky/546 GE Renewable Energy se plánuje zcela zbavit odpadu při výrobě lopatek větrných elektráren, a to do roku 2030. Společnost uvedla, že právě z odpadu pochází zhruba třetina uhlíkové stopy výroby lopatek. Nově by tak veškerý materiál měl být znovu použit nebo recyklován. Kromě bezodpadovosti výroby chce GE pracovat také na recyklaci lopatek samotných po konci jejich životnosti.   Společnost GE Renewable Energy oznámila, že její dceřiná společnost LM Wind Power bude  do roku 2030 vyrábět lopatky větrných elektráren zcela bez odpadního materiálu. Díky použití materiálů v jiných oblastech a recyklaci tak úplně odpadne spalování a skládkování odpadu.   „Nyní se se chceme zaměřit na to, aby větrná energie byla nejen konkurenceschopná, ale také udržitelná. Není to jedno nebo druhé, ale obojí. Jsme odhodláni spolupracovat s našimi partnery na snížení uhlíkové stopy větrných turbín. Společně chceme být příkladem toho, jak průmysl transformuje svůj hodnotový řetězec, aby podpořil zelený přechod a přechod k oběhovému hospodářství. Bezodpadové lopatky jsou naším příspěvkem k tomuto průmyslovému poslání,“ říká Olivier Fontan, generální ředitel společnosti LM Wind Power.   Odpad vznikající při výrobě je pro mnoho průmyslových odvětví výzvou při snižování uhlíkové stopy. Například u LW Wind Power odpadové materiály a jejich likvidace představují třetinu uhlíkové stopy celého provozu. Průměrně se, podle společnosti, zhruba 20-25 % nakoupeného materiálu do finálního výrobku vůbec nedostane.   Recyklace větrných lopatek   LW Wind Power sice cílí zejména na eliminaci odpadu, ale zároveň pracuje na projektu DecomBlades. V něm, společně s dalšími partnery, chce zvýšit udržitelnost výroby lopatek skrz jejich recyklaci po konci životnosti. Zároveň společnost pracuje na nové generaci lopatek, jejichž recyklace by měla být ještě snazší.   První plně recyklovatelné větrné lopatky představila letos v září společnost Siemens Gamesa, která cílí na kompletní recyklovatelnost větrných turbín do roku 2040.   Přejato ze serveru oEnergetice, autorem je Jiří Salavec   06.12.2021 Konec uhlí. Čím budeme svítit? http://www.csve.cz/novinky/543 Srozumitelné a vizuálně atraktivní zpracování tématiky energetické transformace přinesl před pár dny nový pořad České televize Bilance. Shlédnout ho můžete v archivu ČT (zde). 02.11.2021 Dvojnásobek obnovitelné energie do 2030 http://www.csve.cz/novinky/542 Jedním z hlavních závěrů čerstvé analýzy Mezinárodní energetické agentury (IEA)  je zjištění, že aktuální klimatické přísliby států světa pokrývají méně než 20 % objemu, které je potřebné do roku 2030 dosáhnout, aby svět dosáhl v roce 2050 klimatické neutrality a udržel se tak na cestě ke zvýšení průměrné globální teploty o maximálně 1,5 ° C (do roku 2100, oproti předindustriální době).   Energetika musí být jádrem řešení opatření proti změnám klimatu, protože je zodpovědná za ¾ emisí, jež již zvýšili globální teplotu o 1,1°C. Díky tomu i díky potenciálu obnovitelných zdrojů tlak na transformaci v energetice v příštích desetiletích nepoleví.   Evropská unie má stanovený cíl dosažení uhlíkové neutrality v roce 2050. Hlavním předpokladem je zásadní zvýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě.   „Pro Česko z toho minimálně vyplývá potřeba zvýšit podíl obnovitelných energií na spotřebě do roku 2030 na zhruba dvojnásobek. Největší rezervy máme v rozvoji solární a větrné energie, ale potenciál k rozvoji je v ČR u všech druhů obnovitelných zdrojů. Pro využití takového dostupného potenciálu je ale nedostatečný dosavadní přístup státu, který by měl obnovitelné zdroje propagovat a vytvářet vhodné podmínky. Obce, domácnosti i podniky energii z obnovitelných zdrojů chtějí,” uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie. „Obnovitelné zdroje jsou řešením proti vysokým účtům za energie. Každá kilowatthodina vyrobená z obnovitelných zdrojů ušetří zákazníkům náklady na energie, na které mají vliv celkově drahé fosilní zdroje i dostupnost dostatečných zásob plynu, kterou pozorujeme v poslední době. Rychlý a pro všechny sociální skupiny dostupný rozvoj obnovitelných zdrojů je proto důležitý i pro spotřebitele,” dodal Chalupa.   Mezinárodní energetická agentura zveřejnila svou výroční zprávu World Energy Outlook letos dříve, než obvykle. Hlavním cílem je poskytnout expertům a politikům data pro rozhodovoání v předstihu před klimatickou konferencí OSN, která začíná za dva týdny v Glasgow.  14.10.2021 Budoucnost je obnovitelná http://www.csve.cz/novinky/541 Poslanecká sněmovna právě schválila Senátem upravený návrh novely zákona o podporovaných zdrojích energie. Zákon je zásadní pro transformaci české energetiky. Po dekádě stagnace obnovitelných zdrojů energie (OZE) v Česku totiž přináší rámec a stanovuje pravidla pro jejich budoucí rozvoj. Česko tak stojí na prahu nové, obnovitelné budoucnosti, uvedli dnes zástupci podnikatelů v oboru a odborné veřejnosti. Ministerstvo průmyslu a obchodu spolu s odborníky novelu připravovalo několik let a téměř dva roky ji projednával Parlament.   „Česko má na rozvoj čisté energetiky k dispozici bezprecedentní objem peněz, desítky miliard korun z evropských zelených fondů a jejich čerpání se právě rozjíždí. Spolu s dnes schválenou novelou jsou důležitým předpokladem pro dekarbonizaci, demokratizaci a decentralizaci energetiky,” řekl Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE. „První krok z pěti splněn. Na tahu je teď nová vláda, která by měla jasně stanovit termín pro konec využívání uhlí, přestat exportovat elektřinu na úkor zdraví a klimatu a prosadit zdanění každé tuny CO2 vypuštěné do ovzduší. To nejdůležitější ale je, začít brát obnovitelné zdroje opravdu vážně, aktivně pomáhat a propagovat jejich instalaci, dát jejich rozvoji zelenou,” dodal Chalupa. „Zákon ale není samospasitelný. Nová vláda by měla z obnovitelných zdrojů udělat nový plán A pro českou energetiku. Jen tak může spotřebitelům zaručit v budoucnosti přijatelné ceny elektřiny,” uvedl dále Chalupa.   2030: nejméně třetina energie obnovitelná, dvakrát víc než dnes Už za deset let budou OZE pokrývat nejméně 29 procent spotřeby energie, to je skoro dvakrát víc, než dnes (16,2 %). Ve spotřebě elektřiny stoupne podíl obnovitelných, zejména slunečních a větrných zdrojů na trojnásobek, ze současných 14 na 43 %, předpovídá Komora OZE. Hlavním motorem této proměny v energetice bude rostoucí zájem podnikatelů a domácností o stále levnější a čistou energii. Dosažení 29% podílu OZE na spotřebované energii je zároveň adekvátní cíl pro Česko vyplývající z návrhu nové klimatické politiky EU (klimaticko-energetický balíček Fit For 55 představený Evropskou komisí v červenci). „Stát by měl rychle ukončit export špinavé elektřiny z uhlí. Obnovitelné zdroje energie pak dokáží s přehledem nahradit veškerou uhelnou elektřinu, kterou v Česku spotřebujeme”, uvedl Martin Bursík, analytik Komory OZE. „Podle loňské studie Akademie věd mohou větrné elektrárny v Česku pokrýt téměř třetinu spotřeby elektřiny a podle několika nezávislých analýz by solární elektrárny na vhodných budovách pokryly víc než čtvrtinu spotřeby elektřiny,” dodal Bursík.   Tečka za nezvládnutým solárním boomem Druhým velkým tématem novely jsou pravidla posuzování přiměřenosti podpory stávajících zdrojů (pomocí tzv. IRR). Komora OZE vítá zapracování principu, který novinářům představila loni v létě. „V oblasti takzvané překompenzace jde o kompromis, jež umožní spravedlivý a přiměřený přístup ke všem zdrojům a zároveň udělá tečku za nezvládnutým solárním boomem v roce 2010. Je tak přijatelný jak pro provozovatele, kterým přinese konečně klid na jejich práci, tak pro stát, který každoročně ušetří kolem tří miliard korun třeba na podporu novým zdrojům,” uvedl již dříve Štěpán Chalupa. 15.09.2021 Senát opravil vady poslanecké verze novely. Ta přináší restart obnovitelných zdrojů a modernizaci energetiky http://www.csve.cz/novinky/540 Návrh novely zákona o podporovaných zdrojích energie právě schválil Senát. Opravil vady poslanecké verze zákona, na které Komora OZE před měsícem upozornila. [1] Zákon tak po dekádě stagnace přináší restart rozvoje obnovitelných zdrojů v Česku. Každá kilowatthodina, která nebude vyrobena z uhlí, ale obnovitelných zdrojů, sníží zákazníkům náklady na elektřinu.   Rámec a pravidla rozvoje čisté energetiky Novela zákona o podporovaných zdrojích je pro restart rozvoje obnovitelných zdrojů energie (OZE) zásadní. Vytváří rámec a stanovuje základní pravidla pro jejich rozvoj. Do roku 2030 lze totiž očekávat zdvojnásobení spotřeby energie z OZE, informovala Komora OZE již dříve. [2] „Jde o čas. Bez tohoto zákona by totiž Česko ztratilo další roky, přitom ale v modernizaci energetiky a rozvoji obnovitelných zdrojů potřebuje naopak zrychlit. Před Českem je náročný úkol: do roku 2030 zvýšit podíl čisté energie na 30 %, tedy zdvojnásobit současný podíl obnovitelných zdrojů. Schválený zákon je k tomu nezbytnou podmínkou. A z druhé strany, rozvoj OZE je současně nezbytnou podmínkou pro rychlé odstavení uhelných elektráren,” uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie. „Dekarbonizace energetiky je nejen nezbytná pro ochranu klimatu, ale současně každá nevyrobená kilowatthodina z fosilních zdrojů ušetří zákazníkům náklady na elektřinu, které stoupají i v souvislosti s rostoucí cenou emisní povolenky. Restart rozvoje obnovitelných zdrojů je proto důležitý i pro spotřebitele, protože vyrábějí nejlevnější energii ze všech nově budovaných zdrojů,“ dodal Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.   Férové podmínky kontroly přiměřenosti Komora OZE uvítala Senátem schválené změny v posuzování přiměřenosti podpory stávajících zdrojů. „V oblasti takzvané překompenzace jde o kompromis, jež umožní rovný přístup ke všem zdrojům a zároveň udělá tečku za nezvládnutým solárním boomem v roce 2010. Je tak přijatelný jak pro provozovatele, kterým přinese konečně klid na jejich práci, tak pro stát, který každoročně ušetří kolem tří miliard korun třeba na podporu novým zdrojům,” uvedl Chalupa.   Senátem schválená verze zákona obsahuje rovněž několik důležitých technických prováděcích ustanovení, bez kterých by zákon v praxi nefungoval. Senát rovněž doplnil pozitivní dílčí úpravu pro malé vodní elektrárny. Společně s úpravami provedenými v poslanecké sněmovně např. v oblasti zpřesnění podmínek pro modernizace zdrojů na biomasu a bioplyn je novela důležitá pro všechny druhy obnovitelných zdrojů, protože přináší celkový rámec potřebný pro jejich rozvoj. Aby zákon vstoupil v platnost, musí návrh novely ještě schválit Sněmovna a podepsat prezident. Poslední schůze Sněmovny má naplánovaný začátek na 13. září. [3]      Zdroje [1] Sněmovna schválila klíčový zákon pro modernizaci energetiky, je potřeba oprava v Senátu (tisková zpráva Komory OZE) [2] „Hlavním motorem této proměny v energetice bude rostoucí zájem podnikatelů a domácností o stále levnější čistou energii. Zelené evropské fondy už nejsou tím tahounem, byť ještě pár let potřeba budou. Největší výzvou pro Česko zůstává nutnost změnit přístup státu, obnovitelné zdroje propagovat a vytvářet vhodné podmínky. Postavit větrnou elektrárnu nesmí trvat deset let a fotovoltaičtí samovýrobci nemohou být omezeni při výběru střídačů kvůli zastaralému fázovému měření, abych uvedl jen dva příklady za vše,” uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie, v polovině července, když Evropská komise představila návrh nového klimaticko-energetického balíčku „Fit for 55” (víc informací). [3] Harmonogram akcí na 2. pololetí 2021. Sněmovní web 18.08.2021 Německo zrychluje s výstavbou nových větrných elektráren http://www.csve.cz/novinky/539 V Německu v letošním prvním pololetí přibyly větrné elektrárny na pevnině o instalovaném výkonu 971 MW. Přestože se jedná o meziroční nárůst o 62 %, německé zájmové asociace varují, že roční tempo růstu by mělo být až trojnásobné.     Pokračování na oEnergetice.cz 04.08.2021 „Pokud chtějí firmy přežít, musí být zelené. Žádají to zákazníci, investoři i banky." http://www.csve.cz/novinky/538 Říká v rozhovoru pro Hospodářské noviny končící ředitel E.ON v ČR Martin Záklasník. V rozhovoru pro HN bilancuje své pětileté působení v čele energetické společnosti a zdůrazňuje nutnost přizpůsobit byznys ekologickým požadavkům doby. Celý rozhovor najdete odemčený zde. 07.07.2021 Jak fungují větrné elektrárny a jak se u nich žije? http://www.csve.cz/novinky/537 V úterý jsme si už po 16. v Česku připomněli mezinárodní den větrné energie (ČTK). Předseda ČSVE Michal Janeček provedl reportéry CNN Prima News větrnou turbínou až na její střechu, z čehož vznikla skvělá reportáž v pořadu Nový den (stopa od 1:07).   Soužití obyvatel s větrnými elektrárnami popisuje kolegyně Michaela Lužová v ranním Studiu 6 a v Událostech v regionech v České televizi. A pokud Vás opravdu zajímá, jak se žije v okolí větrné elektrárny, pusťte si záznam z webináře Hnutí DUHA. Diskutuje zástupkyně developera, sociolog a místostarosta obce Břežany. 21.06.2021 2021: desetkrát výkonnější větrné elektrárny než před 16 lety http://www.csve.cz/novinky/536 Česko si dnes připomíná výrobu energie z větru. Na 15. června totiž připadá světový den větrné energie. V Česku ho slavíme už po šestnácté. Před šestnácti lety se rovněž začala psát moderní historie zelené energetiky. Tu zástupci sektoru spojují se začátkem platnosti zákona, který umožnil vznik nových větrných elektráren. Od jeho přijetí bylo v tuzemsku zprovozněno 340 megawattů (MW) větrných turbín. V jejich využívání však v porovnání s Evropou a stále víc a víc zaostáváme, uvádějí zástupci České společnosti pro větrnou energii a Komory obnovitelných zdrojů energie.   Jedna moderní větrná elektrárna vyrobí dostatek elektřiny pro čtyři tisíce domácností. [1] Větrná turbína instalovaná před 16 lety bývala zhruba o 50 metrů nižší a za rok vyrobila elektřinu pro desetkrát méně domácností než ty nejmodernější současné. „Na výrobu stejného množství elektřiny jsme před 16 lety potřebovali desetkrát víc větrných elektráren než dnes. To výborně ilustruje, jak dynamickým vývojem sektor větrné energetiky za poslední dekádu, dvě prošel a zároveň, jak se technologicky stabilizuje. S vývojem technologie pokračuje i pokles ceny, takže elektřina z větru je dnes spolu se sluneční nejlevnější ze všech zdrojů,” řekl Michal Janeček, předseda České společnosti pro větrnou energii (ČSVE), která v Česku sdružuje provozovatele větrných elektráren i výrobce a dodavatele komponent. „Díky tomu je dopad na zábor území výrazně menší,” dodal Janeček. „Větrné elektrárny jsou vyzkoušená technologie, čistá energie. Lidé vedle nich normálně žijí, podobně jako žijí vedle průmyslových nebo zemědělských podniků,” uvedla Michaela Lužová z firmy W.E.B Větrná Energie s.r.o., která v Česku projekty větrných elektráren spolu s kolegy už 18 let připravuje a několik větrných elektráren i provozuje. Problémy s místními obyvateli či protesty proti novým větrným elektrárnám se objevují téměř výlučně ve fázi přípravy projektu, shodují se zástupci firem, které větrné elektrárny připravují a provozují. „Po uvedení do provozu prakticky žádné problémy neregistrujeme. V lokalitách, kde provozujeme stávající projekty jako jsou  Břežany u Znojma, nebo Horní Řasnice na Liberecku už připravujeme nové projekty, spolupráce s občany a obcí je totiž díky jejich vlastní zkušenosti s větrníky jednodušší - vědí do čeho jdou,” dodala Lužová. Starostka Břežan Jana Surovcová nevidí v rozšiřování problém. „Diskutovali jsme to s obyvateli. Ze zkušenosti už víme, že elektrárny nedělají hluk ani nezabíjejí ptáky,“ uvedla.   2040: třetina elektřiny z větru? Z větru v Česku pochází jen přibližně jedno procento spotřebované elektřiny, přitom celoevropský průměr činí 16 %, respektive 13 %, když odečteme větrníky na moři. [2] „Ten rozdíl není tím, že by v Česku nebyl větrný potenciál. Ten máme podobně dobrý jako sousední Rakousko nebo jižní Německo. Problémem je přístup státu, který vítr a vůbec obnovitelné zdroje stále považuje za jakýsi doplněk ke konvenční energetice. Tak to ale ve světě vůbec neplatí, obnovitelné zdroje jsou prioritou číslo jedna, přebírají roli těch uhelných a jaderných a téměř všude ve světě slaví prim. Staví se jich každoročně násobně víc než uhelných nebo jaderných elektráren,” uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie. Rakousko z větru pokrývá přibližně 12 % spotřeby. [3] Tuzemské větrné elektrárny mohou v roce 2040 reálně pokrýt 31 % dnešní spotřeby elektřiny v Česku, a to po zohlednění všech omezení a praktických těžkostí spojených s jejich realizací. Vyplývá to ze studie připravené Ústavem fyziky atmosféry Akademie věd ČR pro ČSVE a Komoru OZE. Větrné elektrárny by mohly pokrýt i celou spotřebu elektřiny ČR, a to po zohlednění reálných větrných podmínek i hlavních objektivních omezení, jako je například vyloučení výstavby ve zvláště chráněných územích či respektování přísných hlukových limitů, které vylučují výstavbu v osídlených územích a jejich blízkosti. S ohledem na další požadavky ochrany přírody a nejrůznější jiná omezení technického, ekonomického i společenského rázu lze však očekávat, že skutečná realizace větrných elektráren bude nižší a v roce 2040 budou zajišťovat ročně mezi 6 a 19 terawatthodinami (TWh) elektřiny. Tedy asi 10 až 31 % současné spotřeby. [4] Pro rozvoj sektoru bude zásadní novela zákona o podporovaných zdrojích energie, jejíž schvalování se protahuje v poslanecké sněmovně. Návrh novely stanovuje nová pravidla rozvoje čisté energetiky, bez kterých sektor nemůže růst potřebným způsobem. „Zákon je pro nový rozvoj čisté energetiky stěžejní, podporujeme ho včetně přijatelného kompromisu v oblasti nastavení výnosnosti s korekcí solárního odvodu pro stávající zdroje, který podporuje ministerstvo. Osud zákona je však nejistý právě kvůli navrženému snížení finanční podpory pro velké fotovoltaiky stavěné před deseti lety, to je druhé velké téma návrhu této novely,” uvedl Chalupa.   Zdroje [1] spotřeba v sektoru domácností činila v roce 2020 15 972 200 MWh elektřiny (ERÚ). Kalkulujeme počet domácností 4,372 mil. (ČSÚ, 2017). Průměrná roční spotřeba domácnosti tedy 3,65 MWh. Výroba nejmodernější plánované větrné elektrárny v ČR s výkonem 5,6 MW činí zhruba 14 000 MWh. [2] Wind energy in Europe in 2020 - Trends and statistics. [3] Rakouské horské oblasti a podhůří jsou pro stavbu větrných elektráren převážně zcela nevhodné (větrné podmínky, terén, osídlení). Malá část území východně od Vídně je naopak velmi příznivá. Zbytek území je topografií a větrností podobný Česku. [4] Aktualizace potenciálu větrné energie v České republice z perspektivy roku 2020   15.06.2021 Ørsted bude recyklovat nebo opětovně využívat listy ze všech svých větrných elektráren http://www.csve.cz/novinky/535 Společnost Ørsted ve čtvrtek oznámila svůj záměr znovu využít či recyklovat všechny listy svých větrných turbín při jejich vyřazování. Záměr společnosti se týká všech offshore i onshore větrných turbín, které Ørsted vlastní. Pokračování článku najdete na webu oEnergetice.   Lopatky z dosloužilých větrných elektráren byly dosud zpracovávány především pro další energetické využití při výrobě cementu. Zároveň v EU pokračuje výzkum jejich materiálového znovuvyužití. Detaily lze najít na webu evropské větrné asociace WindEurope. 08.06.2021 Německá vláda schválila urychlení dosažení klimatické neutrality v roce 2045 http://www.csve.cz/novinky/534 Německá vláda podle očekávání tento týden schválila plán na dosažení klimatické neutrality už v roce 2045, tedy o pět let dříve, než bylo původně plánováno. Návrh úpravy německého klimatického zákona zároveň zvyšuje cíl pro snížení skleníkových emisí z původních -55 na -65 % emisí CO2 do roku 2030, zpřísňuje emisní rozpočty pro jednotlivé sektory a přichází s novým cílem pro rok 2040. Návrh zpřísnění klimatické legislativy připravila německá vláda během dvou týdnů. Jde o reakci na bezprecedentní rozhodnutí německého ústavního soudu, který dal za pravdu protestujícím ekologům, kteří klimatické úsilí německé vlády označili za nedostatečné a ohrožující budoucnost mladé generace. Přehledně o kauze píše portál CLEW (jeden z nejlepších zdrojů k německé Energiewende). Detaily o žalobě ekologů velmi přehledně popisuje The Guardian. Další detaily přináší v češtině oEnergetice.cz. ČTK již dříve přinesla zajímavý přehled klimatických iniciativ jednotlivých spolkových zemí (detail). Pro české prostředí není bez zajímavosti jednotný postup a rychlost reakce německého kabinetu. 14.05.2021 Větrná energetika vytvoří do roku 2025 3,3 milióny nových pracovních míst http://www.csve.cz/novinky/533 Nová analýza Global Wind Energy Council (GWEC) očekává, že ve spojení s rozvojem větrné energetiky ve světě během následujících pěti let vzniknou a budou zachovány 3,3 milióny pracovních míst. Číslo uvádí pouze pracovní místa přímo spojená s rozvojem sektoru, tedy plánování, projektovou přípravu, výrobu, instalaci, provoz, údržbu a ukončování provozu dosloužilých turbín.   Ke dnešnímu dni sektor zaměstnává zhruba 1,2 miliónu pracovních míst, informovala už dřív zpráva agentury IRENA. Výpočet o nových pracovních místech je opřen o předpokládaný nárůst globálního světového výkonu o 470 gigawattů (GW) onshore a offshore elektráren. Současný výkon činí 751 GW.   Zdroj: GWEC 29.04.2021 WoodMac: Během současné dekády by měly být zprovozněny větrné zdroje o výkonu až 1 TW http://www.csve.cz/novinky/532 Větrná energetika zažila v loňském roce navzdory pandemii onemocnění COVID-19 silný rok, kdy globální růst výkonu větrných elektráren dosáhl rekordních hodnot. Značného rozvoje by se větrná energetika měla dočkat i v průběhu aktuálního desetiletí, do roku 2030 by měly být zprovozněny nové větrné elektrárny o celkovém instalovaném výkonu téměř 1 TW.   Největším trhem bude podle analýzy asijsko-pacifický region. Důležitou roli ale sehraje i Evropa. „Plány Evropské unie na dekarbonizaci budou stimulovat 248 GW nového výkonu ve větrných elektrárnách v průběhu našeho 10letého výhledu. Dále 66 % z tohoto výkonu bude na pevnině, kdy větší typy turbín umožní odblokovat trhy s omezeným prostorem, repowering stárnoucí flotily a vyšší rozvoj v regionu východní Evropy,“ dodal Luke Lewandowski.   Celý text si můžete přečíst na oEnergetice.cz (připraveno s využitím textu) 16.04.2021 Nový zákon na podporu OZE v Německu stále nevyřešil kritické oblasti pro větrné elektrárny http://www.csve.cz/novinky/531   Německá větrná asociace společně s WindEurope přinesla zhodnocení nového zákona na podporu OZE v Německu (EEG 2021). Podle jejich analýz zákon stále postrádá účinná řešení pro povolovací procesy a repowering. Asociace přinesly šest tipů na zlepšení. Německo je v Evropě lídr ve využívání energie větru. Z větru loni pocházela každá čtvrtá spotřebovaná kilowatthodina. Podíl OZE na spotřebě elektřiny už přesáhl 50 %. 26.03.2021 Michaela Lužová: Vyrábět větrnou energii není byznys, ale poslání http://www.csve.cz/novinky/530 V prvním díle seriálu o výrobcích zelené energie jsme (redakce magazínu Byznys & Energie, pozn. autora) navštívili větrný park v Břežanech u Znojma, od něhož společnost E.ON vykupuje elektřinu. Micheala Lužová, jednatelka společnosti WEB Větrná energie s. r. o., která park provozuje, nám mimo jiné prozradila, co všechno předchází instalaci větrných elektráren, proč bývá problematické je postavit a zda jsou pro ně i v Česku vhodné větrné a politické podmínky.   Mohla byste nám ve zkratce představit vaši společnost? Kdy jste začínali?   Firma byla založena v Rakousku v roce 1994 panem Andreasem Danglem, jeho manželkou Ernou a otcem Franzem, kteří věřili, že větrná energie je věcí budoucnosti. První elektrárnu postavili v rakouském Michelbachu a hlavní sídlo máme dodnes v Rakousku. V současnosti ve firmě pracuje přes 150 zaměstnanců na pobočkách v Česku, Německu, Itálii, Kanadě a Severní Americe. Vznikli jsme jako s. r. o. a před dvaceti lety se stali akciovou společností, jak jsme postupně rostli a rozšiřovali se. Prostřednictvím akcií nabízíme lidem podíl na projektech, což v České republice moc nefunguje - lidé nemají zájem. Zato v Rakousku máme akcionářů přes čtyři tisíce. Většinou drobné majitele pozemků nebo lidi z okolí projektů. Každý rok pro ně pořádáme setkání, kde je informujeme o tom, jak firma funguje, jaké máme vize do budoucna a jaké projekty bychom chtěli dále rozvíjet. Skoro všichni akcionáři na setkání chodí a aktivně se o činnost firmy zajímají. To je pro mne v Česku snová vize.   Pokračování rozhovoru najdete na webových stránkách časopisu Byznys & Energie.   15.03.2021 2020: nový globální rekord v počtu větrných elektráren http://www.csve.cz/novinky/529 V roce 2020 bylo celosvětově nainstalováno 96,3 gigawattů (GW) nových větrných elektráren, což odpovídá 100 jaderných bloků v Temelíně. Je to o skoro o 60 % víc než v předchozím roce (60,7 GW). Velká většina instalací byla postavena na souši (94 %) a víc než polovinu nových turbín obstaraly jen čtyři výrobci: General Electric (GE), Vestas, Goldwind a Envision.   Nejvíc elektráren bylo postaveno v Číně (57,8 GW) a ve Spojených státech (16,5). Z nedávné zprávy Wind Europe, evropské větrné asociace, vyplývá, že v Evropě loni přibylo 14,7 GW větrných elektráren, přičemž v Česku poprvé po letech nevznikla ani jedna elektrárna.   Další podrobnosti najdete ve zprávě BloombergNEF. 11.03.2021 Dotační miliardy na zelenou energetiku budou, ale jinde než v programu OP TAK http://www.csve.cz/novinky/528 Evropská unie považuje dekarbonizaci energetiky a přechod k obnovitelným zdrojům energie za jednu z hlavních priorit. Ministerstvo průmyslu a obchodu je zřejmě jiného názoru. Na projekty z oblasti zelené energetiky totiž v chystaném Operačním programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (OP TAK) moc peněz nezůstane. Ministerstvo na ně uvolní pouze 4,3 miliardy korun z celkových 72 miliard určených na dotační podporu v období let 2021 až 2027.   Informaci lze vyhledat v dokumentu Analýza absorpční kapacity Operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost pro období 2021 – 2027, který je zveřejněn na webu vládní Agentury pro podnikání a inovace (API). Uvedená částka bude určena na projekty týkající se solárních elektráren, malých vodních elektráren, větrných elektráren, využití bioplynu a biomasy, akumulace energie a tepelných čerpadel. Dotační peníze bude možné použít také na konverzi bioplynových elektráren na produkci biometanu a jeho dodávku do veřejné plynárenské sítě.   Poměrně nízký objem peněz na zelenou energetiku je v dokumentu odůvodněn nízkým zájmem o tyto dotace v období let 2014 až 2020. Zájemci se tehdy stěžovali na nízkou míru podpory, omezený přístup pro velké podniky, ale také na nadměrnou administrativní náročnost operačního programu na podporu podnikání. Vstřícnější bude stát k projektům na zvyšování energetické účinnosti ve výrobních i jiných podnicích. Na ně je v období let 2021 až 2027 v OP TAK vyhrazeno zhruba 15 miliard korun.   Neznamená to, že zájemci o investiční dotaci na fotovoltaickou či větrnou elektrárnu budou v příštích letech strádat. Opak je pravdou. Rozvoj zelené energetiky patří mezi priority Modernizačního fondu, ve kterém je na příštích deset let připraveno zhruba 150 miliard korun; z toho 38,7 procenta ministerstvo životního prostředí vyhradilo na projekty v oboru obnovitelných zdrojů energie. Na projekty v Ústeckém, Karlovarském a Moravskoslezském kraji navíc bude možné čerpat dotaci z Fondu spravedlivé transformace.   Vedle investiční podpory chce vláda obnovit také provozní podporu pro nové „zelené“ elektrárny. Podmínkou je schválení novely zákona o podporovaných zdrojích energie. Vládní návrh se však zadrhl v poslanecké sněmovně. Značný podíl na tom má kontroverzí krácení podpory pro dříve postavené elektrárny, pokud překročí stanovený limit ziskovosti. Ten je hlavně v případě solárních elektráren nastaven velmi nízko.   (přejato z EkonomickyDenik.cz; autor: David Tramba) 08.03.2021 Rozvoj větrných elektráren v Evropě loni zbrzdila pandemie. V Česku se trh propadl na samé dno kvůli přístupu státu http://www.csve.cz/novinky/527 Přírůstek větrných elektráren v Evropě se loni kvůli pandemii propadl o 19 % oproti očekáváním, uvedl ve své čerstvé zprávě WindEurope. V Česku se po letech téměř stagnace nové větrné elektrárny propadly na samé dno, nebyla postavena ani jedna. Důvodem ale není pandemie, ale nekoncepční a přehlíživý přístup státu. Česká anomálie vyniká i v porovnání s Rakouskem. To má podobné větrné a topografické podmínky a z větru získává 12 % spotřebované elektřiny, kdežto Česko jen 1 %. Tuzemské větrné elektrárny přitom mohou v roce 2040 reálně pokrýt třetinu dnešní spotřeby elektřiny v Česku, a to po zohlednění všech omezení a praktických těžkostí spojených s jejich realizací.     V Evropě bylo loni instalováno 14,7 gigawattů (GW; tedy 14 700 megawattů - MW) nových větrných elektráren. To je o 19 % méně, než bylo očekáváno před pandemií koronaviru. Čtyři pětiny nových turbín byly postaveny na souši (on-shore). Celkový výkon evropských větrných elektráren dosáhl 220 GW, což odpovídá výkonu 220 jaderných bloků v Temelíně. Data pocházejí z čerstvé výroční zprávy [1], autorem je Wind Europe, evropská větrná asociace.   Za propad v Česku může přístup státu    Oproti tomu v Česku nebyla po třech letech postavena ani jedna větrná elektrárna a vítr zde stále zajišťuje zhruba jen jedno procento spotřebované energie. „Nutno dodat, že i skromné počty elektráren stavěných v předchozích letech byly výsledkem snažení v minulosti, aby komplikované projekty stihly do kritického data vyřídit požadovaná povolení a dosáhly tak na státní provozní podporu. Žádné nové projekty od plošného zastavení podpory v roce 2013 nevznikaly. Dnes je tu rozvíjí jen několik málo firem či jednotlivců. Česko totiž už léta postrádá jasný, kontinuální a pozitivní přístup k obnovitelným zdrojům, což je snad nejvíc vidět právě v případě větrných elektráren,” uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.   Na českou (a slovenskou) anomálii nedávno upozornila i agentura Reuters, která si všimla, že Česko je spolu se Slovenskem zemí s nejnižším podílem elektřiny z větru a slunce. Stejná zpráva zároveň uvádí, že obnovitelné zdroje se loni staly hlavním zdrojem elektřiny v EU, když v objemu vyrobené elektřiny poprvé předstihly uhelné zdroje. [2] Jen samotný vítr loni zajistil 16 % elektřiny spotřebované v Evropě. V Česku to bylo pouhé 1 %.   Ještě lepší obrázek o kuriózní situaci ve větrných elektrárnách v Česku vyniká při srovnání se sousedním, rovněž vnitrozemským Rakouskem, které má podobnou rozlohu a v úhrnu i podobné větrné podmínky. [3] Z větrných elektráren však pokrývá dvanáctkrát víc elektřiny, než Česko a do roku 2025 očekává dalších zhruba 2 000 MW nových instalací. [1] V Česku je očekáván zlomek, Česká společnost pro větrnou energii předpovídá nárůst o 170 až 420 MW. Zásadní vliv bude mít právě přístup státu, nastavení podpůrných nástrojů a povolovacího procesu.   ČR 2040: vítr může pokrýt třetinu spotřeby elektřiny   Tuzemské větrné elektrárny mohou v roce 2040 reálně pokrýt 31 % dnešní spotřeby elektřiny v Česku, a to po zohlednění všech omezení a praktických těžkostí spojených s jejich realizací. Vyplývá to ze studie připravené Ústavem fyziky atmosféry Akademie věd ČR pro ČSVE a Komoru OZE. Větrné elektrárny by mohly pokrýt i celou spotřebu elektřiny ČR, a to po zohlednění reálných větrných podmínek i hlavních objektivních omezení, jako je například vyloučení výstavby ve zvláště chráněných územích (z hlediska ochrany přírody a krajiny) či respektování přísných hlukových limitů, které vylučují výstavbu v osídlených územích a jejich blízkosti. S ohledem na další požadavky ochrany přírody a nejrůznější jiná omezení technického, ekonomického i společenského rázu lze však očekávat, že skutečná realizace větrných elektráren bude nižší a v roce 2040 budou zajišťovat ročně mezi 6 a 19 terawatthodinami (TWh) elektřiny. Tedy asi 10 až 31 % současné spotřeby. [4]   „Největší překážkou rozvoje větrné energetiky v Česku je její nepodpora ze strany státu. Obnovitelné zdroje jsou stále považovány za jakýsi doplněk, hobby, jehož rozvoj po nás chce Brusel. To je zásadní nepochopení, vítr a slunce dnes vyrábějí nejlevnější elektřinu ze všech nově budovaných zdrojů. Jsou naše domácí, proto je chceme,” řekl Michal Janeček, předseda České společnosti pro větrnou energii (ČSVE), která sdružuje provozovatele větrných elektráren.   „Je to začarovaný kruh: premiér nebo ministr řekne, že tu moc nefouká, hejtmanství je paušálně na svém území odmítne a starostové, kteří jinak nejsou zpravidla proti, nemají zájem o konflikt. Úředník se bojí vydat kladné rozhodnutí, ale protože nemá objektivní důvod proces ukončit, tak ho všemožně natahuje,” řekla Michaela Lužová z firmy W.E.B, která v Česku projekty větrných elektráren spolu s kolegy už 18 let připravuje a několik větrných elektráren i provozuje.     Zdroje [1] Wind energy in Europe in 2020 - Trends and statistics. [2] Zpráva Reuters se opírá o studii think tanků Ember a Agora Energiewende. [3] Rakouské horské oblasti a podhůří jsou pro stavbu větrných elektráren převážně zcela nevhodné (větrné podmínky, terén, osídlení). Malá část území východně od Vídně je naopak velmi příznivá. Zbytek území je topografií a větrností podobný Česku. [4] Aktualizace potenciálu větrné energie v České republice z perspektivy roku 2020   01.03.2021 Studie: Obnovitelná energie se vloni poprvé stala hlavním zdrojem elektřiny v EU http://www.csve.cz/novinky/525 Obnovitelné zdroje energie loni v Evropské unii poprvé vystřídaly fosilní paliva na pozici hlavního zdroje elektřiny. Vyplývá to ze studie institutů Ember a Agora Energiewende. Zeměmi s nejnižším podílem obnovitelných zdrojů v EU je přitom podle závěrů studie Česká republika a Slovensko, uvedla dnes agentura Reuters.   Z obnovitelných zdrojů, jako je vítr a solární energie, v loňském roce pocházelo 38 procent elektřiny v EU. Podíl fosilních paliv, jako je uhlí a plyn, činil pouze 37 procent.   V Dánsku loni vítr a solární energie pokrývaly potřebu elektřiny ze 61 procent, což by nejvyšší podíl v EU. V České republice a na Slovensku však podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů činil méně než pět procent.   Pokračování na oEnergetice.cz (přejato) 26.01.2021 Vláda schválila pravidla rozdělování nejméně 150 miliard z Modernizačního fondu http://www.csve.cz/novinky/526  Vláda schválila strategický dokument Modernizačního fondu, který by měl disponovat nejméně 150 miliardami korun do roku 2030 na projekty vedoucí ke snížení emisí skleníkových plynů, zvýšení energetické efektivity či k růstu podílu obnovitelných zdrojů. V tiskové zprávě o tom informovalo ministerstvo životního prostředí, které kabinetu materiál předložilo.   Komora obnovitelných zdrojů energie ještě před jednáním Vlády upozornila na skutečnost, že větší část peněz klíčového programu RES+ na 3 roky budou alokovány přednostně pro velké energetické hráče. Takový návrh považuje Komora obnovitelných zdrojů energie za diskriminační a nepřijatelný. Program RES+ z Modernizačního fondu bude totiž nejdůležitějším programem na rozvoj obnovitelných zdrojů v začínající dekádě. Podrobnosti zde. 25.01.2021 Polský parlament schválil přelomový zákon o výstavbě off-shore větrných elektráren http://www.csve.cz/novinky/523 Země s donedávna patrně nejhorší klimatickou reputací v EU přijala nový zákon, který má z Polska udělat větrnou velmoc. Legislativa vstoupí v platnost už 1. února.   Polské plány na rozvoj mořských větrných elektráren jsou velmi ambiciózní. Do roku 2030 by v zemi mělo být nainstalováno 3,8 GW, o deset let později celkem 10 GW a v polovině století už 28 GW.    Další podrobnosti najdete na webu WindEurope     18.01.2021 Evropské větrné elektrárny loni vyrobily meziročně o 7 % elektřiny více http://www.csve.cz/novinky/522 S pokračujícím růstem instalovaného výkonu ve větrných elektrárnách v Evropě každým rokem roste i jejich celková výroba. V roce 2020 tak podle předběžných dat vyrobily větrné elektrárny v Evropě přes 400 TWh, a to i navzdory slabšímu prosinci. K silnému meziročnímu růstu pomohlo především větrné počasí na začátku roku.   S růstem instalovaného výkonu a příznivým počasím přepisovaly evropské větrné elektrárny v loňském roce opět rekordy. Podle předběžných dat zveřejněných asociací WindEurope dosáhla celková výroba v roce 2020 hodnoty 417,9 TWh. Ve srovnání s 390,5 TWh z roku 2019 se tak jedná o 7% meziroční růst. Podle odhadů asociace loni vzrostl instalovaný výkon o zhruba 14 GW na 220 GW.   K vyšší roční výrobě pomohl zejména větrný začátek roku, a to konkrétně únor. Zatímco v lednu dosáhla výroba podobně jako v prosinci 2019 hodnoty 63,3 TWh, v únor větrné elektrárny napříč Evropou dodaly 78 TWh. V březnu se poté výroba vrátila s 56,3 TWh blíž k normálu.   Nezvykle větrný únor se podepsal i na spotových cenách elektrické energie, přičemž zhruba třetina z loňských bezmála 300 hodin se zápornou cenou připadla právě na únor. Naopak v polovině loňského září potrápilo evropské trhy s elektřinou rozsáhlé bezvětří, kdy cena elektřiny na denních trzích vystoupala až do trojciferných hodnot.   Slabší byl z pohledu výroby větrných elektráren i loňský prosinec, kdy se na začátku měsíce bezvětří setkalo rovněž s vyšší poptávkou po elektřině z důvodu chladnějšího počasí. Přesto výroba za celý poslední kvartál loňského roku podle serveru S&P Global Platts meziročně vzrostla o 2 % na 120,7 TWh.   (přejato z portálu oEnergetice.cz) 08.01.2021 Z bývalé větrné elektrárny rozhledna http://www.csve.cz/novinky/521 V Novém Hrádku na Náchodsku přes Vánoce otevřeli novou rozhlednu postavenou z bývalé větrné elektrárny. Jsou z ní prý krásné výhledy. Informační centrum zatím otevřeno nebylo. Fotografie a podrobnosti přinesl Náchodský deník. 07.01.2021 Rok 2020 bude pro obnovitelné zdroje v Německu patrně rekordní http://www.csve.cz/novinky/520   Větrné a solární elektrárny spolu s dalšími obnovitelnými zdroji zajistily poprvé v německé historii víc elektřiny, než zdroje na fosilní paliva, ukazují předběžná data za rok 2020.   Obnovitelné zdroje v Německu loni vyrobily celkem 45 % elektřiny. Samotné větrné elektrárny dodaly víc elektřiny, než hnědo a černouhelné dohromady. Česká předběžná data za rok 2020 nejsou známa. V roce 2019 se obnovitelné zdroje podílely na celkové hrubé výrobě elektřiny 11,6 %, přičemž z větru bylo vyrobeno pouze 0,8 % elektřiny. Oproti tomu z hnědého a černého uhlí 42,9 %. Vyplývá to ze statistik Ministerstva průmyslu a obchodu a Energetického regulačního úřadu.   Hlavními důvody vysokého podílu obnovitelných zdrojů v Německu jsou rekordně nízká spotřeba elektřiny v důsledku koronavirové pandemie, vyšší ceny emisních povolenek, nižší ceny zemního plynu a mírná zima.    Zdroj: CleanEnergyWire, MPO, ERÚ   05.01.2021 Mezinárodní energetická agentura očekává rekordní výsledky http://www.csve.cz/novinky/519 Obnovitelné zdroje budou letos globálně představovat téměř 90 % výkonu všech nově přidaných elektráren. Příští rok se v obnovitelných zdrojích očekává ještě další zrychlení. Rok 2021 by měl přinést nejrychlejší nárůst nových kapacit za posledních šest let, tvrdí nová analýza Mezinárodní energetické agentury (IEA). Podle zprávy, která byla včera zveřejněna, obnovitelná energie v tomto roce silně roste po celém světě, v kontrastu s prudkým poklesem vyvolaným krizí Covid-19 v mnoha dalších částech energetického sektoru jako je ropa, zemní plyn a uhlí. Zdroj: International Energy Agency   11.11.2020 GWEC: 71,3 GW nových větrných elektráren ve 2020 potvrzuje odolnost sektoru během koronavirové krize http://www.csve.cz/novinky/518 Celkem 71,3 gigawattů (GW) nových větrných elektráren by mělo být instalováno v letošním roce, předpovídá dnes publikovaná zpráva světové větrné asociace Global Wind Energy Council (GWEC).   Oproti prvním odhadům dopadu krize spojené s šířením COVID-19, které hovořily o korekci původních predikcí ve výši -20 %, tak sektor poklesne pouze o 6 %. V sektoru mořských větrných elektráren se aktuální předpovědi pohybují dokonce o 5 % výš, než ty z doby před vypuknutím koronavirové krize. Podle zástupců GWEC tak větrná energetika prokázala svou odolnost. Report zároveň předpovídá, že ke konci roku 2024 dojde k nárůstu globálního instalovaného výkonu ve srovnání se stavem roku 2019 o 54 %. Celkový výkon dosáhne jednoho tisíce GW. Podrobněji zde.   05.11.2020 IEA: 40 % globální spotřeby elektřiny budou ve 2030 pokrývat obnovitelné zdroje http://www.csve.cz/novinky/517 Mezinárodní energetická agentura (IEA) vydala další ročník World Energy Outlook. Vlajková loď mezi studiemi IEA předpovídá ve výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů energie (OZE) nárůst do roku 2030 o dvě třetiny. Očekává, že 80 % růstu poptávky po elektřiny obslouží obnovitelné zdroje a že do roku 2025 OZE předeženou uhelné elektrárny a stanou se jedničkou ve výrobě elektřiny. V roce 2030 by mělo 40 % globální spotřeby elektřiny pocházet z vodních, větrných, solárních, geotermálních a mořských elektráren a zdrojů na biomasu či bioplyn. Lídrem sektoru bude Čína, která do roku 2030 zvýší výrobu o 1500 terawatthodin, ekvivalent současné celkové výroby elektřiny ve Francii, Německu a Itálii, předpovídá dále IEA.   Zdroj: World Energy Outlook 2020 (Abstract)   14.10.2020 Co roztáčel vítr http://www.csve.cz/novinky/516 V těchto dnech vychází nová kniha s názvem: Co roztáčel vítr – historie a současnost větrných mlýnů, mlýnků a čerpadel. Autoři Jan Doubek, Břetislav Koč a Radim Urbánek vytvořili doposud nejkomplexnější pojednání o větrných mlýnech a turbínách na našem území. Brněnský nakladatel Ivo Sperát, který se věnuje odborným historickým textům, ji vydal jako svou čtvrtou letošní publikaci.   Kniha obsahuje i kapitolu „Od větrných mlýnů k větrným elektrárnám". Autoři došly k závěru, že dnešní větrné elektrárny jsou pětkrát vyšší než někdejší větrné mlýny, mají až devětkrát větší průměr rotoru a jejich výkon je až pětsetkrát větší. Jan Doubek působí jako předseda sekce Větrné mlýny při Technickém muzeu v Brně. Větrnými mlýny se zabývá přes čtyřicet let a mimo jiné založil a spravuje webovou databázi Povetrnik.cz, která stejně jako nová kniha mapuje větrné mlýny a čerpadla v České republice. Další autor, kterým je Břetislav Koč, se specializuje na historické větrné elektrárny a čerpadla. Třetí autor Radim Urbánek, etnolog se zaměřením na neindustriální technické objekty, je ředitelem Městského muzea v Ústí nad Orlicí, kde pod jeho vedením proběhla už dvě odborná sympozia zaměřená na venkovské technické objekty včetně mlýnů. „Půvab větrných mlýnů nespočívá v tom, jak je romanticky vidíme, ale v jejich podobě, umístění v krajině a roli, kterou sehrály v minulosti. Příprava knihy byla během na dlouhou trať, ale nejednalo se o žádný boj s větrnými mlýny. Většinu publikovaných materiálů, fotografií a historických obrázků měli autoři k dispozici díky svému dlouhodobému bádání o těchto objektech.“, říká iniciátor knihy a hlavní autor Jan Doubek. „Publikace je výjimečná svým záběrem. Jde o první dílo, které věnuje jak dějinám větrných mlýnů, tak například jejich konstrukcím, funkcím, způsobům mletí i metodám a postupům jejich oprav a konzervací“, uvádí Radim Urbánek. Text spolu s téměř 500 obrázky zaplnil přes 340 stránek. Popsáno na nich je asi 300 existujících i již zaniklých zařízení poháněných silou větru. Představuje také jejich vývoj, názvosloví, stavební podobu, ale i historické souvislosti. Kromě informací o konkrétních stavbách nabízí kniha i řadu zajímavých sdělení o mlynářském řemeslu vlastním. V mnoha svých částech kniha překračuje hranice populárně-naučné literatury, takže poskytuje cenné informace i odborné veřejnosti.  Kniha má rozsah 340 stran, cca 500 ilustrací a stojí 365.- Kč. Objednat jí lze na adrese ivo@sperat.cz. Připraveno podle tiskové zprávy Městského muzea v Ústí nad Orlicí.   05.10.2020 Všem stejným metrem a zdanit velké fotovoltaiky z 2009 a 2010 http://www.csve.cz/novinky/514  Sněmovna dnes začíná projednávat dva energetické zákony, které určí tempo rozvoje obnovitelných zdrojů energie (OZE) a zároveň určí způsob, jakým se vypořádá s nadměrnou podporou velkých fotovoltaik. Pro sektor OZE jde o nejzásadnější legislativu této dekády.   Z ekonomicko-právního rozboru vládní předlohy, který dnes Komora OZE představila, však vyplývá, že vládou navržené schéma s různě vysokými hodnotami vnitřních výnosových procent (IRR) pro různé typy OZE nezaručují státu žádné snížení nákladů na veřejnou podporu, například neumožní postihnout přeprodané projekty a vytváří nejistotu pro investory a bankovní sektor. Komora OZE proto dnes představila vlastní řešení, které je založeno na rovném přístupu ke všem subjektům v oboru (stejné IRR) a na zvýšení zdanění pro větší solární projekty z let 2009 a 2010.   Vládní návrhy obou zákonů [1] obsahují pravidla a mechanismy, kterými po letech stagnace stát plánuje obnovit růst obnovitelných zdrojů, což Komora OZE vítá. Návrh novely zákona o podporovaných zdrojích energie se zároveň snaží vypořádat s případnou nepřiměřenou ziskovostí projektů OZE z minulosti. Stávající návrh vnitřních výnosových procent (IRR) je navrhován v rozdílné výši pro jednotlivé druhy obnovitelných zdrojů. Takové řešení Komora OZE dlouhodobě označuje za nespravedlivé a za velmi nebezpečný precedens. [2] „Jako zástupci podnikatelů v čisté energetice se obáváme, že navržená podoba s rozdílným IRR bude pro stát enormně administrativně a procesně náročná, nepřinese očekávané snížení nákladů a nepostihne například přeprodané projekty,” sdělil Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE. Vládní návrh aplikuje na fotovoltaické elektrárny (FVE) IRR ve výši 6,3 %, tím se snaží řešit problém výše podpory pro FVE z let 2009 a 2010. Zásadní nevýhodou tohoto principu je zcela nejistá výše výnosu pro stát (snížení nákladů veřejné podpory), nemožnost postižení přeprodaných projektů, ale také nejistota pro investory a bankovní sektor včetně pravděpodobnosti velkého počtu soudních sporů a arbitráží. Komora OZE proto po důkladných analýzách ekonomických i právních, které provedla společně s externími experty - EY (Ernst & Young), předkládá poslancům návrh, jak nezvládnutou regulaci z minulosti napravit. Navrhujeme stanovit jednotné IRR pro všechny typy zdrojů ve výši 10,6 %, přičemž navýšení IRR pro FVE musí být doprovázeno účinným zvýšením solárního odvodu pro větší FVE (s výkonem nad 30 kW). Pro FVE z roku 2009 ve výši 10 % a u FVE z roku 2010 navýšení z 10 na 20 % z výnosů z prodeje elektřiny. Toto nastavení sníží náklady na veřejnou podporu obnovitelných zdrojů o 4,7 až 5,5 miliard korun ročně. Možnost tohoto řešení již byla ověřena a to včetně rozsudku Ústavního soudu ČR. Půjde o definitivní vyřešení problému nesprávného nastavení výše podpor u FVE v letech 2009 a 2010. Očekáváme kritiku našeho návrhu ze strany zastánců vládního návrhu, totiž že náš návrh na jednotné IRR se odchyluje od hodnot IRR uvedených v notifikačních rozhodnutích Evropské komise. Tyto hodnoty IRR jsou však založeny na nekonzistentních a zmatečných podkladech poskytnutých Evropské komisi. Zcela zmatečná je tabulka č. 3 z notifikačního rozhodnutí SA.40171 (2015/NN), když postup stanovení hodnot IRR (viz. článek 33 výše uvedeného rozhodnutí) je v rozporu se základními ekonomickými teoriemi i jinými částmi tohoto rozhodnutí. „Evropská komise sdělila ČR, že vlastní nastavení IRR je možné, je však nezbytné je vysvětlit, což považujeme za zásadní,” doplnil Chalupa. Náklady na podporu obnovitelných zdrojů činí přibližně 43 mld. Kč ročně. Zcela zásadní podíl připadá na podporu solárních elektráren, a to cca 29 mld. Kč, což představuje cca 68 % všech nákladů na podporu OZE. FVE uvedené do provozu v letech 2009 a 2010 jsou hlavním problémem celého sektoru OZE z důvodu jejich nadměrné podpory. Návrh Komory OZE sníží náklady na veřejnou podporu obnovitelných zdrojů o 4,7 až 5,5 miliard korun ročně. Sněmovna by měla o těchto dvou klíčových energetických zákonech začít jednat v prvním čtení na současné schůzi. Komora OZE bude po představení svého návrhu nyní hledat podporu návrhu ve sněmovně. Bude zároveň sledovat, vyhodnocovat a zveřejňovat rozbory konkurenčních návrhů. Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie, řekl: „Doporučuji novinářům dobře sledovat, jak se parlament vypořádá s vládním návrhem i návrhy, které do sněmovny míří. Zda se stát opravdu jednou provždy vypořádá s dědictvím přemrštěné podpory velkých fotovoltaik.”   Blahoslav Němeček, partner EY, řekl: „Navržení sjednocené sazby IRR pro všechny podporované technologie využívající obnovitelné zdroje v kombinaci s úpravou solárního odvodu je v mnoha ohledech správným kompromisem umožňujícím se administrativně jednoduše a s minimálními riziky pro stát historicky definitivně vypořádat se selháním regulace z období solárního boomu.”   Souvislosti a data MPO plánuje, že do roku 2030 by se měl podíl čisté energie zvýšit asi o třetinu, zejména ve spotřebě tepla. Je paradoxem, že v situaci, kdy stát potřebuje co nejrychleji nahradit odstavované uhelné zdroje novými instalacemi obnovitelných zdrojů elektřiny (případný nový jaderný blok bude k dispozici nejdříve ve 2040), MPO navrhuje nepřiměřeně nízký nárůst spotřeby čisté elektřiny ze současných asi 14 % na 17 % do roku 2030. [3] Srovnej tyto hodnoty se současnou debatou mezi Evropskou komisí, Parlamentem a členskými státy o navýšení unijního klimatického cíle na nejméně 55 %, což by znamenalo navýšit spotřebu čisté elektřiny do roku 2030 na dvojnásobek, ze současných 32 na alespoň 65 %. [4]   Druhým paradoxem je, že MPO odmítá rozvoj OZE v situaci, kdy na něj bude mít stát dostatek prostředků z evropských zdrojů (Modernizační fond, výnosy z prodeje emisních povolenek, Just Transition Fund, nové operační programy a v neposledku až 182 miliard z fondu Nové generace (Recovery & Resilience Facility, v Česku rovněž jako Národní plán obnovy), jehož podmínky dokončuje MPO.   Více než 300 miliard korun nových investic přinese rozvoj čisté energetiky v ČR do 2030, spočítali experti ČVUT a Komory OZE. Stát bude mít na rozvoj OZE do roku 2030 dostatek peněz z evropských zdrojů.   Komora OZE ve svém středním, opatrném scénáři opakovaně předpovídá, že obnovitelné zdroje mohou do roku 2030 zajistit nejméně dvojnásobek současného objemu elektřiny a o třetinu víc čistého tepla. A to díky rostoucímu zájmu domácností, podnikatelů a obcí vyrábět si vlastní čistou a levnější energie, ale také kvůli pokračujícímu poklesu cen čistých technologií a poklesu zájmu o fosilní paliva, který na jaře ještě urychlila koronakrize. Obnovitelné zdroje by podle tohoto středního, opatrného scénáře v roce 2030 zajišťovat téměř tolik elektřiny, kolik jí v současnosti spotřebováváme z uhlí.   Ve 2019 větrné turbíny zajistily 15 % elektřiny v Evropě, v ČR méně než 1 % (detail). Tuzemské větrné elektrárny přitom mohou v roce 2040 reálně pokrýt 31 % dnešní spotřeby elektřiny v Česku, a to po zohlednění všech omezení a praktických těžkostí spojených s jejich realizací. Vyplývá to ze studie připravené Ústavem fyziky atmosféry Akademie věd ČR pro ČSVE a Komoru OZE.   Trh se střešní fotovoltaikou se každým rokem zdvojnásobuje a nejinak to bude letos, odhadli experti Komory OZE a Cechu akumulace a fotovoltaiky. To následně potvrdily statistiky za první pololetí. Zájem o střešní soláry totiž rostl i během jarního útlumu ekonomiky (detaily zde a zde).   Potenciál rozvoje nabízí i nové a rekostruované malé vodní elektrárny, které navíc mohou pomoci zadržet vodu v krajině.       Zdroje [1] Novela zákona č. 165/2012 Sb. o podporovaných zdrojích energie /sněmovní tisk 799/ a zákon č. 458/2000 Sb., energetický zákon, /sněmovní tisk 870/ [2] Komentář Komory OZE k dubnovému projednání návrhu ve vládě [3] Národní energeticko-klimatický plán; Analýza Komory OZE k němu [4] Podrobnosti viz např. komentář Štěpána Chalupy pro Lidové noviny     29.09.2020 Solární a větrné elektrárny stojí za 2/3 nově instalovaných elektráren na světě http://www.csve.cz/novinky/513   Větrné a solární elektrárny představují celé dvě třetiny nově instalovaného výkonu na světě  v loňském roce, uvádí čerstvá zpráva prestižní Bloomberg NEF (BNEF). Z druhé strany, podíl nově vybudovaných zdrojů na fosilní paliva poklesl na 25 %. Zpráva pracuje s daty získanými výzkumníky BNEF přímo ve 138 státech světa.   Celkem bylo loni uvedeno do provozu 265 gigawattů (GW) nových zdrojů, z toho větrné a solární elektrárny představují 67 %. Přitom v roce 2010 představovaly jen méně než čtvrtinu nově přidaného výkonu. V první polovině minulé dekády se větrné a solární zdroje stavěly především v bohatších státech světa, to se však postupně mění. Ve skupině států, která zahrnuje téměř všechny země OECD, větrné a solární zdroje představují většinu nově stavěných zdrojů již od roku 2011. Mezi státy nečleny OECD plus Chile, Kolumbie, Mexiko a Turecko představují větrné a solární zdroje většinu od roku 2016. Podle zprávy Cechu akumulace a fotovoltaiky, který v Česku zastupuje montážní, výrobní a obchodní firmy z branže, bylo loni v tuzemsku nainstalováno jen asi 25 megawattů (MW) nových solárních zdrojů. Větrných elektráren bylo nainstalováno jen 23 MW, uvedla ČSVE. Obě hodnoty představují zlomek toho, co se instaluje v okolních zemích či regionech s podobnými klimatickými podmínkami. Větrná energie by přitom mohla zajistit nejméně třetinu současné spotřeby energie, ukázala nedávno zveřejněná studie připravená vědci z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd.   10.09.2020 Německá vláda připravuje zrychlení povolovacích procesů pro větrné elektrárny http://www.csve.cz/novinky/512 Návrh zákona o zrychlení investic do zelených technologií minulý týden schválila německá vláda. Zákon by měl urychlit plánovací a povolovací procesy výstavby pozemních větrných elektráren a také rozvoje šetrné mobility - zjednodušit by se měla například elektrifikace a digitalizace železnice. Zákon ještě musí projednat parlament. Návrh nového zákona přivítala německá větrná asociace.  Výstavba pozemních větrných elektráren, nejdůležitějšího obnovitelného zdroje v Německu, už několik let vázne právě kvůli průtahům v povolovacích procesech a i když je počet nově postavených turbín za první pololetí dvojnásobný v porovnání se stejným obdobím vloni, stále jde o jedny z nejnižších čísel.  Povolovací procesy jsou zásadní zádrhel rozvoje větrné energetiky i v Česku. „Největší překážkou rozvoje větrné energetiky v Česku je její nepodpora ze strany státu. Obnovitelné zdroje jsou stále považovány za jakýsi doplněk, hobby, jehož rozvoj po nás chce Brusel. To je zásadní nepochopení, vítr a slunce dnes vyrábějí nejlevnější elektřinu ze všech nově budovaných zdrojů. Jsou naše domácí, proto je chceme,” řekl Michal Janeček, předseda České společnosti pro větrnou energii (ČSVE), která sdružuje provozovatele větrných elektráren. Podle zkušeností firem, které větrné elektrárny připravují, se negativní přístup ministerstev promítá do rozhodování na všech nižších úrovních: některé krajské úřady v rámci svých Zásad územního rozvoje větrnou energetiku prakticky vyloučily. Úředníkům na městských úřadech, kteří zodpovídají za vydávání povolení k výstavbě, zase chybí podpora a tak se bojí přistupovat k oboru pozitivně a procesy často natahují a zbytečně komplikují. „Je to začarovaný kruh: premiér nebo ministr řekne, že tu moc nefouká, hejtmanství je paušálně na svém území odmítne a starostové, kteří jinak nejsou zpravidla proti, nemají zájem o konflikt. Úředník se bojí vydat kladné rozhodnutí, ale protože nemá objektivní důvod proces ukončit, tak ho všemožně natahuje,” řekla Michaela Lužová z firmy W.E.B, která v Česku projekty větrných elektráren spolu s kolegy už 18 let připravuje a několik větrných elektráren i provozuje. „Z praxe víme, že větrné podmínky máme i v Česku slušné, opakovaně nám to potvrzují i výpočty akademiků,” dodala Lužová.   17.08.2020 Mořské větrné elektrárny - experti zvyšují své odhady pro tuto dekádu http://www.csve.cz/novinky/511   Zosminásobení výkonu mořských větrných elektráren do roku 2030 očekává světová větrná asociace Global Wind Energy Council (GWEC). Lídrem trhu je v současné době Evropa, což by mělo platit i za deset let. Největší nárůst mořských instalací je očekáván v asijsko-pacifickém regionu. Podrobnější informace vč. přihlášky na webinář k reportu konaný 12. srpna najdete v tiskové zprávě.   Top 5 trhů podle nově přidaného výkonu v roce 2019   Čína – 2,4 GW Velká Británie – 1,8 GW Německo – 1,1 GW Dánsko – 374 MW Belgie – 370 MW   Top 5 trhů podle celkového instalovaného výkonu (ke konci roku 2019)   Velká Británie – 9,7 GW Německo – 7,5 GW Čína – 6,8 GW Dánsko – 1,7 GW Belgie – 1,6 GW   Top 5 trhů podle celkového instalovaného výkonu očekávaného v roce 2030   Čína – 58,8 GW Velká Británie – 40,3 GW USA – 22,6 GW Německo – 20 GW Nizozemsko – 11,4 GW     06.08.2020 Větrné elektrárny - klimatické pohroma? http://www.csve.cz/novinky/510 Před nějakou dobou jsme byli redakcí časopisu Chemické listy upozorněni na sérii dvou úvodníků časopisu Chemické listy, které se zabývají tématem poněkud nečekaným, a to vlivem větrných elektráren na klima. Jejich základním motivem je obava ohledně ovlivnění srážkových poměrů v České republice výstavbou větrných elektráren v oblasti severního Německa a přilehlých regionů, tedy na severozápad od našeho území, přičemž autoři naznačují spojitost mezi výstavbou větrných elektráren a suchem posledních let.   Oba úvodníky jsou laděny v poněkud alarmujícím duchu s poukazem na nedostatečný vědecký zájem o tuto problematiku a na potřebu, „aby se uvedenou otázkou včas zabývali odborníci různých vědních oborů, zejména ovšem oboru meteorologie a fyzika atmosféry“. To nám bylo inspirací podívat se blíže na současný stav vědomostí v této oblasti.   Otázky vlivu větrných elektráren na počasí a klima lze rozdělit do tří skupin. Jde o:   a) Vliv větrných elektráren na klimatické podmínky v jejich okolí. V praxi jde zejména o dopad na provoz okolních větrných elektráren (snížení rychlosti větru, turbulence), větrné elektrárny však mohou mít i jiné dopady na místní klima,   b) vliv větrných elektráren na počasí – tedy na podmínky v konkrétním čase (na rozdíl od podmínek klimatických, které jsou určeny dlouhodobým režimem počasí) a   c) vliv větrných elektráren na klima ve velkém rozměru, od měřítka jednotlivých regionů až po globální dopady. S tím souvisí i otázka, kolik energie lze z větru rozumně získávat, aniž by docházelo k podstatným technickým či klimatickým problémům.   Zdaleka nejživější oblastí výzkumu je téma vzájemného ovlivnění větrných elektráren, neboť jde o fenomén, který zcela zásadně ovlivňuje produkci a životnost větrných elektráren ve větrných farmách a má velký vliv na design větrných farem. Tím se nebudeme v tomto článku hlouběji zabývat, protože nejde o vazbu na počasí a klima, ale o otázky technické.   Vedle toho však existuje i nezanedbatelné množství prací zabývajících se více obecnými dopady na počasí a klima. Není v možnostech tohoto článku provést kompletní rešerši relevantní literatury, pokusíme se však alespoň shrnout základní principy a poznatky v této oblasti.   Podstata interakce větrných elektráren s atmosférou Prvotním hybatelem proudění vzduchu v atmosféře je nerovnoměrné zahřívání zemského povrchu slunečním zářením. V jeho důsledku dochází k rozdílům tlaku vzduchu, které jsou pak vzdušným prouděním vyrovnávány. Rozhodující roli přitom hrají procesy celoplanetárního až kontinentálního měřítka, které mají za následek průběžný vznik energie proudění v celém objemu atmosféry.   Protějškem takto vznikající energie je její „spotřeba“, a to jednak ve volném objemu atmosféry (prostřednictvím vzniku turbulentních vírů a jejich postupného rozpadu a přeměny na tepelnou energii), jednak třením o zemský povrch.    Zemskou atmosféru, resp. její spodní část, kde se odehrává počasí (troposféru), lze v této souvislosti rozdělit na dvě části. Blíže zemskému povrchu se nachází tzv. mezní vrstva, kde je proudění ovlivněno třením o zemský povrch, nad ní se nachází volná atmosféra, která je od vlivu zemského povrchu do značné míry izolována.    Zatímco v mezní vrstvě je energie větru spíše spotřebovávána, ve volné atmosféře převažuje její produkce. Horní hranice mezní vrstvy se nachází ve výškách od řádově stovek metrů do cca 2 km nad zemským povrchem, větrné elektrárny se tedy v naprosté většině případů nacházejí celé v jejím prostoru.   Množství energie využitelné větrnými elektrárnami je proto fundamentálně limitováno rychlostí přenosu energie z volné atmosféry do mezní vrstvy, na druhou stranu omezený přenos energie mezi mezní vrstvou a volnou atmosférou limituje možnosti bezprostředního dopadu využívání větrné energie na klima.   Větrné elektrárny ovlivňují atmosférické děje především dvěma způsoby. Za prvé spotřebovávají energii proudění vzduchu, v úplavu větrných elektráren se tak v průměru snižuje rychlost větru. Za druhé dochází ke zvýšení turbulence za větrnými elektrárnami. S rostoucí vzdáleností od větrné elektrárny se oba efekty postupně vytrácejí.   Turbulentní víry se rozpadají, až dojde k jejich přeměně na tepelnou energii. Deficit energie (rychlosti větru) taktéž postupně mizí, neboť při nižší rychlosti větru jsou nižší i energetické ztráty třením o zemský povrch a turbulencí, což kompenzuje předchozí ztrátu energie na větrných elektrárnách. Obnovuje se původní rovnováha mezi energií přicházející z volné atmosféry (případně vznikající přímo v mezní vrstvě) a jejím přirozeným zánikem. V členitém terénu (například četné lesy nebo členitá orografie) je tento proces „zotavení“ rychlejší než na volných plochách, například na moři.   Praktické dopady Z hlediska vlivů na běžné lidské aktivity či přírodu je samotné snížení rychlosti větru a lokální zvýšení turbulence za větrnými elektrárnami dopadem poměrně nevinným. „Oběťmi“ jsou v tomto ohledu především větrné elektrárny samotné, jejichž produkce je na jakékoli změny proudění značně citlivá.   Podstatnější okolností je v tomto ohledu zvýšení noční teploty v prostoru a okolí větrných farem. V nočních hodinách obvykle dochází ke stabilizaci atmosféry, kdy se v blízkosti zemského povrchu nachází relativně chladnější vzduch ve srovnání se vzduchem ve větší výšce. Turbulence způsobená větrnými elektrárnami způsobuje zvýšené promíchávání vzduchu, díky kterému může docházet ke zvýšení přenosu tepla k zemskému povrchu.    Nočnímu oteplování se věnuje celá řada prací, zejména ze Spojených států. Tento jev zde byl simulován meteorologickými modely (např.3–5) a současně potvrzen pozorováním (6,7). Zvýšení průměrné teploty vzduchu se u velkých větrných farem pohybuje v řádu desetin stupňů Celsia, v konkrétních dnech (nocích) až jednotek stupňů Celsia.   Při měření na největší české větrné farmě Kryštofovy Hamry (8) tento jev zaznamenán nebyl, což je však zřejmě dáno členitostí terénu a stále ještě nevelkým rozměrem této větrné farmy.   Další dopady větrných elektráren, zejména pak dopady velkého rozměru, již nejsou tak přímočaré. V prvé řadě je nutno zmínit vliv na počasí, tedy na podmínky v konkrétním místě a čase.   Zde platí, že každá byť lokální změna podmínek ovlivňuje trajektorii vývoje dění v atmosféře. I původně malá změna může vést po určité době k zásadní změně počasí na velkém území – jde o tzv. efekt motýlích křídel (to je také jeden z důvodů, proč je obtížné předpovídat počasí na delší dobu).   Proto mohou větrné elektrárny například ovlivnit vývoj a trajektorii tlakových níží (9). Tento jev je však do značné míry nahodilý a nemusí vést ke změně klimatických podmínek. Pro zjištění, jak větrné elektrárny ovlivňují (ve velkém rozměru) klimatické poměry, je nutno provést simulaci po dostatečně dlouhé období, ideálně aspoň několik desítek let. Porovnávají se přitom simulace, které s větrnými elektrárnami nepočítají, se simulacemi, kde je jejich vliv nějakým způsobem parametrizován.   Konkrétně se vliv větrných elektráren obvykle v modelu reprezentuje prostřednictvím pohlcení energie větru a zvýšení turbulence v odpovídajících výškách nad povrchem (např. cit.10); primitivnější variantou je považovat větrné elektrárny za faktor zvyšující drsnost povrchu.   Studií na toto téma existuje celá řada, navzájem se liší metodikou, územním rozsahem či množstvím uvažovaných větrných elektráren. To je potřeba brát v úvahu při interpretaci jejich výsledků.   Jednou skupinou jsou studie, které simulují v rámci určitého regionu zhruba současný stav rozvoje větrné energetiky (11,12).   Zjištěné dopady na klima (nad rámec lokálního snížení rychlosti větru a zvýšení noční teploty) podle těchto studií nejsou zcela nulové, ale vesměs dosti nepodstatné či statisticky nevýznamné. Konkrétně Vautard a spol. (12) namodelovali pro střední Evropu nepatrné oslabení západní cirkulace v zimě a související snížení zimních srážek. Toto snížení zimních srážek je však sotva odlišitelné od nahodilých odchylek, týká se pouze západní části Čech, a to velmi orientačně na úrovni okolo 1 % ročního úhrnu srážek.   Jiná situace nastává, pokud je cílem studie simulovat scénář maximálního využití větrn energie. To je limitováno zejména množstvím dostupné energie, dostupným územím a efektivitou konverze energie. Příkladem takové studie je práce 13 v seznamu zdrojů.   Ta dochází k závěru, že maximální možné globální využití větrné energie se pohybuje řádově na úrovni desítek terawatt (TW) kontinuálního výkonu. Na základě této i jiných prací (např. 14) se jeví, že obecné klimatické dopady využití větrné energie na takto masivní úrovni již nemusejí být zanedbatelné. Jejich rozměr se sice nachází obecně pod úrovní klimatických dopadů zvyšování koncentrace skleníkových plynů, řádově však mohou být až srovnatelné. Změny teploty či srážek se však v tomto případě pohybují oběma směry a v různých regionech se navzájem liší.   Konkrétně jde o změny průměrné teploty vzduchu v řádu desetin (výjimečně až nižších jednotek) stupňů Celsia, a to v různé míře a v různém směru v závislosti na regionu. V případě srážek je interpretace různých prací komplikovaná.   Většina prací nenaznačuje zásadní změny srážkového režimu, Li a spol. (15) však deklarují, že masivní výstavba větrných a solárních elektráren na Sahaře by mohla vést k citelnému zvýšení srážek na jižní Sahaře a Sahelu. Při nižším využití větrné energie jsou simulované klimatické dopady přiměřeně nižší (např. 16).   Maximalistické scénáře jsou ovšem skutečně extrémní. Lze očekávat, že reálné využití větrné energie se nikdy nebude blížit úrovni uvažované například v práci 13.   Realistickým odhadem může být využití větrné energie zhruba o jeden řád vyšší ve srovnání se současným stavem, což je zhruba o jeden řád méně ve srovnání s potenciálem dle cit. 13 a zhruba na úrovni práce 16 (tam jsou ale větrné elektrárny nerealisticky koncentrovány do několika gigantických větrných farem).   Jde řádově o jednotky promile celkové energie větru vznikající v atmosféře. Na této úrovni lze na základě studovaných prací odhadovat, že klimatické dopady budou v globálním pohledu ještě poměrně nepodstatné.   Dostupné výsledky výzkumu tedy naznačují, že relevantní dopad větrné energetiky na klima se v současné situaci omezuje na problematiku vzájemného ovlivnění větrných elektráren či farem a v některých případech též na mírné zvýšení noční teploty vzduchu v prostoru a okolí velkých větrných farem.   Vliv větrných farem na klimatické podmínky vzdálenějších regionů je podle dostupných výzkumů v současné době zanedbatelný. Při dalším rozmachu využití větrné energie nelze rozpoznatelný vliv na klima vyloučit, ten však bude zřejmě vždy hluboko pod úrovní dopadů zvyšování koncentrace skleníkových plynů.   I přesto je na místě těmto otázkám věnovat pozornost, zejména v případě skutečně rozsáhlé výstavby větrných elektráren v určitém regionu (například v prostoru Severní-ho moře). Je nepochybné, že výzkum na toto téma bude nadále pokračovat.   Větrné elektrárny a sucho? Pokud jde o obavu zmíněnou autory obou úvodníků, nalezené relevantní práce na toto téma vůbec nenaznačují, že by mělo v Evropě docházet k zásadnějšímu zvyšování srážek v okolí větrných farem na úkor vzdálenějších regionů.   Významnější efekt v tomto smyslu nenaznačují ani výsledky modelových simulací. Základním důvodem je jistě fakt, že vertikální rozsah procesů vývoje srážek výrazně přesahuje mezní vrstvu zasaženou vlivy větrných elektráren.   Přitom objemy vody přenášené ve vrstvě atmosféry od zemského povrchu do výšky 3 km jsou obrovské, takže i kdyby došlo vlivem větrných farem k mírnému zvýšení srážek v Německu, množství celkově přenášené vlhkosti by to zásadněji neovlivnilo. Pro signifikantní dopad by zvýšení srážek muselo být skutečně masivní a těžko přehlédnutelné.    Navíc platí, že dominantním směrem, odkud k nám vlhkost přichází, je západ (ilustraci toho faktu lze najít například v publikacích 17, obr. 6, a cit. 18, obr. 9). Na severozápadní sektor, kde se nachází většina evropských větrných elektráren, připadá výrazně menšinová část přicházející vlhkosti.   Současně nám není známo, že by v severním Německu či v okolních regionech docházelo v korelaci s výstavbou větrných elektráren k zásadnějšímu zvyšování srážek. Konkrétně v roce 2018, který byl zřejmě inspirací pro autory úvodníků, zasáhlo tuto část Evropy naopak extrémní sucho.   I bez ohledu na modelové výpočty se tedy jeví jako nepravděpodobné, že by výstavba větrných elektráren v severním Německu a okolí Severního moře v současnosti nějakým významným způsobem srážkové poměry v České republice ovlivňovala.   Sucho posledních let, zejména teplé části let 2015 a 2018, lze vysvětlit mnohem přirozeněji, totiž běžnou variabilitou počasí, nejspíše s určitým příspěvkem probíhající klimatické změny.   Suché roky či delší suchá období se vyskytovaly i v minulosti a není důvod, proč by tomu mělo být nyní jinak. Rok 2018 byl poměrně extrémní z pohledu cirkulačních podmínek, neboť v teplé části roku docházelo v neobvykle velké míře k anticyklonálním situacím nad Evropou, k zeslabení západního proudění a cyklonální činnosti nad Evropou, a k odklánění frontálních systémů mimo Evropu (19).   Tím byl omezen přísun vlhkosti nad evropský kontinent a vzniklé sucho je toho přirozeným důsledkem. Současně je pravděpodobné, že k intenzitě sucha přispělo i systematické zvyšování teploty související s globální klimatickou změnou, a nelze vyloučit, že i charakter cirkulace může být klimatickou změnou již nyní nepříznivě ovlivněn.   Závěrečné poznámky k úvodníku Haniky a Hrdiny Na závěr bychom se rádi vyjádřili k některým tvrzením v úvodníku Haniky a Hrdiny. V klíčové části článku autoři vysvětlují svoji hypotézu o vlivu větrných elektráren výkladem, že „zvýšení tlaku vzduchu, který je nasycen, nebo dokonce přesycen, vodní parou, a k tomu ještě střižné síly na hranách listů vrtulí větrné elektrárny nepochybně vyvolávají při teplotách kolem rosného bodu, nebo bodu mrazu vody její kondenzaci, tedy tvorbu kapek či vloček“. Na základě toho usuzují, že „Separací vody se tak ochudí proud vzduchových mas po průchodu „farmou“ větrných elektráren.“   Z uvedeného nám není zřejmé, jak má proces kondenzace vody v důsledku střižných sil a její následná „separace“ probíhat, nicméně v rámci našich znalostí nám tento text nedává smysl.    Jednak nám není známo, že by „střižné síly na hranách vrtulí“ v nějaké významné míře vedly k (udržitelné) kondenzaci vody. Především však samotná kondenzace vody (tedy vznik mlhy či oblačnosti) bez dalšího neznamená vznik padajících srážek. Ten je podmíněn mnohem komplexnějšími atmosférickými procesy podstatně většího vertikálního rozsahu, a teprve jejich ovlivněním by větrné elektrárny mohly teoreticky srážkový režim významněji postihnout.   Určitou výjimku tvoří srážky usazené, tedy ovlhnutí či námraza větrných elektráren, skrze které mohou větrné elektrárny skutečně „separovat“ část vody, to je však v celkové bilanci ve středoevropských reáliích zanedbatelné množství.   Teoreticky by asi také mohlo dojít k určitému zesílení již existujících srážek, pokud by propadávaly vzniklou oblačností (či mlhou), avšak i zde považujeme zásadnější dopad na celkovou srážkovou bilanci za vysoce nepravděpodobný.   Podstatnější efekt na oblačnost (a možná i srážky) může mít spíše turbulence vyvolaná větrnými elektrárnami, například skrze promíchávání vzduchu, dopad na teplotní zvrstvení či iniciaci konvekce.   V tomto ohledu lze zmínit například ikonické fotografie oblačnosti/mlhy, která může vzniknout při velmi specifickém zvrstvení atmosféry za rotory větrných elektráren 20–22. Možná právě tyto obrázky inspirovaly autory k jejich úvahám. Při tomto vzácném fenoménu však nedochází ke kondenzaci na listech větrné elektrárny, ale za ní, a to v důsledku promíchání nasycených vzduchových hmot o různé teplotě.   Nízká oblačnost či mlhy zřejmě mohou být turbulencí za větrnými elektrárnami ovlivněny i v širším spektru méně fotogenických situací, v jejich rámci však nedochází ke vzniku atmosférických srážek (snad s výjimkou možnosti slabého mrhole-ní, ovlhnutí, či námrazy s nepodstatným dopadem na celkové srážky).   Obecně lze říci, že nám není znám z meteorologické teorie, odborné literatury ani pozorování žádný proces, který by mohl mít významný dopad na srážky ve smyslu toho, co autoři popisují. Pokud takový proces existuje, proč autoři tento svůj poměrně převratný poznatek nějakým způsobem nepodložili a nepublikovali v relevantním odborném časopise? Rozhodně nejde o samozřejmost, kterou by bylo možno trivializovat.   Nejde o jediné podobně problematické tvrzení. Na jiném místě autoři uvádějí, že „v okolí města Jeseník 6 „větrníků“ s celkovým instalovaným výkonem pouhých 0,03 GW dokázalo od roku 1994 výrazně změnit lokální klima v jeho okolí“. Podrobnosti o této změně či zdroj tohoto tvrzení opět chybí (!), s ohledem na reálie dané větrné farmy (správně 0,003 GW) lze ale důvodně očekávat, že se jedná buď o velmi nevýznamný vliv (nějaké efekty v rámci nízké oblačnosti?), nebo je toto tvrzení zcela smyšlené.   Na základě uvedeného se nám jeví, že se v případě výše citovaných tvrzení Haniky a Hrdiny jedná o nepodložené a naivní úvahy, které jsou navíc zřejmě zcela chybné.    Co považujeme za problematické, není samotná publikace takových úvah, ale způsob, jakým jsou tyto domněnky prezentovány. Text úvodníku má ve své odborné části formu autoritativního výkladu, který má budit zdání odbornosti autorů v rámci vysvětlované problematiky.   Nezasvěcený čtenář tak může jen stěží rozlišit, že v nejdůležitější části článku jde zřejmě o naivní laickou úvahu. Takový přístup, kde jsou (zřejmě) nepodložené domněnky prezentovány způsobem, jako by šlo o fakta, považujeme za manipulativní a podle našeho názoru by neměl mít (nejen) v odborném časopise místo ani v úvodníku.   Se situací, kdy jsou pod záminkou odbornosti (typicky v jiném vědním oboru) prezentovány zdánlivě seriózní „vědecké“ úvahy či články, ve skutečnosti však vedené spíše osobním názorem autorů (či jinou motivací) než snahou o objektivní vědecké poznání, se lze bohužel setkávat v posledních letech poměrně často.   Prominentní místo má v tomto smyslu populární téma změny klimatu, kterému alespoň v mediálním prostoru „rozumí“ skutečně kdekdo. Zdaleka však nejde pouze o tento obor a nepochybujeme, že chemické vědy se s tímto fenoménem musejí někdy potýkat také.   Chtěli bychom proto odborníky i z oboru chemických věd vyzvat, aby v současné době plné různých „alternativních fakt“ k tomuto nešťastnému trendu, který může vést ke zmatení čtenářů a znevěrohodnění vědy jako takové, svými publikacemi nepřispívali.     LITERATURA   1. Hanika J., Hrdina R.: Chem. Listy 112, 573 (2018). 2. Podešva J.: Chem. Listy 112, 801 (2018). 3. Cervarich M. C., Roy S. B., Zhou L.: Energy Procedia 40, 530 (2013). 4. Adams A. S., Keith D. W.: Environ. Res. Lett. 8, 015021 (2013). 5. Miller L. M., Keith D. W.: Joule 2, 2618 (2018). 6. Harris R., Zhou L., Xia G.: Remote Sens. 6, 12234 (2014). 7. Zhou L., Tian Y., Chen H., Dai Y., Harris R. A.: Earth Interact. 17, 1 (2013). 8. Moravec D., Barták V., Puš V., Wild J.: Renewable Energy 123, 627 (2018). 9. Lauridsen M. J., Ancell B. C.: Advances in Meteoro-logy 2018, 2469683 (2018). 10. Fitch A. C., Olson J. B., Lundquist J. K., Dudhia J., Gupta A. K., Michalakes J., Barstad I.: Mon. Weather Rev. 140, 3017 (2012). 11. Vautard R., Thais F., Tobin I., Bréon F. M., Deveze-aux de Lavergne J. G., Colette A., Yiou P., Ruti P. M.: Nat. Commun. 5, 3196 (2014). 12. Pryor S. C., Barthelmie R. J., Shepherd T. J.: J. Ge-ophys. Res.: Atmos. 123, 5804 (2018). 13. Miller L. M., Gans F., Kleidon A.: Earth System Dy-namics 2, 1 (2011). 14. Keith D. W., DeCarolis J. F., Denkenberger D. C., Lenschow D. H., Malyshev S. L., Pacala S., Rasch P. J.: Proc. Natl. Acad. Sci. 101, 16115 (2004). 15. Li Y., Kalnay E., Motesharrei S., Rivas J., Kucharski F., Kirk-Davidoff D., Bach E., Zeng N.: Science 361, 1019 (2018). 16. Fitch A. C.: J. Clim. 28, 6160 (2015). 17. Wypych A., Bochenek B., Różycki M.: Atmosphere 9(1), 18 (2018). 18. Wypych A., Bochenek B.: Advances in Meteorology 2018, 3940503 (2018). 19. Daňhelka J, Kubát J. (ed.): Sucho v roce 2018, před-běžné hodnocení, ČHMÚ, Praha 2019. 20. Emeis S.: Dewi Magazin 37, 52 (2010). 21. Hasager C., Rasmussen L., Peña A., Jensen L., Rétho-ré P. E.: Energies 6, 696 (2013). 22. Hasager C., Nygaard N., Volker P., Karagali I., An-dersen S., Badger J.: Energies 10, 317 (2017).   Text přejat z Ekolist.cz 06.07.2020 Větrná velmoc Polsko http://www.csve.cz/novinky/509 Prvního července podepsala polská vláda se zástupci investorů do mořských větrných elektráren letter of intent o rozvoji sektoru. Do roku 2030 je očekávána instalace mořských větrných turbín s celkovým výkonem 3,8 gigawattu (GW). Do konce roku je očekáván vznik zákona o mořských větrných elektrárnách.   Vládní Národní energeticko-klimatický plán očekává, že do stejného roku bude v zemi vyrábět elektřinu větrná flotila s celkovým výkonem 10 GW na pevnině.    Ke konci roku 2019 činil výkon větrných elektráren 5,9 GW (vše na pevnině). V jediném aukčním kole byla loni vysoutěžena další kapacita 2,2 GW. Největší brzda rozvoje sektoru je kontroverzní zákon z roku 2016, který zakazuje výstavbu větrných turbín ve vzdálenosti menší než 10násobek jejich výšky.    Zdroje: WindEurope, PSEW, EnergyTransition     02.07.2020 Německo očekává nárůst větrných elektráren o nejméně 40 % do roku 2030 http://www.csve.cz/novinky/508 Tři týdny před začátkem svého předsednictví EU přijala německá vláda Národní energeticko-klimatický plán (NEKP). V roce 2030 země plánuje získávat z obnovitelných zdrojů 65 % elektřiny a 30 % celkové energie. Do roku 2030 Německo předpokládá zvýšení instalovaného výkonu větrných elektráren na pevnině na 67 až 71 GW a mořských na 20 GW (ke konci roku 2019 činil výkon pevninských turbín 54 a mořských 7,5 GW; zdroj).   Připomeňme, že Česko ve svém NEKPu plánuje v roce 2030 získávat z OZE necelých 17 % elektřiny a 22 % celkové energie. V rozvoji větrných elektráren česká vláda očekává nárůst ze současných 0,34 GW na 0,94 GW. Komora OZE to považuje za zbytečně nevyužitou příležitost a uvádí, že cíl ve výši 28 % obnovitelné elektřiny a 24 % celkové energie je pohodlně dosažitelná hodnota. Výroba z větrných elektráren by podle čerstvé studie mohla v roce 2030 zajišťovat třetinu české spotřeby elektřiny (nová studie potenciálu větru a komentář k ní viz tisková zpráva).   Souběžně s NEKP vláda přijala novou strategii na rozvoj vodíkových technologií. Oba dokumenty patrně významně ovlivní podobu německého předsednictví, jehož priority v energetice jsou rozvoj off-shore větrných elektráren a vodíku vyráběného z obnovitelných zdrojů.   Zdroj WindEurope, Komora OZE     23.06.2020 2040: třetina elektřiny z větru http://www.csve.cz/novinky/507   Tuzemské větrné elektrárny mohou v roce 2040 reálně pokrýt 31 % dnešní spotřeby elektřiny v Česku, a to po zohlednění všech omezení a praktických těžkostí spojených s jejich realizací. Vyplývá to z právě zveřejněné studie připravené Ústavem fyziky atmosféry Akademie věd ČR pro ČSVE a Komoru OZE. [1]   Větrné elektrárny by mohly pokrýt i celou spotřebu elektřiny ČR, a to po zohlednění reálných větrných podmínek i hlavních objektivních omezení, jako je například vyloučení výstavby ve zvláště chráněných územích (z hlediska ochrany přírody a krajiny) či respektování přísných hlukových limitů, které vylučují výstavbu v osídlených územích a jejich blízkosti. S ohledem na další požadavky ochrany přírody a nejrůznější jiná omezení technického, ekonomického i společenského rázu lze však očekávat, že skutečná realizace větrných elektráren bude nižší a v roce 2040 budou zajišťovat ročně mezi 6 a 19 terawatthodinami (TWh) elektřiny. Tedy asi 10 až 31 % současné spotřeby. To jsou hlavní závěry dnes zveřejněné studie potenciálu větrné energie. [1]   „Podmínky pro větrné elektrárny máme velmi podobné jako jsou v jižní polovině Německa, když porovnáme větrnost i charakter krajiny. Přesto u nás nevyužíváme větrné elektrárny ani z desetiny jako tam,” řekl David Hanslian z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR, který studii zpracoval.   Větrné hobby alias nepodpora ze strany státu Kolik to nakonec bude, závisí především na přístupu státu. „Největší překážkou rozvoje větrné energetiky v Česku je její nepodpora ze strany státu. Obnovitelné zdroje jsou stále považovány za jakýsi doplněk, hobby, jehož rozvoj po nás chce Brusel. To je zásadní nepochopení, vítr a slunce dnes vyrábějí nejlevnější elektřinu ze všech nově budovaných zdrojů. Jsou naše domácí, proto je chceme,” řekl Michal Janeček, předseda České společnosti pro větrnou energii (ČSVE), která sdružuje provozovatele větrných elektráren. Podle zkušeností firem, které větrné elektrárny připravují, se negativní přístup ministerstev promítá do rozhodování na všech nižších úrovních: některé krajské úřady v rámci svých Zásad územního rozvoje větrnou energetiku prakticky vyloučily. Úředníkům na městských úřadech, kteří zodpovídají za vydávání povolení k výstavbě, zase chybí podpora a tak se bojí přistupovat k oboru pozitivně a procesy často natahují a zbytečně komplikují. „Je to začarovaný kruh: premiér nebo ministr řekne, že tu moc nefouká, hejtmanství je paušálně na svém území odmítne a starostové, kteří jinak nejsou zpravidla proti, nemají zájem o konflikt. Úředník se bojí vydat kladné rozhodnutí, ale protože nemá objektivní důvod proces ukončit,  tak ho všemožně natahuje,” řekla Michaela Lužová z firmy W.E.B, která v Česku projekty větrných elektráren spolu s kolegy už 18 let připravuje a několik větrných elektráren i provozuje. „Z praxe víme, že větrné podmínky máme i v Česku slušné, opakovaně nám to potvrzují i výpočty akademiků,” dodala Lužová.   Sázka na jednu kartu se může vymstít „Větrné elektrárny jsou jakýsi symbol moderních obnovitelných zdrojů – jsou nejviditelnější a spolu s fotovoltaikou mají skoro všude na světě obrovský potenciál. U nás je ale stále podceňujeme. Stát by měl domácí obnovitelné zdroje považovat za svou hlavní prioritu a jejich budoucímu rozvoji věnovat hlavní úsilí. Nyní mám pocit, že kvůli všemožné podpoře jádra na to nemá energii,” dodává Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie. Argument o zdražování elektřiny díky obnovitelným zdrojům dávno neplatí. Jednak jsou už vůbec tím nejlevnějším zdrojem elektřiny ze všech a jednak náklady na podporu jejich rozvoje nemůžou mít ze zákona na cenu elektřiny žádný vliv. „Stát může náklady na stavbu větrných elektráren zaplatit z prodeje emisních povolenek i z miliard korun, na které si můžeme sáhnout z evropských peněz pod Zelenou dohodou,” dodal Chalupa.   Místní komunitní větrné elektrárny Z rozvoje větrné energetiky mohou velmi dobře těžit i obce a jejich obyvatele. Větrná elektrárna je totiž vždy společenským a finančním přínosem pro obce v okolí a jejich občany. V rámci tzv. komunitních projektů obce spolu s občany a soukromými podnikateli velmi efektivně staví a provozují místní obnovitelné zdroje. Takové projekty přinášejí jejich větší akceptaci veřejností díky jejímu přímému zapojení a vedou k demokratizaci energetiky. Vedle finančních zisků pro všechny zapojené partnery tento typ projektů přináší i další benefity: důraz na udržitelné využívání zdrojů, energetickou nezávislost a rozvoj obcí díky novým příjmům. Z toho důvodu s rozvojem počítá evropská i připravovaná tuzemská legislativa. V zahraničí jsou komunitní projekty velmi využívány pro rozvoj OZE již od počátku obnovitelných zdrojů energie. Komora OZE i ekologické organizace podporují zavedení podmínek, které napomohou jejich rozvoji. „V Belgii, Německu, Británii i jinde existují tisíce, možná desetitisíce obnovitelných zdrojů spoluvlastněných obcemi, podnikateli a občany,” dodal Štěpán Chalupa.   Porovnání s Evropou a české plány ●      Roční spotřeba elektřiny ČR v roce 2019 činila 61,1 TWh a ve větrných elektrárnách bylo loni vyrobeno 0,7 TWh elektřiny, což odpovídá jednomu procentu spotřeby. [2] ●      V zemích Evropské unie zajistily větrné elektrárny loni v průměru 15 % spotřeby. Vnitrozemské Rakousko pokrývá větrnými elektrárnami 13 % spotřeby. Nejvyšší podíl větrné elektřiny v síti má Dánsko (48 %) následované Irskem (33 %) a Portugalskem (27 %). [3] ●      Vládní plán na rozvoj obnovitelných zdrojů, takzvaný Vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu, předpokládá do roku 2030 nárůst instalovaného výkonu o 600 megawattů (MW), což by v přepočtu na dnešní spotřebu elektřiny v ČR znamenalo nárůst na přibližně 2,9 procenta spotřebované elektřiny. [4] ●      V Evropě má Česko podobné větrné podmínky i charakter krajiny jako jižní polovina Německa (zahrnuje Bádensko-Württembersko, Bavorsko, Durynsko, Hesensko, Porýní-Falc, Sársko).    Prameny   [1] Aktualizace potenciálu větrné energie v České republice z perspektivy roku 2020 Konzervativní scénář: při mírné společenské podpoře pro využití energie z větru je odhadovaná výroba energie z VtE v roce 2040 cca 6,2 TWh ročně (800 VtE, výkon 2,5 GW). Optimistický scénář: při silné společenské podpoře pro využití energie z větru je odhadovaná výroba energie z VtE v roce 2040 cca 18,8 TWh ročně (1400 VtE, výkon 7 GW).   [2] Čtvrtletní zpráva o provozu elektrodistribuční sítě (4. čtvrtletí 2019). Energetický regulační úřad   [3] Wind Energy in Europe in 2019: hlavní čísla, podrobná studie. Wind Europe   [4] Vnitrostátní plán v oblasti energetiky a ochrany klimatu. Ministerstvo průmyslu a obchodu V roce 2030 předpokládá hrubou spotřebu elektřiny z větru 1,8 TWh (přepočet z terajoulů: Komora OZE). 17.06.2020 Výzkum využití lopatek větrníků zintenzivňuje http://www.csve.cz/novinky/505   Průmyslové asociace se společně s Wind Europe, evropskou větrou asociací, zaměřily na společný výzkum a spolupráci ve zlepšení recyklace lopatek.   V současné době se daří recyklovat 85 až 90 % materiálu použitého na větrnou elektrárnu. Největší výzvu zatím představují lopatky vyráběné z kompozitních vláken. Ty se zatím nejčastěji využívají při výrobě cementu: skleněná vlákna se stanou součástí cementu, polymery jsou využity jako palivo.   S ohledem na přibývající množství vysloužilých větrných elektráren a zároveň snahu použité materiály znovu využít, bude potřeba hledat i jiné způsoby využití lopatek.  Jelikož jde o složitý materiál, řešení bude potřeba hledat v celém životním cyklu lopatky a to včetně jejich konstrukcí a výroby.    Další detaily a celou analýzu připravenou Evropskou větrnou asociací Wind Europe společně s průmyslovými asociacemi najdete zde.   27.05.2020