RSS ČSVE novinky http://www.csve.cz/tools/RSS/generate_rss.php http://www.csve.cz/tools/RSS/generate_rss.php 6.8.2020 6.8.2020 Q2 Blog info@q2.cz info@q2.cz Mořské větrné elektrárny - experti zvyšují své odhady pro tuto dekádu http://www.csve.cz/novinky/511   Zosminásobení výkonu mořských větrných elektráren do roku 2030 očekává světová větrná asociace Global Wind Energy Council (GWEC). Lídrem trhu je v současné době Evropa, což by mělo platit i za deset let. Největší nárůst mořských instalací je očekáván v asijsko-pacifickém regionu. Podrobnější informace vč. přihlášky na webinář k reportu konaný 12. srpna najdete v tiskové zprávě.   Top 5 trhů podle nově přidaného výkonu v roce 2019   Čína – 2,4 GW Velká Británie – 1,8 GW Německo – 1,1 GW Dánsko – 374 MW Belgie – 370 MW   Top 5 trhů podle celkového instalovaného výkonu (ke konci roku 2019)   Velká Británie – 9,7 GW Německo – 7,5 GW Čína – 6,8 GW Dánsko – 1,7 GW Belgie – 1,6 GW   Top 5 trhů podle celkového instalovaného výkonu očekávaného v roce 2030   Čína – 58,8 GW Velká Británie – 40,3 GW USA – 22,6 GW Německo – 20 GW Nizozemsko – 11,4 GW     06.08.2020 Větrné elektrárny - klimatické pohroma? http://www.csve.cz/novinky/510 Před nějakou dobou jsme byli redakcí časopisu Chemické listy upozorněni na sérii dvou úvodníků časopisu Chemické listy, které se zabývají tématem poněkud nečekaným, a to vlivem větrných elektráren na klima. Jejich základním motivem je obava ohledně ovlivnění srážkových poměrů v České republice výstavbou větrných elektráren v oblasti severního Německa a přilehlých regionů, tedy na severozápad od našeho území, přičemž autoři naznačují spojitost mezi výstavbou větrných elektráren a suchem posledních let.   Oba úvodníky jsou laděny v poněkud alarmujícím duchu s poukazem na nedostatečný vědecký zájem o tuto problematiku a na potřebu, „aby se uvedenou otázkou včas zabývali odborníci různých vědních oborů, zejména ovšem oboru meteorologie a fyzika atmosféry“. To nám bylo inspirací podívat se blíže na současný stav vědomostí v této oblasti.   Otázky vlivu větrných elektráren na počasí a klima lze rozdělit do tří skupin. Jde o:   a) Vliv větrných elektráren na klimatické podmínky v jejich okolí. V praxi jde zejména o dopad na provoz okolních větrných elektráren (snížení rychlosti větru, turbulence), větrné elektrárny však mohou mít i jiné dopady na místní klima,   b) vliv větrných elektráren na počasí – tedy na podmínky v konkrétním čase (na rozdíl od podmínek klimatických, které jsou určeny dlouhodobým režimem počasí) a   c) vliv větrných elektráren na klima ve velkém rozměru, od měřítka jednotlivých regionů až po globální dopady. S tím souvisí i otázka, kolik energie lze z větru rozumně získávat, aniž by docházelo k podstatným technickým či klimatickým problémům.   Zdaleka nejživější oblastí výzkumu je téma vzájemného ovlivnění větrných elektráren, neboť jde o fenomén, který zcela zásadně ovlivňuje produkci a životnost větrných elektráren ve větrných farmách a má velký vliv na design větrných farem. Tím se nebudeme v tomto článku hlouběji zabývat, protože nejde o vazbu na počasí a klima, ale o otázky technické.   Vedle toho však existuje i nezanedbatelné množství prací zabývajících se více obecnými dopady na počasí a klima. Není v možnostech tohoto článku provést kompletní rešerši relevantní literatury, pokusíme se však alespoň shrnout základní principy a poznatky v této oblasti.   Podstata interakce větrných elektráren s atmosférou Prvotním hybatelem proudění vzduchu v atmosféře je nerovnoměrné zahřívání zemského povrchu slunečním zářením. V jeho důsledku dochází k rozdílům tlaku vzduchu, které jsou pak vzdušným prouděním vyrovnávány. Rozhodující roli přitom hrají procesy celoplanetárního až kontinentálního měřítka, které mají za následek průběžný vznik energie proudění v celém objemu atmosféry.   Protějškem takto vznikající energie je její „spotřeba“, a to jednak ve volném objemu atmosféry (prostřednictvím vzniku turbulentních vírů a jejich postupného rozpadu a přeměny na tepelnou energii), jednak třením o zemský povrch.    Zemskou atmosféru, resp. její spodní část, kde se odehrává počasí (troposféru), lze v této souvislosti rozdělit na dvě části. Blíže zemskému povrchu se nachází tzv. mezní vrstva, kde je proudění ovlivněno třením o zemský povrch, nad ní se nachází volná atmosféra, která je od vlivu zemského povrchu do značné míry izolována.    Zatímco v mezní vrstvě je energie větru spíše spotřebovávána, ve volné atmosféře převažuje její produkce. Horní hranice mezní vrstvy se nachází ve výškách od řádově stovek metrů do cca 2 km nad zemským povrchem, větrné elektrárny se tedy v naprosté většině případů nacházejí celé v jejím prostoru.   Množství energie využitelné větrnými elektrárnami je proto fundamentálně limitováno rychlostí přenosu energie z volné atmosféry do mezní vrstvy, na druhou stranu omezený přenos energie mezi mezní vrstvou a volnou atmosférou limituje možnosti bezprostředního dopadu využívání větrné energie na klima.   Větrné elektrárny ovlivňují atmosférické děje především dvěma způsoby. Za prvé spotřebovávají energii proudění vzduchu, v úplavu větrných elektráren se tak v průměru snižuje rychlost větru. Za druhé dochází ke zvýšení turbulence za větrnými elektrárnami. S rostoucí vzdáleností od větrné elektrárny se oba efekty postupně vytrácejí.   Turbulentní víry se rozpadají, až dojde k jejich přeměně na tepelnou energii. Deficit energie (rychlosti větru) taktéž postupně mizí, neboť při nižší rychlosti větru jsou nižší i energetické ztráty třením o zemský povrch a turbulencí, což kompenzuje předchozí ztrátu energie na větrných elektrárnách. Obnovuje se původní rovnováha mezi energií přicházející z volné atmosféry (případně vznikající přímo v mezní vrstvě) a jejím přirozeným zánikem. V členitém terénu (například četné lesy nebo členitá orografie) je tento proces „zotavení“ rychlejší než na volných plochách, například na moři.   Praktické dopady Z hlediska vlivů na běžné lidské aktivity či přírodu je samotné snížení rychlosti větru a lokální zvýšení turbulence za větrnými elektrárnami dopadem poměrně nevinným. „Oběťmi“ jsou v tomto ohledu především větrné elektrárny samotné, jejichž produkce je na jakékoli změny proudění značně citlivá.   Podstatnější okolností je v tomto ohledu zvýšení noční teploty v prostoru a okolí větrných farem. V nočních hodinách obvykle dochází ke stabilizaci atmosféry, kdy se v blízkosti zemského povrchu nachází relativně chladnější vzduch ve srovnání se vzduchem ve větší výšce. Turbulence způsobená větrnými elektrárnami způsobuje zvýšené promíchávání vzduchu, díky kterému může docházet ke zvýšení přenosu tepla k zemskému povrchu.    Nočnímu oteplování se věnuje celá řada prací, zejména ze Spojených států. Tento jev zde byl simulován meteorologickými modely (např.3–5) a současně potvrzen pozorováním (6,7). Zvýšení průměrné teploty vzduchu se u velkých větrných farem pohybuje v řádu desetin stupňů Celsia, v konkrétních dnech (nocích) až jednotek stupňů Celsia.   Při měření na největší české větrné farmě Kryštofovy Hamry (8) tento jev zaznamenán nebyl, což je však zřejmě dáno členitostí terénu a stále ještě nevelkým rozměrem této větrné farmy.   Další dopady větrných elektráren, zejména pak dopady velkého rozměru, již nejsou tak přímočaré. V prvé řadě je nutno zmínit vliv na počasí, tedy na podmínky v konkrétním místě a čase.   Zde platí, že každá byť lokální změna podmínek ovlivňuje trajektorii vývoje dění v atmosféře. I původně malá změna může vést po určité době k zásadní změně počasí na velkém území – jde o tzv. efekt motýlích křídel (to je také jeden z důvodů, proč je obtížné předpovídat počasí na delší dobu).   Proto mohou větrné elektrárny například ovlivnit vývoj a trajektorii tlakových níží (9). Tento jev je však do značné míry nahodilý a nemusí vést ke změně klimatických podmínek. Pro zjištění, jak větrné elektrárny ovlivňují (ve velkém rozměru) klimatické poměry, je nutno provést simulaci po dostatečně dlouhé období, ideálně aspoň několik desítek let. Porovnávají se přitom simulace, které s větrnými elektrárnami nepočítají, se simulacemi, kde je jejich vliv nějakým způsobem parametrizován.   Konkrétně se vliv větrných elektráren obvykle v modelu reprezentuje prostřednictvím pohlcení energie větru a zvýšení turbulence v odpovídajících výškách nad povrchem (např. cit.10); primitivnější variantou je považovat větrné elektrárny za faktor zvyšující drsnost povrchu.   Studií na toto téma existuje celá řada, navzájem se liší metodikou, územním rozsahem či množstvím uvažovaných větrných elektráren. To je potřeba brát v úvahu při interpretaci jejich výsledků.   Jednou skupinou jsou studie, které simulují v rámci určitého regionu zhruba současný stav rozvoje větrné energetiky (11,12).   Zjištěné dopady na klima (nad rámec lokálního snížení rychlosti větru a zvýšení noční teploty) podle těchto studií nejsou zcela nulové, ale vesměs dosti nepodstatné či statisticky nevýznamné. Konkrétně Vautard a spol. (12) namodelovali pro střední Evropu nepatrné oslabení západní cirkulace v zimě a související snížení zimních srážek. Toto snížení zimních srážek je však sotva odlišitelné od nahodilých odchylek, týká se pouze západní části Čech, a to velmi orientačně na úrovni okolo 1 % ročního úhrnu srážek.   Jiná situace nastává, pokud je cílem studie simulovat scénář maximálního využití větrn energie. To je limitováno zejména množstvím dostupné energie, dostupným územím a efektivitou konverze energie. Příkladem takové studie je práce 13 v seznamu zdrojů.   Ta dochází k závěru, že maximální možné globální využití větrné energie se pohybuje řádově na úrovni desítek terawatt (TW) kontinuálního výkonu. Na základě této i jiných prací (např. 14) se jeví, že obecné klimatické dopady využití větrné energie na takto masivní úrovni již nemusejí být zanedbatelné. Jejich rozměr se sice nachází obecně pod úrovní klimatických dopadů zvyšování koncentrace skleníkových plynů, řádově však mohou být až srovnatelné. Změny teploty či srážek se však v tomto případě pohybují oběma směry a v různých regionech se navzájem liší.   Konkrétně jde o změny průměrné teploty vzduchu v řádu desetin (výjimečně až nižších jednotek) stupňů Celsia, a to v různé míře a v různém směru v závislosti na regionu. V případě srážek je interpretace různých prací komplikovaná.   Většina prací nenaznačuje zásadní změny srážkového režimu, Li a spol. (15) však deklarují, že masivní výstavba větrných a solárních elektráren na Sahaře by mohla vést k citelnému zvýšení srážek na jižní Sahaře a Sahelu. Při nižším využití větrné energie jsou simulované klimatické dopady přiměřeně nižší (např. 16).   Maximalistické scénáře jsou ovšem skutečně extrémní. Lze očekávat, že reálné využití větrné energie se nikdy nebude blížit úrovni uvažované například v práci 13.   Realistickým odhadem může být využití větrné energie zhruba o jeden řád vyšší ve srovnání se současným stavem, což je zhruba o jeden řád méně ve srovnání s potenciálem dle cit. 13 a zhruba na úrovni práce 16 (tam jsou ale větrné elektrárny nerealisticky koncentrovány do několika gigantických větrných farem).   Jde řádově o jednotky promile celkové energie větru vznikající v atmosféře. Na této úrovni lze na základě studovaných prací odhadovat, že klimatické dopady budou v globálním pohledu ještě poměrně nepodstatné.   Dostupné výsledky výzkumu tedy naznačují, že relevantní dopad větrné energetiky na klima se v současné situaci omezuje na problematiku vzájemného ovlivnění větrných elektráren či farem a v některých případech též na mírné zvýšení noční teploty vzduchu v prostoru a okolí velkých větrných farem.   Vliv větrných farem na klimatické podmínky vzdálenějších regionů je podle dostupných výzkumů v současné době zanedbatelný. Při dalším rozmachu využití větrné energie nelze rozpoznatelný vliv na klima vyloučit, ten však bude zřejmě vždy hluboko pod úrovní dopadů zvyšování koncentrace skleníkových plynů.   I přesto je na místě těmto otázkám věnovat pozornost, zejména v případě skutečně rozsáhlé výstavby větrných elektráren v určitém regionu (například v prostoru Severní-ho moře). Je nepochybné, že výzkum na toto téma bude nadále pokračovat.   Větrné elektrárny a sucho? Pokud jde o obavu zmíněnou autory obou úvodníků, nalezené relevantní práce na toto téma vůbec nenaznačují, že by mělo v Evropě docházet k zásadnějšímu zvyšování srážek v okolí větrných farem na úkor vzdálenějších regionů.   Významnější efekt v tomto smyslu nenaznačují ani výsledky modelových simulací. Základním důvodem je jistě fakt, že vertikální rozsah procesů vývoje srážek výrazně přesahuje mezní vrstvu zasaženou vlivy větrných elektráren.   Přitom objemy vody přenášené ve vrstvě atmosféry od zemského povrchu do výšky 3 km jsou obrovské, takže i kdyby došlo vlivem větrných farem k mírnému zvýšení srážek v Německu, množství celkově přenášené vlhkosti by to zásadněji neovlivnilo. Pro signifikantní dopad by zvýšení srážek muselo být skutečně masivní a těžko přehlédnutelné.    Navíc platí, že dominantním směrem, odkud k nám vlhkost přichází, je západ (ilustraci toho faktu lze najít například v publikacích 17, obr. 6, a cit. 18, obr. 9). Na severozápadní sektor, kde se nachází většina evropských větrných elektráren, připadá výrazně menšinová část přicházející vlhkosti.   Současně nám není známo, že by v severním Německu či v okolních regionech docházelo v korelaci s výstavbou větrných elektráren k zásadnějšímu zvyšování srážek. Konkrétně v roce 2018, který byl zřejmě inspirací pro autory úvodníků, zasáhlo tuto část Evropy naopak extrémní sucho.   I bez ohledu na modelové výpočty se tedy jeví jako nepravděpodobné, že by výstavba větrných elektráren v severním Německu a okolí Severního moře v současnosti nějakým významným způsobem srážkové poměry v České republice ovlivňovala.   Sucho posledních let, zejména teplé části let 2015 a 2018, lze vysvětlit mnohem přirozeněji, totiž běžnou variabilitou počasí, nejspíše s určitým příspěvkem probíhající klimatické změny.   Suché roky či delší suchá období se vyskytovaly i v minulosti a není důvod, proč by tomu mělo být nyní jinak. Rok 2018 byl poměrně extrémní z pohledu cirkulačních podmínek, neboť v teplé části roku docházelo v neobvykle velké míře k anticyklonálním situacím nad Evropou, k zeslabení západního proudění a cyklonální činnosti nad Evropou, a k odklánění frontálních systémů mimo Evropu (19).   Tím byl omezen přísun vlhkosti nad evropský kontinent a vzniklé sucho je toho přirozeným důsledkem. Současně je pravděpodobné, že k intenzitě sucha přispělo i systematické zvyšování teploty související s globální klimatickou změnou, a nelze vyloučit, že i charakter cirkulace může být klimatickou změnou již nyní nepříznivě ovlivněn.   Závěrečné poznámky k úvodníku Haniky a Hrdiny Na závěr bychom se rádi vyjádřili k některým tvrzením v úvodníku Haniky a Hrdiny. V klíčové části článku autoři vysvětlují svoji hypotézu o vlivu větrných elektráren výkladem, že „zvýšení tlaku vzduchu, který je nasycen, nebo dokonce přesycen, vodní parou, a k tomu ještě střižné síly na hranách listů vrtulí větrné elektrárny nepochybně vyvolávají při teplotách kolem rosného bodu, nebo bodu mrazu vody její kondenzaci, tedy tvorbu kapek či vloček“. Na základě toho usuzují, že „Separací vody se tak ochudí proud vzduchových mas po průchodu „farmou“ větrných elektráren.“   Z uvedeného nám není zřejmé, jak má proces kondenzace vody v důsledku střižných sil a její následná „separace“ probíhat, nicméně v rámci našich znalostí nám tento text nedává smysl.    Jednak nám není známo, že by „střižné síly na hranách vrtulí“ v nějaké významné míře vedly k (udržitelné) kondenzaci vody. Především však samotná kondenzace vody (tedy vznik mlhy či oblačnosti) bez dalšího neznamená vznik padajících srážek. Ten je podmíněn mnohem komplexnějšími atmosférickými procesy podstatně většího vertikálního rozsahu, a teprve jejich ovlivněním by větrné elektrárny mohly teoreticky srážkový režim významněji postihnout.   Určitou výjimku tvoří srážky usazené, tedy ovlhnutí či námraza větrných elektráren, skrze které mohou větrné elektrárny skutečně „separovat“ část vody, to je však v celkové bilanci ve středoevropských reáliích zanedbatelné množství.   Teoreticky by asi také mohlo dojít k určitému zesílení již existujících srážek, pokud by propadávaly vzniklou oblačností (či mlhou), avšak i zde považujeme zásadnější dopad na celkovou srážkovou bilanci za vysoce nepravděpodobný.   Podstatnější efekt na oblačnost (a možná i srážky) může mít spíše turbulence vyvolaná větrnými elektrárnami, například skrze promíchávání vzduchu, dopad na teplotní zvrstvení či iniciaci konvekce.   V tomto ohledu lze zmínit například ikonické fotografie oblačnosti/mlhy, která může vzniknout při velmi specifickém zvrstvení atmosféry za rotory větrných elektráren 20–22. Možná právě tyto obrázky inspirovaly autory k jejich úvahám. Při tomto vzácném fenoménu však nedochází ke kondenzaci na listech větrné elektrárny, ale za ní, a to v důsledku promíchání nasycených vzduchových hmot o různé teplotě.   Nízká oblačnost či mlhy zřejmě mohou být turbulencí za větrnými elektrárnami ovlivněny i v širším spektru méně fotogenických situací, v jejich rámci však nedochází ke vzniku atmosférických srážek (snad s výjimkou možnosti slabého mrhole-ní, ovlhnutí, či námrazy s nepodstatným dopadem na celkové srážky).   Obecně lze říci, že nám není znám z meteorologické teorie, odborné literatury ani pozorování žádný proces, který by mohl mít významný dopad na srážky ve smyslu toho, co autoři popisují. Pokud takový proces existuje, proč autoři tento svůj poměrně převratný poznatek nějakým způsobem nepodložili a nepublikovali v relevantním odborném časopise? Rozhodně nejde o samozřejmost, kterou by bylo možno trivializovat.   Nejde o jediné podobně problematické tvrzení. Na jiném místě autoři uvádějí, že „v okolí města Jeseník 6 „větrníků“ s celkovým instalovaným výkonem pouhých 0,03 GW dokázalo od roku 1994 výrazně změnit lokální klima v jeho okolí“. Podrobnosti o této změně či zdroj tohoto tvrzení opět chybí (!), s ohledem na reálie dané větrné farmy (správně 0,003 GW) lze ale důvodně očekávat, že se jedná buď o velmi nevýznamný vliv (nějaké efekty v rámci nízké oblačnosti?), nebo je toto tvrzení zcela smyšlené.   Na základě uvedeného se nám jeví, že se v případě výše citovaných tvrzení Haniky a Hrdiny jedná o nepodložené a naivní úvahy, které jsou navíc zřejmě zcela chybné.    Co považujeme za problematické, není samotná publikace takových úvah, ale způsob, jakým jsou tyto domněnky prezentovány. Text úvodníku má ve své odborné části formu autoritativního výkladu, který má budit zdání odbornosti autorů v rámci vysvětlované problematiky.   Nezasvěcený čtenář tak může jen stěží rozlišit, že v nejdůležitější části článku jde zřejmě o naivní laickou úvahu. Takový přístup, kde jsou (zřejmě) nepodložené domněnky prezentovány způsobem, jako by šlo o fakta, považujeme za manipulativní a podle našeho názoru by neměl mít (nejen) v odborném časopise místo ani v úvodníku.   Se situací, kdy jsou pod záminkou odbornosti (typicky v jiném vědním oboru) prezentovány zdánlivě seriózní „vědecké“ úvahy či články, ve skutečnosti však vedené spíše osobním názorem autorů (či jinou motivací) než snahou o objektivní vědecké poznání, se lze bohužel setkávat v posledních letech poměrně často.   Prominentní místo má v tomto smyslu populární téma změny klimatu, kterému alespoň v mediálním prostoru „rozumí“ skutečně kdekdo. Zdaleka však nejde pouze o tento obor a nepochybujeme, že chemické vědy se s tímto fenoménem musejí někdy potýkat také.   Chtěli bychom proto odborníky i z oboru chemických věd vyzvat, aby v současné době plné různých „alternativních fakt“ k tomuto nešťastnému trendu, který může vést ke zmatení čtenářů a znevěrohodnění vědy jako takové, svými publikacemi nepřispívali.     LITERATURA   1. Hanika J., Hrdina R.: Chem. Listy 112, 573 (2018). 2. Podešva J.: Chem. Listy 112, 801 (2018). 3. Cervarich M. C., Roy S. B., Zhou L.: Energy Procedia 40, 530 (2013). 4. Adams A. S., Keith D. W.: Environ. Res. Lett. 8, 015021 (2013). 5. Miller L. M., Keith D. W.: Joule 2, 2618 (2018). 6. Harris R., Zhou L., Xia G.: Remote Sens. 6, 12234 (2014). 7. Zhou L., Tian Y., Chen H., Dai Y., Harris R. A.: Earth Interact. 17, 1 (2013). 8. Moravec D., Barták V., Puš V., Wild J.: Renewable Energy 123, 627 (2018). 9. Lauridsen M. J., Ancell B. C.: Advances in Meteoro-logy 2018, 2469683 (2018). 10. Fitch A. C., Olson J. B., Lundquist J. K., Dudhia J., Gupta A. K., Michalakes J., Barstad I.: Mon. Weather Rev. 140, 3017 (2012). 11. Vautard R., Thais F., Tobin I., Bréon F. M., Deveze-aux de Lavergne J. G., Colette A., Yiou P., Ruti P. M.: Nat. Commun. 5, 3196 (2014). 12. Pryor S. C., Barthelmie R. J., Shepherd T. J.: J. Ge-ophys. Res.: Atmos. 123, 5804 (2018). 13. Miller L. M., Gans F., Kleidon A.: Earth System Dy-namics 2, 1 (2011). 14. Keith D. W., DeCarolis J. F., Denkenberger D. C., Lenschow D. H., Malyshev S. L., Pacala S., Rasch P. J.: Proc. Natl. Acad. Sci. 101, 16115 (2004). 15. Li Y., Kalnay E., Motesharrei S., Rivas J., Kucharski F., Kirk-Davidoff D., Bach E., Zeng N.: Science 361, 1019 (2018). 16. Fitch A. C.: J. Clim. 28, 6160 (2015). 17. Wypych A., Bochenek B., Różycki M.: Atmosphere 9(1), 18 (2018). 18. Wypych A., Bochenek B.: Advances in Meteorology 2018, 3940503 (2018). 19. Daňhelka J, Kubát J. (ed.): Sucho v roce 2018, před-běžné hodnocení, ČHMÚ, Praha 2019. 20. Emeis S.: Dewi Magazin 37, 52 (2010). 21. Hasager C., Rasmussen L., Peña A., Jensen L., Rétho-ré P. E.: Energies 6, 696 (2013). 22. Hasager C., Nygaard N., Volker P., Karagali I., An-dersen S., Badger J.: Energies 10, 317 (2017).   Text přejat z Ekolist.cz 06.07.2020 Větrná velmoc Polsko http://www.csve.cz/novinky/509 Prvního července podepsala polská vláda se zástupci investorů do mořských větrných elektráren letter of intent o rozvoji sektoru. Do roku 2030 je očekávána instalace mořských větrných turbín s celkovým výkonem 3,8 gigawattu (GW). Do konce roku je očekáván vznik zákona o mořských větrných elektrárnách.   Vládní Národní energeticko-klimatický plán očekává, že do stejného roku bude v zemi vyrábět elektřinu větrná flotila s celkovým výkonem 10 GW na pevnině.    Ke konci roku 2019 činil výkon větrných elektráren 5,9 GW (vše na pevnině). V jediném aukčním kole byla loni vysoutěžena další kapacita 2,2 GW. Největší brzda rozvoje sektoru je kontroverzní zákon z roku 2016, který zakazuje výstavbu větrných turbín ve vzdálenosti menší než 10násobek jejich výšky.    Zdroje: WindEurope, PSEW, EnergyTransition     02.07.2020 Německo očekává nárůst větrných elektráren o nejméně 40 % do roku 2030 http://www.csve.cz/novinky/508 Tři týdny před začátkem svého předsednictví EU přijala německá vláda Národní energeticko-klimatický plán (NEKP). V roce 2030 země plánuje získávat z obnovitelných zdrojů 65 % elektřiny a 30 % celkové energie. Do roku 2030 Německo předpokládá zvýšení instalovaného výkonu větrných elektráren na pevnině na 67 až 71 GW a mořských na 20 GW (ke konci roku 2019 činil výkon pevninských turbín 54 a mořských 7,5 GW; zdroj).   Připomeňme, že Česko ve svém NEKPu plánuje v roce 2030 získávat z OZE necelých 17 % elektřiny a 22 % celkové energie. V rozvoji větrných elektráren česká vláda očekává nárůst ze současných 0,34 GW na 0,94 GW. Komora OZE to považuje za zbytečně nevyužitou příležitost a uvádí, že cíl ve výši 28 % obnovitelné elektřiny a 24 % celkové energie je pohodlně dosažitelná hodnota. Výroba z větrných elektráren by podle čerstvé studie mohla v roce 2030 zajišťovat třetinu české spotřeby elektřiny (nová studie potenciálu větru a komentář k ní viz tisková zpráva).   Souběžně s NEKP vláda přijala novou strategii na rozvoj vodíkových technologií. Oba dokumenty patrně významně ovlivní podobu německého předsednictví, jehož priority v energetice jsou rozvoj off-shore větrných elektráren a vodíku vyráběného z obnovitelných zdrojů.   Zdroj WindEurope, Komora OZE     23.06.2020 2040: třetina elektřiny z větru http://www.csve.cz/novinky/507   Tuzemské větrné elektrárny mohou v roce 2040 reálně pokrýt 31 % dnešní spotřeby elektřiny v Česku, a to po zohlednění všech omezení a praktických těžkostí spojených s jejich realizací. Vyplývá to z právě zveřejněné studie připravené Ústavem fyziky atmosféry Akademie věd ČR pro ČSVE a Komoru OZE. [1]   Větrné elektrárny by mohly pokrýt i celou spotřebu elektřiny ČR, a to po zohlednění reálných větrných podmínek i hlavních objektivních omezení, jako je například vyloučení výstavby ve zvláště chráněných územích (z hlediska ochrany přírody a krajiny) či respektování přísných hlukových limitů, které vylučují výstavbu v osídlených územích a jejich blízkosti. S ohledem na další požadavky ochrany přírody a nejrůznější jiná omezení technického, ekonomického i společenského rázu lze však očekávat, že skutečná realizace větrných elektráren bude nižší a v roce 2040 budou zajišťovat ročně mezi 6 a 19 terawatthodinami (TWh) elektřiny. Tedy asi 10 až 31 % současné spotřeby. To jsou hlavní závěry dnes zveřejněné studie potenciálu větrné energie. [1]   „Podmínky pro větrné elektrárny máme velmi podobné jako jsou v jižní polovině Německa, když porovnáme větrnost i charakter krajiny. Přesto u nás nevyužíváme větrné elektrárny ani z desetiny jako tam,” řekl David Hanslian z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR, který studii zpracoval.   Větrné hobby alias nepodpora ze strany státu Kolik to nakonec bude, závisí především na přístupu státu. „Největší překážkou rozvoje větrné energetiky v Česku je její nepodpora ze strany státu. Obnovitelné zdroje jsou stále považovány za jakýsi doplněk, hobby, jehož rozvoj po nás chce Brusel. To je zásadní nepochopení, vítr a slunce dnes vyrábějí nejlevnější elektřinu ze všech nově budovaných zdrojů. Jsou naše domácí, proto je chceme,” řekl Michal Janeček, předseda České společnosti pro větrnou energii (ČSVE), která sdružuje provozovatele větrných elektráren. Podle zkušeností firem, které větrné elektrárny připravují, se negativní přístup ministerstev promítá do rozhodování na všech nižších úrovních: některé krajské úřady v rámci svých Zásad územního rozvoje větrnou energetiku prakticky vyloučily. Úředníkům na městských úřadech, kteří zodpovídají za vydávání povolení k výstavbě, zase chybí podpora a tak se bojí přistupovat k oboru pozitivně a procesy často natahují a zbytečně komplikují. „Je to začarovaný kruh: premiér nebo ministr řekne, že tu moc nefouká, hejtmanství je paušálně na svém území odmítne a starostové, kteří jinak nejsou zpravidla proti, nemají zájem o konflikt. Úředník se bojí vydat kladné rozhodnutí, ale protože nemá objektivní důvod proces ukončit,  tak ho všemožně natahuje,” řekla Michaela Lužová z firmy W.E.B, která v Česku projekty větrných elektráren spolu s kolegy už 18 let připravuje a několik větrných elektráren i provozuje. „Z praxe víme, že větrné podmínky máme i v Česku slušné, opakovaně nám to potvrzují i výpočty akademiků,” dodala Lužová.   Sázka na jednu kartu se může vymstít „Větrné elektrárny jsou jakýsi symbol moderních obnovitelných zdrojů – jsou nejviditelnější a spolu s fotovoltaikou mají skoro všude na světě obrovský potenciál. U nás je ale stále podceňujeme. Stát by měl domácí obnovitelné zdroje považovat za svou hlavní prioritu a jejich budoucímu rozvoji věnovat hlavní úsilí. Nyní mám pocit, že kvůli všemožné podpoře jádra na to nemá energii,” dodává Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie. Argument o zdražování elektřiny díky obnovitelným zdrojům dávno neplatí. Jednak jsou už vůbec tím nejlevnějším zdrojem elektřiny ze všech a jednak náklady na podporu jejich rozvoje nemůžou mít ze zákona na cenu elektřiny žádný vliv. „Stát může náklady na stavbu větrných elektráren zaplatit z prodeje emisních povolenek i z miliard korun, na které si můžeme sáhnout z evropských peněz pod Zelenou dohodou,” dodal Chalupa.   Místní komunitní větrné elektrárny Z rozvoje větrné energetiky mohou velmi dobře těžit i obce a jejich obyvatele. Větrná elektrárna je totiž vždy společenským a finančním přínosem pro obce v okolí a jejich občany. V rámci tzv. komunitních projektů obce spolu s občany a soukromými podnikateli velmi efektivně staví a provozují místní obnovitelné zdroje. Takové projekty přinášejí jejich větší akceptaci veřejností díky jejímu přímému zapojení a vedou k demokratizaci energetiky. Vedle finančních zisků pro všechny zapojené partnery tento typ projektů přináší i další benefity: důraz na udržitelné využívání zdrojů, energetickou nezávislost a rozvoj obcí díky novým příjmům. Z toho důvodu s rozvojem počítá evropská i připravovaná tuzemská legislativa. V zahraničí jsou komunitní projekty velmi využívány pro rozvoj OZE již od počátku obnovitelných zdrojů energie. Komora OZE i ekologické organizace podporují zavedení podmínek, které napomohou jejich rozvoji. „V Belgii, Německu, Británii i jinde existují tisíce, možná desetitisíce obnovitelných zdrojů spoluvlastněných obcemi, podnikateli a občany,” dodal Štěpán Chalupa.   Porovnání s Evropou a české plány ●      Roční spotřeba elektřiny ČR v roce 2019 činila 61,1 TWh a ve větrných elektrárnách bylo loni vyrobeno 0,7 TWh elektřiny, což odpovídá jednomu procentu spotřeby. [2] ●      V zemích Evropské unie zajistily větrné elektrárny loni v průměru 15 % spotřeby. Vnitrozemské Rakousko pokrývá větrnými elektrárnami 13 % spotřeby. Nejvyšší podíl větrné elektřiny v síti má Dánsko (48 %) následované Irskem (33 %) a Portugalskem (27 %). [3] ●      Vládní plán na rozvoj obnovitelných zdrojů, takzvaný Vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu, předpokládá do roku 2030 nárůst instalovaného výkonu o 600 megawattů (MW), což by v přepočtu na dnešní spotřebu elektřiny v ČR znamenalo nárůst na přibližně 2,9 procenta spotřebované elektřiny. [4] ●      V Evropě má Česko podobné větrné podmínky i charakter krajiny jako jižní polovina Německa (zahrnuje Bádensko-Württembersko, Bavorsko, Durynsko, Hesensko, Porýní-Falc, Sársko).    Prameny   [1] Aktualizace potenciálu větrné energie v České republice z perspektivy roku 2020 Konzervativní scénář: při mírné společenské podpoře pro využití energie z větru je odhadovaná výroba energie z VtE v roce 2040 cca 6,2 TWh ročně (800 VtE, výkon 2,5 GW). Optimistický scénář: při silné společenské podpoře pro využití energie z větru je odhadovaná výroba energie z VtE v roce 2040 cca 18,8 TWh ročně (1400 VtE, výkon 7 GW).   [2] Čtvrtletní zpráva o provozu elektrodistribuční sítě (4. čtvrtletí 2019). Energetický regulační úřad   [3] Wind Energy in Europe in 2019: hlavní čísla, podrobná studie. Wind Europe   [4] Vnitrostátní plán v oblasti energetiky a ochrany klimatu. Ministerstvo průmyslu a obchodu V roce 2030 předpokládá hrubou spotřebu elektřiny z větru 1,8 TWh (přepočet z terajoulů: Komora OZE). 17.06.2020 Výzkum využití lopatek větrníků zintenzivňuje http://www.csve.cz/novinky/505   Průmyslové asociace se společně s Wind Europe, evropskou větrou asociací, zaměřily na společný výzkum a spolupráci ve zlepšení recyklace lopatek.   V současné době se daří recyklovat 85 až 90 % materiálu použitého na větrnou elektrárnu. Největší výzvu zatím představují lopatky vyráběné z kompozitních vláken. Ty se zatím nejčastěji využívají při výrobě cementu: skleněná vlákna se stanou součástí cementu, polymery jsou využity jako palivo.   S ohledem na přibývající množství vysloužilých větrných elektráren a zároveň snahu použité materiály znovu využít, bude potřeba hledat i jiné způsoby využití lopatek.  Jelikož jde o složitý materiál, řešení bude potřeba hledat v celém životním cyklu lopatky a to včetně jejich konstrukcí a výroby.    Další detaily a celou analýzu připravenou Evropskou větrnou asociací Wind Europe společně s průmyslovými asociacemi najdete zde.   27.05.2020 Více než 300 miliard korun investic přinese rozvoj čisté energetiky v ČR do 2030 http://www.csve.cz/novinky/504 Celkem 327,5 miliard korun přinesou investice pro dosažení cíle rozvoje obnovitelných zdrojů, který stanovilo Ministerstvo průmyslu a obchodu, spočítali experti ČVUT a Komory obnovitelných zdrojů energie. K vyvolání těchto investic bude zapotřebí přibližně 70 miliard korun veřejné podpory, spočítala Komora obnovitelných zdrojů energie. Klíčový bude zejména Modernizační Fond, jehož podmínky právě dokončuje Ministerstvo životního prostředí.   První část analýzy se zabývá skutečnými investicemi do obnovitelných zdrojů energie (OZE) v roce 2017. Výpočet zahrnuje jak „malé” obnovitelné zdroje určené pro výrobu energie v budovách, tak zdroje určené pro dodávku elektřiny a tepla do sítě, tzv. „velké” zdroje. Podle zjištění ČVUT bylo v roce 2017 do obnovitelných zdrojů v Česku investováno celkem přibližně 5,1 miliard korun. [1]   „Spočítali jsme, že pro dosažení cíle, který si MPO vytyčilo, je potřeba, aby se průměrné roční investice v porovnání s rokem 2017 zhruba zšestinásobily,” uvedla Michaela Valentová, vedoucí výzkumného týmu z elektrotechnické fakulty Českého vysokého učení technického (ČVUT).   Druhá část analýzy totiž počítala potřebné investiční náklady na rozvoj OZE do roku 2030 tak, jak předpokládá poslední verze tzv. Vnitrostátního plánu, kterou v lednu předložilo Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Plán předpokládá zvýšení hrubé spotřeby čisté energie do roku 2030 na 22 % (ze současných zhruba 16 %). [2] Celkové náklady na výstavbu obnovitelných zdrojů mezi lety 2021 a 2030 podle výpočtů studie představují 327,5 miliard korun (tedy zhruba 32,8 miliard ročně). [3] Tato částka zahrnuje:   ● 141,6 miliardu korun pro zdroje na výrobu tepla. Zhruba polovina (51 %) z toho připadá na rozvoj biomasových zdrojů, 24 % na sektor tepelných čerpadel. Zbytek jsou investice do solárních kolektorů a bioplynových a geotermálních zdrojů. ● 135,7 miliard pro zdroje na výrobu elektřiny. Největší část připadá na investice do fotovoltaiky (64 %) a větrných elektráren (21 %). Zbytek představují investice do bioplynových, biomasových, malých vodních a geotermálních elektráren. ● 50,3 miliard pro zdroje na výrobu biometanu.   Součástí obou analýz je i vyčíslení investic do zvyšování energetické efektivity a úspor v budovách. „Podpora úspor energie a rozvoje OZE by měly jít ruku v ruce,” uvedl Jaroslav Knápek z ČVUT, který na výzkumu rovněž pracoval.   Podle Komory OZE, která se na přípravě dnes zveřejněných analýz podílela, je zásadní slabinou Vnitrostátního plánu zbytečně nízká ambice, přílišný důraz na spalování biomasy ve velkých elektrárnách a naopak hrubé podcenění větrné a solární energetiky. [4]    „Jde o nevyužitou příležitost a zbytečný risk, že lesní biomasa bude neudržitelně drancována. Spočítali jsme, že Vnitrostátní plán nechá ležet ladem asi 1 400 megawattů větrných turbín a 3 300 MW fotovoltaik, mám-li uvést jen dvě největší disproporce. Přitom fotovoltaické a větrné elektrárny jsou dnes nejlevnější ze všech nově stavěných zdrojů elektřiny,” uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE.   7 miliard korun veřejné podpory ročně   Komora OZE již dříve přinesla výpočet, na kolik by přišel rozvoj OZE podle scénáře navrženého Evropskou komisí, na veřejné finanční podpoře. „Po přepočtu na to, s kolika obnovitelnými zdroji počítá na konci dekády ministr Havlíček (v roce 2030 spotřebovávat 22 % čisté energie; pozn. redakce), vychází částka potřebné veřejné podpory na přibližně sedm miliard ročně,” zakončil Chalupa.       Zdroje   [1] Obě analýzy, tedy Mapa klimaticko-energetických investic ČR a Investiční potřeba pro naplnění klimaticko-energetických cílů k roku 2030 v ČR, jsou ke stažení zde včetně shrnutí v anglickém jazyce. Obě zprávy byly připraveny v rámci projektu Climate Investment Capacity podpořeného Evropskou klimatickou iniciativou německého Spolkového ministerstva životního prostředí, ochrany přírody a jaderné bezpečnosti.    [2] Vnitrostátní plán v oblasti energetiky a ochrany klimatu. Dostupný zde.   [3] Kalkulované investiční náklady zahrnují náklady na technologii i výstavbu zdroje. Výpočet byl proveden v cenách roku 2019 upravených pro každý rok indexem očekávaného vývoje ceny (náklady na technologie i výstavbu zvlášť). Ceny technologií určených pro dodávku do sítě neobsahují DPH, kdežto ceny pro domácnosti DPH zahrnují. U zdrojů vyrábějících teplo i elektřinu byly náklady přiřazeny jednotlivým pod-sektorům podle jejich investiční náročnosti z celkové ceny.  Druhy OZE jsou řazeny podle velikosti potřebných investic od nejvyšších po nejnižší. Rozdíl 0,1 mld korun v součtu je výsledkem zaokrouhlování.   [4] Detaily kritiky vládního Plánu ze strany Komory OZE viz naše dřívější analýzy dostupné zde.       20.05.2020 Na podporu Zelené dohody vznikla Green Recovery Alliance http://www.csve.cz/novinky/503 Nejvýznamnějšími členy neformálního uskupení jsou ministři třinácti států Evropské unie, mezi nimi i Itálie, Španělska a Francie, jejichž ekonomiky byly pandemickou krizí zatím nejvíc zasaženy. K nim se na popud francouzského předsedy Výboru pro životní prostředí Evropského parlamentu během pár dní přidaly stovky dalších politiků, korporátů a nevládních organizací. Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie, řekl: „Jsem přesvědčen, že i česká vláda by při obnově padlé ekonomiky měla především vsadit na obory, které generují vysokou přidanou hodnotou, zároveň po jejich produktech je a roste poptávka a zároveň ve kterých jsme jako stát dobří. Jde o tři klíčová kritéria, která když se v některém sektoru protnou, tak je to ta nejlepší příprava ekonomiky, její odolnosti na další globální krize, které téměř jistě přijdou. Někteří a podle mě správně, uvádějí, že je to případ biomedicíny. Já jsem přesvědčen, že je to i případ obnovitelných zdrojů. Česko patří mezi světovou špičku ve vývoji a výrobě biomasových tepláren, vodních elektráren, tepelných čerpadel, solárních kolektorů, řídících systémů a regulací pro fotovoltaické systémy nebo domácích kotlů na biomasu či klíčových součástek pro větrné elektrárny.” Detaily o nové alianci viz např. zde.   20.04.2020 Světový instalovaný výkon větrných elektráren loni vzrostl o 60 GW http://www.csve.cz/novinky/501 Instalovaný výkon větrných elektráren (pevninských i těch na moři) minulý rok zaznamenal, dle dat Global Wind Energy Council (GWEC), přírůstek 60,4 GW. Oproti roku 2018 to činí 19% nárůst. Celkem bylo ke konci roku ve větrných elektrárnách instalováno 651 GW, což je v meziročním srovnání o 10 % více.   Hlavním podkladovým tahounem nových instalací v roce 2019 byly tržní mechanismy. Konkrétně více než 40 GW bylo vysoutěženo v rámci aukcí, což představuje dvojnásobnou hodnotu ve srovnání s rokem 2018.   „Odvětví větrné energetiky pokračuje v neustálém růstu poté, co se jednoznačně etablovalo jako nákladově konkurenceschopný zdroj energie na celém světě,“ uvedl Ben Backwell, generální ředitel GWEC.   Většina větrných elektráren byla instalována na již rozvinutých trzích, přičemž pět největších trhů Čína, USA, Velká Británie, Indie a Španělsko představovalo 70 % nového instalovaného výkonu.   Globálním lídrem GWEC označuje asijsko-pacifický region, který instaloval 28,1 GW nového instalovaného výkonu. Rozvíjející se trhy v Africe, na Středním východě, v Latinské Americe a v jihovýchodní Asii vykázaly v roce 2019 mírný růst s kombinovanými instalacemi 4,5 GW výkonu.   „Větrná energetika roste díky novým inovacím v obchodních modelech a technologiích. V roce 2019 jsme byli svědky toho, jak stále více zemí přecházelo z feed-in tarifů na tržní mechanismy a pokračoval růst na firemních PPA,“ řekl Feng Zhao, ředitel strategie GWEC.   Pokud jde o větrnou energii na moři, loňský rok byl v tomto odvětví rokem rekordním s instalovaným výkonem 6,1 GW. Představuje tak celosvětově 10 % celkového instalovaného výkonu větrných elektráren.   355 GW větrných elektráren v příštích pěti letech   Zpráva GWEC předpovídá, že růst instalovaného výkonu bude pokračovat i v příštích příštích pěti letech. Do roku 2024 by mělo být zprovozněno více než 355 GW výkonu větrných elektráren, což by znamenalo průměrně 71 GW ročně. Zároveň by do této doby by měl podíl větrných elektráren na moři rozšířit na 20 procent.   „Stále ještě nejsme tam, kde musíme být, když jde o globální energetický přechod a plnění našich cílů v oblasti klimatu. Máme-li mít šanci dosáhnout cílů Pařížské dohody, musíme v příštím desetiletí instalovat ročně nejméně 100 GW ve větrných elektrárnách,“ dodal Backwell.   Tato prognóza bude, podle GWEC, nepochybně ovlivněna probíhající pandemií onemocnění COVID-19 v důsledku narušení globálních dodavatelských řetězců a průběhu projektů v roce 2020. Z tohoto důvodu plánuje GWEC zveřejnit v druhé polovině roku aktualizovaný výhled na období 2020-2024. 31.03.2020 Obnovitelné zdroje loni v Británii vyrobily 37 % elektřiny http://www.csve.cz/novinky/502 Obnovitelné zdroje se na výrobě podílely přesně 36,9 %. Nejvíce elektřiny dodaly větrné elektrárny, 20 % (a polovinu z toho dodaly mořské, druhou polovinu pevninské turbíny). Hlavním zdrojem britské výroby elektřiny jsou plynové zdroje (40,9 %). Jaderné elektrárny vyrobily 17,4 % a uhelné zdroje se propadly na 2,1 %.   Emise skleníkových plynů poklesly oproti roku 2018 o 3,6 %, podle vládních vyjádření je to především díky odklonu od uhlí a naopak zvyšování podílu obnovitelné energie.   Detaily najdete zde.  27.03.2020 Řešení německé Energiewende odložena kvůli diskuzi o koronaviru http://www.csve.cz/novinky/499 Německá kancléřka se 12. března setkala s premiéry všech šestnácti spolkových zemí. Původní diskuze nad překážkami pro další růst obnovitelných zdrojů byla odložena a premiéři s Merkelovou probírali šířící se koronavirus.   Debata se měla zabývat dvěma hlavními tématy: návrhem na zavedení minimálně kilometrové vzdálenosti mezi větrnými elektrárnami a budovami a existujícím limitem instalovaného výkonu pro fotovoltaické zdroje ve výši 52 tisíc megawatt, po jehož dosažení by mělo dojít k omezení veřejné podpory pro nové projekty. Zástupci sektoru předpokládají, že limit 52 tisíc MW bude dosažen během několika měsíců a odklad považují za nešťastný. Odkazy na aktuální detaily německé diskuze o těchto dvou opatřeních najdete na webu CleanEnergyWire.   Připomeňme, že minimální vzdálenost jednoho tisíce metrů navrhlo německé spolkové ministerstvo hospodářství a odvolává se při tom na očekávané zlepšení kvality a zrychlení povolovacích procesů a navrácení k růstu větrné energetiky.    Proti tomuto návrhu se však ohradila německá asociace větrné energetiky. Jejím zástupcům vadí, že vzdálenost by se měla týkat i nahrazování stávajících turbín novými (repowering). Asociace dále uvedla, že větrné elektrárny podobně jako všechna ostatní zařízení vydávající zvuk, jsou již dnes stavěny v souladu s platnými předpisy, hlukovými limity a že zavádění požadavku na minimální vzdálenost odradí investory a ještě zhorší stávající zpomalení sektoru.    Federální agentura pro životní prostředí (UBA) uvádí, že zavedení minimálních vzdáleností by vážně ohrozilo dosažení německých klimatických cílů. Podle agentury je nejvhodnějším řešením individuální posouzení každého projektu při současné existenci jasně stanovených pravidel, nikoliv paušálně stanovená minimální vzdálenost.   „Stejně jako i ve většině evropských zemí, ani v Česku neplatí minimální vzdálenosti větrných elektráren od obydlí. Domnívám se, že je přínosnější, a to jak pro obyvatele v lokalitách možných větrných elektráren, tak pro investory, posuzovat každou lokalitu zvlášť, individuálním výpočtem a následným ověřovacím měřením. Je rovněž nutné dodat, že hlukové limity jsou v ČR přísnější, než v sousedním Německu,” uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů, před časem pro portál Průmyslová ekologie.   16.03.2020 Větrný únor lámal rekordy http://www.csve.cz/novinky/498 Silný vítr v únoru vytvořil nové rekordy ve výrobě elektřiny z větrných elektráren. V Německu pokryly celkem 45 % spotřeby elektřiny a na energetické burzy přinesly záporné ceny elektřiny, píše pondělní Frankfurter Allgemeine Zeitung. Pro srovnání: celoroční německý průměr (2019) činí 26 % spotřeby elektřiny, uvedly nedávné statistiky evropské větrné asociace Wind Europe. V EU pokryly větrné elektrárny roce 2019 15 % spotřeby elektřiny. Ve velké většině jde o větrné elektrárny stavěné na souši.   11.03.2020 Větrné turbíny zajistily 15 % elektřiny v Evropě, v ČR zlomek http://www.csve.cz/novinky/497 V Evropě loni přibyly větrné elektrárny o výkonu 15 temelínských bloků. Pokrývají 15 % spotřeby elektřiny v Evropě, kdežto v ČR méně než 1 %. Česko se na úroveň využívání větrných elektráren, jaká je dnes v zemích se srovnatelnou větrností a charakterem krajiny, může dostat v roce 2040. Celkem 15 369 megawattů (MW) větrných elektráren bylo loni nainstalováno v Evropě (1 temelínský blok má výkon 1 000 MW). To je o 27 % více než v roce 2018, ale o 10 % méně než v rekordním roce 2017. Nejvíc větrných elektráren přibylo v Británii, Španělsku, Německu, Švédsku a Francii. Zhruba tři čtvrtiny z nově instalovaného výkonu bylo postaveno na pevnině. [1]   V Česku loni vzniklo jen 23 megawattů a celkový výkon na konci roku činil 340 MW. [2] Větrné elektrárny zde pokrývají méně než 1 % spotřeby elektřiny. V evropském srovnání je Česko zcela marginální. Hlavním důvodem je dlouhodobě nepříliš vstřícný vztah k využívání větrné energie. Podle středního scénáře rozvoje větrných elektráren by v roce 2030 mohlo v Česku stát 1 600 MW.   Komora OZE má k dispozici rozpracovanou analýzu dosavadního využití větrné energie a potenciálu v Česku a v zahraniční. Z nich vyplývá, že ČR má porovnatelné podmínky pro větrné elektrárny, jaké má jižní Německo a Rakousko. Z analýzy dále vyplývá, že v roce 2040 by se Česko mohlo dostat na stejnou úroveň využívání větrné energetiky jakou dnes dosahuje jižní Německo a Rakousko. [3]   Celkově by všechny obnovitelné zdroje mohly v roce 2030 pokrýt nejméně 80 % spotřeby elektřiny, kterou dnes v Česku zajišťuje uhlí, spočítala Komora OZE dříve. [4]   Celkový instalovaný výkon dosáhl v Evropě 204 814 MW. Největší část spotřeby elektřiny pokrývají větrníky v Dánsku (48 %), Irsku (33 %) a Portugalsku (27 %). Celoevropský průměr je 15 %.   V příštích letech by měl výkon přibývat tempem 13 až 22 tisíc megawattů ročně, odhaduje Wind Europe ve své loňské prognóze. [5]     Michal Janeček, předseda České společnosti pro větrnou energii, řekl:   „V okolních státech se každoročně staví několikanásobně víc větrných elektráren, než kolik jich v Česku vzniklo za posledních deset let. Důvodem samozřejmě není, že by v Česku nefoukalo, nebo tu byly dražší elektrárny než v Rakousku, Bavorsku nebo Bádensku-Württembersku. Důvodem je dlouhodobě nízký zájem státu větrnou energetiku rozvíjet.”     Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů, řekl:   „Za dvacet let může Česko využívat větrnou energii tak, jako v zemích, které mají porovnatelné větrné podmínky, charakter krajiny a stav sítí. Musíme ale chtít a opravdu se i ze strany státu snažit, ne přešlapovat na místě, na chvostu vyspělých zemí. To není ironie, to je apel státní správě, aby se začala větrnou energetikou vážně zabývat.”     Giles Dickinson, CEO WindEurope, řekl:   „Vítr dodává 15 % evropské elektřiny, ale v Evropě se nestaví dost nových větrných elektráren na to, aby zajistily polovinu elektřiny v roce 2050, jak si Evropa vytyčila. Pro dosažení klimatické neutrality a Zelené výzvy je potřeba zdvojnásobit tempo roku 2019. To vyžaduje nový přístup k plánování, povolování a investicím do větrných elektráren.”     Prameny   [1] WIND ENERGY IN EUROPE IN 2019. Trends and statistics (zde)   [2] Dle statistik OTE. Statistiky ERÚ za 2019 nebyly ještě zveřejněny.    [3] Dílčí výsledek rozpracované studie aktualizace potenciálu větrné energie v ČR.  Sledovány byly větrné podmínky (rychlost větru i plocha větrného území), charakter krajiny (zejména členitost terénu a sídelní struktura), dále stav elektrických sítí (hledisko možnosti vyvedení výkonu a hledisku integrace kolísavé výroby VtE) a dosavadní míra podpory pro větrnou energii. Pro porovnání bylo použito přepočtu výkonu větrných elektráren na celkovou rozlohu státu či spolkových zemí (MW / km2).   [4] Podrobnosti v tiskové zprávě   [5] WIND ENERGY IN EUROPE: OUTLOOK TO 2023 (zde)     17.02.2020 ČTK: Podíl větrných zdrojů na pokrytí spotřeby v ČR kvůli bouři stoupl http://www.csve.cz/novinky/496 Větrné elektrárny v Česku v pondělí pokryly zhruba čtyři procenta průměrné denní spotřeby země. Běžně mají podíl pod jedno procento. ČTK to dnes řekl předseda Komory obnovitelných zdrojů energie (KOZE) Štěpán Chalupa. Důvodem podle něj byla větrná bouře Sabine, která se prohnala Evropou včetně Česka.   "Foukalo hodně a podle informací od největších výrobců z celé republiky větrné elektrárny v pondělí vyráběly na 150 až 200 procent průměrné denní únorové výroby," uvedl Chalupa. Agentura DPA už v pondělí uvedla, že bouře Sabine způsobila prudký růst spotřeby větrné energie v Německu.   Podle výpočtů organizace Agora Energiewende větrná energie v období od nedělního do pondělního poledne pokrývala zhruba 60 procent německé spotřeby elektřiny. Podíl veškeré elektřiny z obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě přesáhl 75 procent. V celém loňském roce přitom činil zhruba 43 procent, napsala DPA.   Chalupa uvedl, že pondělní podíl větrných elektráren v Česku je stále velmi malý na to, jaký mají tyto zdroje v tuzemsku potenciál. "Do roku 2030 můžeme obnovitelnými zdroji nahradit nejméně 80 procent spotřeby uhelné elektřiny" dodal.   Mimořádně silný vítr doprovází bouři nazvanou Sabine, která se Evropou žene od neděle. Vyžádala si nejméně pět lidských životů, a to ve Velké Británii, Slovinsku, Švédsku a Polsku. Česko má jednu oběť, kvůli stromu spadlému na silnici zemřel při dopravní nehodě muž na Sokolovsku. Nepřímou obětí je i řidička osobního auta, která v pondělí narazila na Olomoucku do hasičské cisterny jedoucí likvidovat následky silného větru. 11.02.2020 Větrné elektrárny a větrné mlýny http://www.csve.cz/novinky/495   „Česká vláda na vítr nezanevřela, v příštích deseti letech hodlá investovat do výstavby větrných elektráren až 12 miliard korun, výkon větrníků by mohl do roku 2030 vzrůst z nynějších 340 až na 1000 megawattů.” Uvedli to dnes na titulní straně Hospodářské noviny v reakci na úterní schůzku premiéra Babiše a ministrů Havlíčka a Brabce se zástupci obcí, které se mu na jeho vyzvání ozvaly, že mají zájem větrné elektrárny rozvíjet.  Štěpán Chalupa z Komory obnovitelných zdrojů energie doplnil, že „dobrá polovina z uvedených miliard půjde na komunitní projekty a budou z nich tak profitovat obce, jejich občané a malí a střední podnikatelé.” Důvody nerůstu větrných elektráren v Česku trefně shrnuje komentátorka Hospodářských novin Julie Hrstková.  30.01.2020 Emisní povolenky loni stlačily výrobu energie z uhlí rekordním způsobem http://www.csve.cz/novinky/494   Německá agentura Agora v úterý oznámila, že emise oxidu uhličitého loni poklesli o - nedávno ještě těžko představitelných - 50 miliónů tun. Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů poprvé překonala výrobu z černého i hnědého uhlí a jaderných elektráren dohromady. Důvodem je především rostoucí cena emisních povolenek, která tlačí na nižší výrobu energie z uhlí a naopak na růst výroby z obnovitelných zdrojů.  Ve Španělsku klesly emise z výroby elektřiny meziročně o 33 %. „Vloni uhelné elektrárny přispěly k celkovému objemu elektřiny vyrobené ve Španělsku méně než 5 % - to znamená o 85,6 % méně než v roce 2002, kdy výroba elektřiny z uhlí vrcholila. Španělsku trvalo jen jeden rok, než dosáhlo cíle, u nějž se očekávalo, že zabere dekádu." Hlavním důvodem je opět rostoucí cena emisních povolenek. Španělsko patří spolu s Francií (srovnej s jejich ještě nedávnou orientací na rozvoj jaderné energetiky), Německem a Británií mezi nejatraktivnější evropské země pro investice do obnovitelných zdrojů, uvádí loňský žebříček poradenské společnosti EY. Snižování výroby energie z uhlí a odstavení uhelných elektráren v Česku řeší tzv. Uhelná komise, která má s verdiktem - konkrétním rokem uzavření uhelných zdrojů - přijít tento rok. „Musíme si uvědomit, že obchodování s emisemi vzniklo proto, aby uhlík dostal reálnou cenu, aby se škody, které vznikají při spalování na zdraví, klimatu, majetku a přírodě promítly do ceny energií, aby to platili ti, kteří znečišťují. Systém emisních povolenek tady není proto, aby pomáhal přežít průmyslu založenému na fosilních palivech. Z výnosů z prodeje povolenek se má zaplatit a urychlit přechod na čistou ekonomiku," uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.   09.01.2020 Další rok debat o novém reaktoru. Představa vlády o ceně a termínu dokončení nového reaktoru vzbuzuje stále více pochyb http://www.csve.cz/novinky/493 Debaty o novém jaderném bloku končí každý podzim prakticky stejně. Příští rok je ten, kdy se rozhodne, ... začíná text v Hospodářských novinách z 19. prosince (odemčený viz zde).    K dekarbonizaci české energetiky dodává Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie: „V rozvoji čisté energetiky by se Česko mělo zaměřit prioritně na důslednou výstavbu obnovitelných zdrojů, které jsou levnější, rychleji se staví a jsou domácí. Pokud má stát zájem rozvíjet jadernou energetiku, nejsem principiálně proti. Plány na nový jaderný blok je ale potřeba vystavit testu efektivity." 20.12.2019 Británie během 10 lety snížila emise z elektroenergetiky o polovinu. http://www.csve.cz/novinky/492 V květnu 2008 prohlásil britský ministr obchodu John Hutton, že jeho země rychle potřebuje nové uhelné a jaderné elektrárny, aby Britové vůbec mohli svítit. Následující roky ovšem ukázaly, že se Hutton mýlil. Británie se naopak dokázala v rekordním čase z uhlí stáhnout a doba spuštění nového jaderného zařízení se pořád vzdaluje. Británie ale už produkuje více energie z obnovitelných zdrojů než z těch uhlíkových.   Podrobněji si britský příběh rychlé dekarbonizace můžete přečíst v odemčeném článku z dnešních Hospodářských novin. 05.12.2019 Největší větrná elektrárna na světě stojí v Rotterdamu http://www.csve.cz/novinky/491 Současná nejvýkonnější větrná elektrárna začala vyrábět první kilowatthodiny v dánském Rotterdamu. Elektrárna Haliade-X s výkonem 12 MW byla uvedena do zkušebního provozu po roce a půl vývoje. Sériová výroba by měla začít v roce 2021 a výrobce, společnost GE Renewable, eviduje již poptávky po 400 takových strojích. Lopatky měří přes 100 metrů, tubus 260 metrů.  Víc informací na oEnergetice.cz a webu výrobce 21.11.2019 Iögonfallande jumper (nenápadný skokan; švédsky) http://www.csve.cz/novinky/490 Výkon větrných elektráren se ve Švédsku za posledních sedm let zdvojnásobil: z necelých 4 GW v roce 2012 na téměř 8 GW letos. Další 4,2 GW výkonu se připravují. Větrné turbíny aktuálně pokrývají 14 % tamní poptávky po elektřině. Podle vládních plánů by za dvacet let měla ve Švédsku z obnovitelných zdrojů pocházet veškerá elektřina, aktuálně je to asi 55 %. Vítr by měl zajišťovat víc než 90 TWh (terawatthodin). Drtivá většina švédských větrných elektráren vyrábí na souši, mořských elektráren je jen kolem 200 MW.   Zdroj: WindEurope, EUROSTAT   30.10.2019 Vyzýváme MPO k důkladným analýzám obou variant http://www.csve.cz/novinky/489 TISKOVÁ ZPRÁVA KOMORY OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE pondělí 21. října Vyzýváme MPO k důkladným analýzám obou variant   Kvůli nedostatku elektřiny je ale nezbytné rozvíjet v prvé řadě domácí obnovitelné zdroje: jsou levnější a jejich stavby rychlejší Pokud Česku hrozí po roce 2036 výrazný nedostatek elektřiny, je to velice vážná situace a je potřeba se na ni začít intenzivně připravovat. Důkladně analyzovat všechny možné varianty. Na stole ale podle všeho leží jen dvě varianty soběstačnosti v elektřině: nové jaderné bloky nebo nové obnovitelné zdroje v kombinaci s plynovými a tlakem na efektivitu. Brzy po roce 2030 by Česko mělo přestat být soběstačné ve výrobě elektřiny a po roce 2036 by jí mělo mít výrazný nedostatek. S těmito zásadními závěry dnes přišla nová studie ČEPS pro Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Komora obnovitelných zdrojů závěry studie respektuje, byť má výhrady kolem množství energie vyrobené z obnovitelných zdrojů, které studie zahrnula do vstupních parametrů. Komora OZE situaci pokládá za velmi znepokujující a vyzývá proto ministra Karla Havlíčka, aby důkladně analyzoval všechna možná řešení. „Pokud dobře chápeme závěry studie, leží na stole jen dvě varianty soběstačnosti ve výrobě elektřiny: dva nové jaderné bloky nebo důsledný rozvoj obnovitelných zdrojů doplněných zdroji na zemní plyn a tlakem na efektivitu ve spotřebě. Předpokládám, že MPO bude stejně důkladně analyzovat obě varianty, zaměřit se pouze na jednu bych považoval za hazard,” uvedl Jan Habart, místopředseda Komory OZE. Za nejodpovědnější považuji prioritní zaměření na obnovitelné zdroje. Ty nemusíme dovážet, dají se rychle postavit a jsou levnější. Pokud má ministerstvo zájem, nechť souběžně rozvíjí i plány na nové jaderné bloky. Za zahraničí ale víme, že jejich stavba se kriticky protahuje a prodražuje, takže není vůbec jisté, že tu ani v roce 2040 bude nový reaktor stát. Použít tuto studii pouze pro obhájení stamiliard dotací pro nové jaderné elektrárny by mi přišlo velmi nezodpovědné,” uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.   Kontakty   ·         Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE, stepan.chalupa@komoraoze.cz,603 420 387 ·         Jan Habart, místopředseda Komory OZE, habart@biom.cz, 603 273 672 ·       Martin Mikeska, Média a komunikace, Komora OZE, martin.mikeska@komoraoze.cz, 603 780 670   O Komoře OZE Komora obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE) je největší česká asociace sdružující profesní asociace jednotlivých obnovitelných zdrojů energie včetně průmyslových výrobců technologií a vědeckých institucí. Podporuje využívání obnovitelných zdrojů energie, trvalé zvyšování jejich podílu na spotřebě energie v Česku a jejich udržitelný rozvoj. Sjednocuje a obhajuje zájmy členů. Šíří odborné informace a osvětu o využívání obnovitelných zdrojů energie. 24.10.2019 Až dvacetkrát míň nových větrníků než v Rakousku http://www.csve.cz/novinky/487 SPOLEČNÁ TISKOVÁ ZPRÁVA KOMORY OZE A ČESKÉ SPOLEČNOSTI PRO VĚTRNOU ENERGII úterý 8. října Až dvacetkrát míň nových větrníků než v Rakousku Wind Europe zveřejnil předpovědi vývoje větrné energetiky do 2023 Během příštích pěti let by v Evropě měla přibýt skoro polovina současného výkonu větrných elektráren. V Česku ale vznikne v horším případě jen dvacetkrát méně turbín než v podobně velkém a větrném Rakousku. Předpovídá to právě zveřejněná analýza Wind Europe, evropské větrné asociace. [1] V Evropě by mělo vzniknout mezi 67 až 112 gigawatty (GW) nových větrných turbín. Kolik to bude ve skutečnosti záleží především na tom, jaké Národní energeticko-klimatické plány předloží jednotlivé členské státy EU. Ty jsou klíčovým prvkem snahy EU transformovat fosilní energetiku na obnovitelnou a zbrzdit tak příčiny klimatické krize a zlepšit kvalitu ovzduší. Národní státy v nich popisují, jakým tempem a způsobem budou rozvíjet obnovitelné zdroje energie (OZE) a energetickou efektivitu do roku 2030. Český návrh Národního energeticko-klimatického plánu, který připravovala ještě bývalá ministryně Marta Nováková, kritizovala Komora OZE už dříve za příliš nízkou ambici. V červnu se ke kritice přidala i Evropská komise, opět zejména kvůli nízké ambici rozvoje obnovitelných zdrojů. Hlavní slabinou návrhu je zaměření na ekologicky neudržitelné spalování biomasy ve velkých elektrárnách a teplárnách místo rozvoje výroby elektřiny především z větru nebo slunce, uvedla ve své dřívější analýze Komora OZE. “Bývalá ministryně Nováková nám pro příští dekádu naplánovala zvýšit výrobu čisté elektřiny pouze o 0,6 procentního bodu: z podílu 13,6 % dosaženého v roce 2016 na 14,2 % očekávaného v roce 2030. To je zcela mimo realitu a je na ministru Havlíčkovi, aby tuto zásadní chybu do konce roku opravil,” uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE. Dnes zveřejněná předpověď rozvoje větrné energetiky od Wind Europe předpovídá rozvoj sektoru podle tří možných scénářů. Podle nich by mělo v Evropě každoročně přibývat mezi 13 a 22 gigawatty nových větrných elektráren. Zhruba tři čtvrtiny z toho budou elektrárny na souši (zbývající čtvrtina jsou elektrárny na moři).  Podle středního scénáře by na konci roku 2023 mělo v Evropě stát 277 gigawattů větrných elektráren, o polovinu víc, než na konci roku 2018 (189 GW). [2] Může to ale být ještě o 22 GW víc, pokud státy vylepší podmínky pro rozvoj větrných elektráren. I přes aktuální zpomalení trhu v Německu by lídrem trhu mělo zůstat Německo, následované Španělskem, Francií, Švédskem a Itálií. “Odhadujeme, že v Česku vznikne 0,07 až 0,5 gigawattu (70 až 500 megawattů; megawatt je tisícina gigawattu; poznámka redakce) větrných elektráren. Záleží, jak ministr Havlíček upraví Návrh Plánu. To je až dvacetkrát méně, než kolik očekávají kolegové v Rakousku, které je podobně velké, má podobnou hustotu osídlení a v celku i srovnatelné větrné podmínky (1 246 MW),” uvedl Michal Janeček, předseda České společnosti pro větrnou energii. “V okolních státech se každoročně staví zhruba tolik větrných elektráren, kolik jich v Česku vzniklo za 10 let. Důvodem samozřejmě není, že by v Česku nefoukalo nebo tu byly dražší elektrárny než v Rakousku, Polsku, Bavorsku a Sasku. Důvodem je neexistující podpora státu a to nejen finanční,” doplnil Janeček Klíčové budou komunitní větrné elektrárny V rámci tzv. komunitních projektů obce spolu s občany a soukromými podnikateli staví a provozují vodní, solární nebo větrné elektrárny či teplárny na biomasu. Takové projekty přinášejí větší akceptaci obnovitelných zdrojů veřejností díky jejímu přímému zapojení a vedou k demokratizaci energetiky. Vedle finančních zisků pro všechny zapojené partnery tento typ projektů přináší i další benefity: důraz na udržitelné využívání zdrojů, energetickou nezávislost a rozvoj obcí díky novým příjmům. Z toho důvodu rozvoj komunitních projektů preferuje i aktualizovaná evropská legislativa a národní státy včetně Česka je budou do svých zákonů implementovat.  V zahraničí jsou komunitní projekty velmi využívány pro rozvoj OZE již od počátku obnovitelných zdrojů energie. Komora OZE i ekologické organizace podporují zavedení specifických zvýhodněných podmínek, které umožní komunitním projektům uplatnit se v tržním prostředí a napomohou jejich rozvoji. “V Belgii, Německu, Británii i jinde existují tisíce, možná desetitisíce obnovitelných zdrojů spoluvlastněných obcemi, podnikateli a občany,” dodal Štěpán Chalupa. Kontakty Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE, stepan.chalupa@komoraoze.cz, 603 420 387 Michal Janeček, Česká společnost pro větrnou energii, predseda@csve.cz, 602 796 687 Martin Mikeska, Média a komunikace, martin.mikeska@komoraoze.cz, 603 780 670   O Komoře OZE Komora obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE) je česká asociace sdružující profesní asociace jednotlivých obnovitelných zdrojů energie včetně průmyslových výrobců technologií a vědeckých institucí. Podporuje využívání obnovitelných zdrojů energie, trvalé zvyšování jejich podílu na spotřebě energie v Česku a jejich udržitelný rozvoj. Sjednocuje a obhajuje zájmy členů. Šíří odborné informace a osvětu o využívání obnovitelných zdrojů energie. O České společnosti pro větrnou energii Česká společnost pro větrnou energii (ČSVE) je profesní organizace fyzických a právnických osob, které podporují využívání energie větru na území ČR v souladu se zájmy občanské společnosti. Jejími členy jsou provozovatelé s bohatými zkušenostmi s provozem větrných elektáren v podmínkách ČR, odborníci zabývající se tímto oborem na vědecké bázi, ale také sympatizující lidé z řad široké veřejnosti. Byla založena v roce 1994 a od září 1999 je členem Asociace pro obnovitelné zdroje energie a od března 2001 je členem Wind Europe (dříve Evropské asociace pro větrnou energii; EWEA). Prameny [1] WIND ENERGY IN EUROPE: OUTLOOK TO 2023 (zde) [2] WIND ENERGY IN EUROPE IN 2018. Trends and statistics (zde) 08.10.2019 MPO: obnovitelné zdroje dostávají přiměřenou podporu http://www.csve.cz/novinky/486 TISKOVÁ ZPRÁVA KOMORY OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE   pondělí 30. září   MPO: obnovitelné zdroje dostávají přiměřenou podporu   Komora OZE reaguje na právě zveřejněné výsledky kontroly přiměřenosti finanční podpory svého sektoru Ministerstvo průmyslu a obchodu dnes odpoledne zveřejnilo výsledky kontroly přiměřenosti podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie. [1] Výsledky potvrdily, že poskytovaná podpora je přiměřená a nepředstavuje nadměrnou podporu. Jde o první ze série kontrol veřejné podpory pro obnovitelné zdroje energie (OZE). Tato vlna se týkala provozní podpory zdrojů uvedených do provozu v letech 2006 až 2008 a byla prováděna metodou sektorového šetření. Výsledky další vlny týkající se OZE uvedených do provozu v roce 2009 lze očekávat v příštím roce. Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie, řekl:  “Výsledek mě nepřekvapil. Pro tyto zdroje se potvrdilo, že provozní podpora je přiměřená. Zbývá ještě vyřešit případy zdrojů, které vedle provozní dostaly i investiční dotaci. Od začátku jsme tvrdili, že tyto kontroly jsou v naprosté většině případů zbytečné a přiměřenost podpory rámcově potvrdil i Brusel."  "Pro další šetření bude důležité, aby navržený systém prověřování přiměřenosti disponoval efektivními nástroji, jak případná drobná zjištění řešit spravedlivě a efektivně, a to jak z pohledu státu, tak provozovatelů. Aktuální návrh a použitá metoda vypadají v tomto směru v pořádku.” “Neočekávám, že další vlna šetření přinese nějaká zásadně jiná zjištění. Bude se to týkat i ostře sledovaných velkých solárních instalací, které v počátku opravdu dostaly nepřiměřeně vysokou výkupní cenu. Jejich problém by měl být již ale vyřešen provedenou srážkovou daní. Komora OZE již v roce 2013 sama navrhla a proti vůli některých, podle nás nezodpovědných, podnikatelů v oboru i prosadila takzvanou sektorovou daň ve výši 10 %, která jednorázově snížila příliš vysoký zisk solárních elektráren z kritické doby.” Zdroje: [1] Viz web MPO (zde) Detail k návrhu Komory OZE na zavedení sektorové daně viz zde. Kontakty Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE, stepan.chalupa@komoraoze.cz,603 420 387 Martin Mikeska, Média a komunikace, Komora OZE, martin.mikeska@komoraoze.cz, 603 780 670   O Komoře OZE Komora obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE) je největší česká asociace sdružující profesní asociace jednotlivých obnovitelných zdrojů energie včetně průmyslových výrobců technologií a vědeckých institucí. Podporuje využívání obnovitelných zdrojů energie, trvalé zvyšování jejich podílu na spotřebě energie v Česku a jejich udržitelný rozvoj. Sjednocuje a obhajuje zájmy členů. Šíří odborné informace a osvětu o využívání obnovitelných zdrojů energie. 02.10.2019 Německý ministr Altmeier přislíbil opatření k znovunastartování sektoru http://www.csve.cz/novinky/485 V Berlíně tento čtvrtek proběhl dlouho očekávaný krizový summit k větrné energetice, který svolal ministr hospodářství Peter Altmaier. Na setkání se zástupci větrného průmyslu přislíbil vytvořit taková nová opatření, která pomohou trh znovu nastartovat. Připomeňme, že Německo letos zažívá velký propad v nových instalacích větrných elektráren na pevnině. WindEurope, evropská asociace větrného průmyslu, očekává, že jejich letošní přírůstek bude jen v objemu kolem 1,5 GW, přičemž průměr za posledních pět let byl skoro třikrát větší (4,3 GW). Hlavním důvodem propadu v nových instalacích jsou průtahy v povolovacích procesech a odpor lokálních sdružení. “Z aktuálního vývoje v Německu si může Česko vzít vynikající poučení. Povolovací procesy v Česku totiž trvají násobně déle než v Německu, kde vyhlašují kritický stav. Ministr si vyslechne všechny zainteresované strany a začne téma řešit. Náprava povolovacích procesů u nás bude naprosto klíčová pro to, aby tu nové větrné elektrárny měly šanci vůbec začít vznikat,” uvedl předseda ČSVE Michal Janeček.   Zdroj: WindEurope, BWE, AFP     09.09.2019 Dánský korunní princ, předsedkyně vlády a 49 nejvýkonnějších turbín na světě http://www.csve.cz/novinky/484 Minulý čtvrtek (22. srpna) v Dánsku za účasti nejvýznamnějších politiků země slavnostně otevřeli největší mořský větrný park v zemi Horns rev 3. Čítá celkem 49 aktuálně nejvýkonnějších turbín na světě o výkonu 8,3 MW každé. Jeho celková instalovaná kapacita je 407 MW a větrný park by měl každoročně vyrábět dost elektřiny pro ekvivalent 425 tisíc dánských domácností. Slavnostní akce se zúčastnil dánský korunní princ Frederik a dánská premiérka Mette Frederiksenová. Majitel a provozovatel parku je společnost Vattenfall. Dánsko získává z větru 41 % spotřebované elektřiny, což je nejvíc v Evropě. Nový větrný park zvýší podíl větrné elektřiny o dalších 12 % a v roce 2030 země plánuje získávat elektřinu pouze z obnovitelných zdrojů. “Účast nejvyšších politiků země jasně ukazuje, jaký důraz na obnovitelné zdroje Dánsko dává,” řekl předseda ČSVE Michal Janeček.   Zdroj: Wind Europe a Vattenfall   29.08.2019 Návrh cenového rozhodnutí pro rok 2020 http://www.csve.cz/novinky/483 Energetický regulační úřad zveřejnil na svých webových stránkách návrh cenového rozhodnutí, kterým se stanovuje podpora pro podporované zdroje energie na rok 2020. Pro větrné elektrárny uvedené nově do provozu v daném roce by se už pátým rokem v řadě výkupní cena měnit neměla, měla by zůstat na úrovní 1,93 Kč/kWh. Roční zelený bonus má být 1,02 Kč/kWh, což je nepatrné snížení oproti letošnímu roku. Výkupní ceny pro větrné elektrárny uvedené do provozu v předchozích letech pak byly indexovány v souladu se zákonem o 2 %. Připomeňme dvě důležité věci: Od roku 2013 mohou podporu ve formě výkupních cen využívat pouze instalace do 100 kW, ostatní musí využívat formu hodinového zeleného bonusu. Pro jeho výpočet je důležitá průměrná předpokládaná cena odchylky, která je cenovým rozhodnutím stavena pro VtE ve výši 0,099 Kč/kWh. A dále, na podporu mají v případě VtE nárok jen tzv. reziduální projekty, tj. - zjednodušeně řečeno - ty, které získaly autorizaci k výstavbě od MPO do 1.10.2013 a budou uvedeny do provozu do 6 let od udělení autorizace Kompletní návrh cenového rozhodnutí včetně odůvodnění najdete na webových stránkách Energetického regulačního úřadu.   28.08.2019 Dotace už nejsou to hlavní, co pomáhá větrným elektrárnám na svět http://www.csve.cz/novinky/482 Pouze 208 MW větrných elektráren vzešlo z posledního kola německé aukce, jejíž výsledky byly zveřejněny v pátek. Spolková vláda přitom byla připravena podpořit víc než třikrát tolik (650 MW). Důvodem nízké účasti v aukcích jsou protahující se povolovací procesy. Ty mohou v Německu u nových projektů přesáhnout i dva roky, přičemž před dvěma lety stejný proces trval deset měsíců, uvedl Wind Europe. “Přitom o dvouleté přípravě nového projektu si můžeme u nás nechat jenom zdát. A v Německu vidíme, že dva roky jsou brzda”, uvedl Michal Janeček, předseda ČSVE. V Česku totiž - v době, kdy se zde projekty větrných elektráren připravovaly - vyřízení povolení trvalo běžně sedm a více let. Nastartování zájmu o nové větrné elektrárny předpokládá vláda po obnovení finanční podpory, jež má po roce 2021 přinést novela Zákona o podporovaných zdrojích. “Už dnes ale víme, že ani obnovení finanční podpory neznamená, že u nás začnou větrné elektrárny přibývat. Finance už dnes totiž zdaleka nejsou to hlavní, co pomáhá větrným elektrárnám na svět. To klíčové je podpora politiků čisté energetice,” dodal Michal Janeček, předseda ČSVE. V Německu na dokončení povolovacích procesů aktuálně čekají projekty s výkonem kolem 11 tisíc megawattů. Průměrná vysoutěžená cena v poslední aukci je 62 eur / MWh. Další detaily na webu německé větrné asociace.   12.08.2019 EURO: na urychlení energetické revoluce by stačila desetina peněz, jimiž státy dotují fosilní zdroje http://www.csve.cz/novinky/481 Deset až třicet procent částky, které vlády dávají do fosilní energetiky, by stačilo k výraznému urychlení přechodu na obnovitelné zdroje, spočítali experti z kanadského International Institute for Sustainable Development. Investice do obnovitelných zdrojů se sice postupně zvyšují, v rámci boje s klimatickými změnami to je ale nedostatečné. Přesun dotací od fosilních zdrojů k zeleným variantám výroby elektřiny by výrazně celý proces urychlil. Finanční podporu fosilních zdrojů kritizoval i generální tajemník OSN António Guterres. „To, co děláme, je využívání peněz daňových poplatníků k posílení hurikánů, k šíření sucha, k tání ledovců a vymírání korálových útesů. Zkrátka: ničíme svět.“ Celý text si můžete přečíst na webu Euro.cz 08.08.2019 Větrné tápání http://www.csve.cz/novinky/480 Rozvoj větrné energetiky se zasekl. Zatímco v zahraničí rostou větrníky ve velkém, na jižní Moravě stojí jen pár kusů. Podle ministerstva průmyslu není tato forma výroby energie pro Česko výhodná, ekologické organizace nesouhlasí. Dělí je jen hranice, ale jako by šlo o jiné planety. Zatímco v Dolním Rakousku rostou větrné elektrárny jak houby po dešti, za hranicemi jde jen o solitéry. Na svém území už teď mají 729 stožárů větrných elektráren, které umí pokrýt roční spotřebu elektřiny více než milionu rakouských domácností. Zhruba polovina se nachází v oblasti Weinviertel přímo sousedící s Jihomoravským krajem. Tady člověk napočítá pouhých sedm větrníků. Všechny na Znojemsku, pět v Břežanech a po jednom v Banticích a Tulešicích. „Zatímco v Dolním Rakousku evidentně vítr fouká, je řada našich politiků přesvědčená, že na druhé straně hranice ne. Za oblíbeného viníka bývá označována absence moře, kde vítr fouká více a stabilněji. To však přece nemá ani Rakousko nebo Bavorsko,“ poukazuje expert na obnovitelné zdroje a komunitní energetiku Hnutí Duha Tomáš Jagoš.   I v nižších polohách fouká dostatečně, potvrzuje se   Ministerstvo průmyslu si ale za argumentem v počasí stojí. „Možnosti rozvoje větrných elektráren u nás jsou samozřejmě zcela odlišné od členských států, které mají přístup k moři a oceánu, což jsou lokality, které jsou pro rozvoj větrné energetiky ve velkém měřítku ideální, například Německo nebo severské státy,“ říká mluvčí resortu Miluše Trefancová. Ale i podle analytika obnovitelných zdrojů energie ze společnosti Portiva, brněnské investiční skupiny orientující se právě i na obnovitelné zdroje, jsou na jižní Moravě minimálně stejně dobré větrné podmínky jako v Dolním Rakousku. „Dokladují to i větrné elektrárny postavené ve velmi nízkých nadmořských výškách, jako jsou Bantice nebo Břežany, i okolo 250 metrů nad mořem fungují perfektně. Pokud by se povolily další projekty, které se připravovaly, jižní Morava by mohla být z hlediska větru využívána daleko více,“ míní Jakub Dalecký. Podle čísel to může působit, že v Rakousku si větrníky staví kdokoliv a kdekoliv, ale není to tak. Naopak panují poměrně přísná pravidla, která na značné části území výstavbu limitují. To Česko jasně vymezeny oblasti, kde lze větrné elektrárny stavět, nemá. Postavit větrník se nedá bez autorizace. Ty se přestaly udělovat zhruba před šesti lety. Tehdy také skončila státní finanční podpora pro nové projekty, které ale bez ní nejsou rentabilní. A tak se větrné elektrárny přestaly stavět. Výjimkou je skupina již autorizovaných projektů, které získaly nárok na podporu ještě před koncem roku 2013. Lhůta, do kdy musí být postaveny, aby o peníze nepřišly, však končí letos v září. Drtivá většina z nich tak nedopadne, protože kvůli složitým povolovacím procesům a délce výstavby poměrně jednoduchého objektu, jakým je větrná elektrárna, běžně překračuje sedm let.   Nejde jen o počasí, je to i v nechuti lidí   Důležitým aspektem rakouské větrné energetiky je i zapojení místních do projektů. Větrné elektrárny tam vlastní a provozuje řada obcí i jejich občanů. To se za hranicemi příliš neděje. Jedinou tuzemskou společností, která má takovou zkušenost, je právě zmíněná Portiva. Když stavěla elektrárny ve Vítězné a pak v Rozstání, nabídla místním podíly – o akcie tehdy projevily zájem stovky lidí. Běžnější praxí ale je, že lidé větrníky v okolí nechtějí. Nejčastěji se obávají hluku při jejich chodu, ten je však podle odborníků minimální. V případě Chvalovic na Znojemsku pak místním vadilo to, že jim větrníky pokazí panoramata. Spor o jejich umístění trval několik let. Vedení obce argumentovalo tím, že každý rok po dvacet let přiteče díky větrníkům do obecní kasy až 150 tisíc korun. Lidé, kteří se spojili i do občanských iniciativ, se ale postavili ostře proti a konalo se dokonce referendum. Po letech vyjednávání a protestů místních investor úsilí vzdal. A i mluvčí ministerstva průmyslu zdůrazňuje, že rozvoj větrné energetiky limitují nejen přírodní a geografické podmínky, ale i pohled a postoj místních na stavbu větrníků. Pro srovnání – když rakouská větrná asociace IG Windkraft nedávno zveřejnila výsledky výzkumu veřejného mínění, 86 procent dotázaných obyvatel Dolního Rakouska podpořilo rozvojvětrné energetiky a přeje si intenzivnější výstavbu větrníků. Proč? Líbí se jim, že mají lokální elektřinu a navíc šetrnou k životnímu prostředí. „Musí to být vláda, která veřejně vyjádří podporu obnovitelným zdrojům, aby nebyly posuzovány jen jako stroje umístěné v krajině, ale jako velmi levný prostředek řešení v boji proti klimatickým změnám,“ uzavírá Dalecký z Portivy. Ministerstvo ale přesto větrníkům znovu vyjde vstříc – od příštího roku jim obnoví finanční podporu.   O autorovi| Markéta Dušková, redaktorka MF DNES Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Morava 06.08.2019 Wind Europe: větrné elektrárny přibývají rychleji, ale komplikované povolovací procesy jsou velká brzda http://www.csve.cz/novinky/479 Téměř 5 tisíc megawattů (4 906 MW) nových větrných elektráren bylo postaveno za první polovinu roku v Evropě. Je to sice víc než ve stejném období loňského roku (4,5 GW), došlo ale ke zpomalení výstavby turbín na pevnině (tzv. on-shore instalace; letos 2,9 GW, loni 3,3 GW) a to především v Německu. Tam jde o nejhorší výsledek od roku 2000 a příčinou jsou zdlouhavé povolovací procesy. Nejvíc pevninských elektráren bylo postaveno ve Francii (523 MW), dále ve Švédsku (459), v Německu (287), v Itálii (286) a na Ukrajině (262). „V Česku očekáváme, že do provozu bude za celý letošek uvedeno do provozu asi 17 MW větrných elektráren. Nové větrné turbíny v Česku prakticky nevznikají, staví se jen projekty připravené v minulosti. Hlavním důvodem je neexistující finanční podpora pro větrnou energetiku. Už dnes ale víme, že po jejím očekávaném obnovení od roku 2021 bude třeba zásadně zjednodušit povolovací procesy i u nás. Jinak období temna v české větrné energetice neskončí,” uvedl Michal Janeček, předseda ČSVE. Podrobná čísla o pololetních výsledcích v Evropě lze nalézt na webu Wind Europe. 29.07.2019 GWEC: Globální instalovaný výkon offshore větrných elektráren vzroste do roku 2030 na 190 GW http://www.csve.cz/novinky/478 Globální instalovaný výkon offshore větrných elektráren by mohl do roku 2030 vzrůst ze současných zhruba 23 GW na 190 GW. Tahounem rozvoje offshore větrných elektráren by podle sdružení Global Wind Energy Council (GWEC) měla být Asie, Evropa by si však měla udržet silné postavení. Podle GWEC byly v letech 2017 a 2018 instalovány ročně více než 4 GW nového výkonu offshore větrných elektráren, přičemž v loňském roce se poprvé do role lídra dostala Čína, která byla následována Spojeným královstvím a Německem. Současný globální instalovaný výkon těchto zdrojů tak podle sdružení činí zhruba 23 GW. „Na základě vládních cílů, výsledků aukcí a dat o připravovaných projektech očekáváme dosažení 190 GW instalovaného výkonu do roku 2030, což ovšem nepředstavuje plný potenciál offshore větrných elektráren,“ uvedla Karin Ohlenforstová, ředitelka průzkumu trhu v GWEC. Podle Ohlenforstové se hodně nových zemí teprve připravuje na připojení se k „offshore větrné revoluci“, přičemž rozdílovou technologií by měly být plovoucí offshore větrné elektrárny. Polovina globálního instalovaného výkonu bude v Asii Asie by měla být největším trhem pro offshore větrné elektrárny, přičemž klíčovými rostoucími trhy by měly být Taiwan, Vietnam, Japonsko, Indie a Jižní Korea. Celkově by podle GWEC mělo v Asii do roku 2030 vyrůst 100 GW offshore větrných elektráren. Silnou pozici by si měla zachovat také Evropa. Klíčovým prvkem rozvoje evropských offshore větrných elektráren by se měla stát sektorová dohoda, kterou na konci května uzavřela vláda Spojeného království s průmyslovými podniky působícími v tomto odvětví. Dokument s názvem Offshore Wind Sector Deal počítá s výstavbou 30 GW instalovaného výkonu v přímořských větrných elektrárnách do roku 2030. Celkově by podle GWEC mělo v Evropě do roku 2030 vyrůst 78 GW offshore větrných elektráren. Nastartování rozvoje offshore větrných elektráren je očekáváno také ve Spojených státech, kde by instalovaný výkon mohl do roku 2030 dosáhnout 10 GW. Zdroj: https://oenergetice.cz/vetrne-elektrar...ch-elektraren-vzroste-190-gw-roku-2030/   10.07.2019 Obří větrné turbíny o krok blíže: Ve Francii vyrobili první lopatku na světě delší než 100 metrů http://www.csve.cz/novinky/476 V polovině dubna představili ve francouzském Cherbourgu nový světový unikát – první lopatku, která svou délkou přesahuje 100 metrů. Tyto lopatky budou sloužit pro obří větrné turbíny, které by měly v následujících letech vyrůst u pobřeží Evropy. Realizace nové 12MW větrné turbíny se opět posunula o krok dále, první prototyp turbíny Haliade-X by měl vyrůst již během letošního léta u Rotterdamu. Přestože je turbína vzhledem ke svým obřím rozměrům určena pro využití na moři, prototyp bude z důvodu snazšího přístupu postaven na pevnině. URL| https://oenergetice.cz/vetrne-elektrar...rvni-lopatku-svete-delsi-nez-100-metru/ 22.05.2019 Nová uhelná opona v Evropě? Dvourychlostní Evropa? http://www.csve.cz/novinky/475  SPOLEČNÁ TISKOVÁ ZPRÁVA   Středa 15. května   Nová uhelná opona v Evropě? Dvourychlostní Evropa?   Nová platforma Visegrad+ založená dnes v Praze, tomu chce zabránit     Podíly obnovitelných zdrojů ve všech 4 zemích Visegrádu (Česko, Maďarsko, Polsko a Slovensko) jsou jedny z nejnižších v EU a hodně pod průměrem EU-28.  Tvůrci energetické legislativy v zemích visegrádské čtyřky na tom ale neplánují nic zásadně měnit ani v příští dekádě. A to i přes to, že všechny země mají v obnovitelných zdrojích velký potenciál, ukazují data, která si nechaly zpracovat asociace obnovitelných energií z regionu. Navíc, ani jedna z východoevropských zemí dosud nepřijala plán na ústup od výroby energie z uhlí. Tyto plány naopak mají všechny země západní Evropy s výjimkou Řecka. Dnes založená platforma Visegrad+ má ambici přechod od uhlí k obnovitelným zdrojům podpořit a urychlit.      „Tvůrci energetické legislativy někdy tvrdí, že jejich země nemá dostatek potenciálu pro výrobu čisté energie. Připomíná mi to Rakousko před asi 25 lety, kdy někteří z našich politiků označovali Rakousko „země, kde nefouká". Aktuální zkušenosti ale ukazují, že v Rakousku se ročně staví větrné elektrárny o výkonu až 400 megawattů (MW). To je – s výjimkou Polska – víc, než se v každém státě Visegrádu postavil celkem za posledních dvacet let“, řekl Florian Maringer, ředitel Rakouské asociace obnovitelných zdrojů.   Za velmi málo ambiciózní označili zástupci obnovitelných asociací návrhy Národních energeticko-klimatických plánů. Ty určují, kolik obnovitelných zdrojů energie (OZE) chtějí členské státy na konci příští dekády mít ve svých energetických mixech. "Potenciál OZE v našich zemích je o hodně větší, než kolik naše ministerstva navrhují využít a napsali do svých akčních plánů pro příští dekádu. Spíš než za ambici proto tyto návrhy nazýváme jen nepatrně vylepšeným scénářem rozvoje, ke kterému by došlo tak jako tak, „business as usual“. Například Česko může mít kolem roku 2030 v síti nejméně čtvrtinu elektřiny z čistých a levných zdrojů, ale vláda premiéra Babiše navrhuje sotva polovinu toho", uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.   "V Maďarsku je snazší získat povolení pro novou jadernou elektrárnu, než postavit jednu větrnou elektrárnu. Maďarská vláda totiž zakázala využívat větrnou energii v roce 2016 a změnou se nezabývá dokonce ani nový návrh Národního energeticko-klimatického plánu", řekl Gábor Orbán, ředitel think-tanku Energiaklub.     „Vypadá to, že nám v Evropě vzniká nová opona, tentokrát uhelná. Pokud se podíváte na mapu Evropy, nelze nevidět hranici, která dělí země podle toho, jak se rozhodly naložit s uhlím“, řekla Veronika Galeková, ředitelka Slovenské asociace fotovoltaického průmyslu a obnovitelných zdrojů. Všechny státy západní Evropy už přijaly své plány na odstavení uhlí z výroby energie, kromě Řecka. Naopak, žádný ze států východní Evropy takový plán nemá, v Maďarsku a na Slovensku se o jejich přípravě diskutuje.   „Polsko bude muset do roku 2035 odstavit 20 tisíc z celkových 40 tisíc megawattů (MW) zdrojů, které jsou skoro všechny určeny k výrobě energie z uhlí. Je to skvělá příležitost nahradit špinavé, zastaralé zdroje novými větrnými, fotovoltaickými a dalšími obnovitelnými zdroji. V roce 2030 můžeme v Polsku mít bezmála 40 % elektřiny obnovitelné“, řekla Irena Gajewská z polské větrné asociace.   Záměrem nové platformy Visegrad+, založené dnes v Praze, je podpořit energetickou transformaci energetických systémů ve visegrádském regionu směrem k obnovitelným zdrojům. Členové platformy se budou věnovat propagaci a prosazování nástrojů ke snižování emisí skleníkových plynů. „Rádi bychom vyvážili ne vždy úplně konstruktivní hlas visegrádské čtyřky v procesu přípravy společných evropských nástrojů k ochraně klimatu“, uvedla Ada Amon z think-tanku E3G.   Přední asociace obnovitelné energetiky a think-tanky věnující se ochraně klimatu ze čtyř zemí Visegrádu a Rakouska dnes v Praze podepsaly Memorandum o porozumění. Platforma deklaruje svou otevřenost širší spolupráci a má plány na rozšíření i do ostatních zemí střední a východní Evropy. Fotografie z dnešní tiskové konference a podpisu memoranda najdete zde.     Kontakty:   AT: Florian Maringer, mobile: +43 660 402 60 01,florian.maringer@erneuerbare-energie.at    CZ: Stepan Chalupa, mobile: +420 603 420 387, stepan.chalupa@komoraoze.cz   HU: Gábor Orbán, mobile: +36 20 215 33 13, orban@energiaklub.hu  PL: Irena Gajewska, mobile: +48 695 286 9 98, i.gajewska@psew.pl  SK: Veronika Galeková, mobile: +421 905 862 215, veronika.galekova@sapi.sk  E3G: Ada Amon, mobile: +36 209 519 554, ada.amon@e3g.org  16.05.2019 IRENA: Největší podíl na světovém přírůstku instalovaného výkonu mají OZE http://www.csve.cz/novinky/474 Mezinárodní agentura pro obnovitelnou energii ( IRENA ) vydala každoročně vydávanou statistiku Renewable Capacity Statistics 2019 o obnovitelných zdrojích energie. V roce 2018 bylo přidáno 171 GW instalovaného výkonu obnovitelných zdrojů. Jedná se o meziroční nárůst o 7,9 % způsobený primárně novými přídavky solárních a větrných elektráren. Globální instalovaný výkon elektráren je nyní přibližně z jedné třetiny tvořen obnovitelnými zdroji. Rozvoj obnovitelných zdrojů energie je nutné urychlit Podle statistiky Renewable Capacity Statistics 2019 IRENA v roce 2018 rostla obnovitelná energie ve všech regionech světa, přestože rychlost růstu se lišila. Asie se na globálním ročním přírůstku instalovaného výkonu podílela z 61 %. Celkový instalovaný výkon v regionu pak vzrostl o 11,4 %. Největšího růstu ovšem dosáhl region Oceánie s nárůstem instalovaného výkonu obnovitelných zdrojů elektřiny o 17,7 %.   Zdroj: https://oenergetice.cz/elektrina/irena-nejvetsi-podil-svetovem-prirustku-instalovaneho-vykonu-maji-oze/ 11.04.2019 Přelomové rozhodnutí: norský vládní ropný fond bude investovat do obnovitelných zdrojů http://www.csve.cz/novinky/473 Norský ropný fond, největší světový vládní fond o hodnotě 1 bilion dolarů (23 bilionů korun), má investovat miliardy dolarů na projekty v oblasti větrné a solární energie. Rozhodnutí navazuje na ropný fond Saúdské Arábie, který prodává svá poslední ropná a plynárenská aktiva. Očekává se, že i další národní fondy, vytvořené z ropných zisků, zvýší své investice do obnovitelných zdrojů energie. Kroky Norska a Saúdské Arábie ukazují, že země, které zbohatly na fosilních palivech, diverzifikují své investice a hledají budoucí zisky v čisté energii potřebné pro boj proti změně klimatu. I nvestice dle analytiků přispějí k rychlejšímu rozvoji OZE. Norská vláda oznámila svůj záměr investovat do projektů v oblasti obnovitelných zdrojů, které nejsou na akciových trzích. Tyto projekty o hodnotě několika bilionů dolarů tvoří více než dvě třetiny celého trhu s obnovitelnými zdroji. V březnu norská vláda uvedla, že zastaví své investice hodnotě 8 miliard dolarů (183 miliard korun) ve 134 společnostech, které se zabývají těžbou ropy a plynu. Investiční fond si ale i nadále drží své podíly v ropných společnost, jako jsou Shell a BP, které mají divize obnovitelných zdrojů.   Jan Moravec   URL| https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdr...d-bude-investovat-obnovitelnych-zdroju/ 10.04.2019 Větrné elektrárny v ČR: 10x méně a patnáctkrát pomaleji než v podobném Rakousku http://www.csve.cz/novinky/472 SPOLEČNÁ TISKOVÁ ZPRÁVA   21. února     Wind Europe zveřejnil čerstvé analýzy roku 2018     Větrné elektrárny loni pokryly téměř 14 % spotřeby elektřiny v Evropě, zhruba o šestinu víc než v předchozím roce. Jiné, než obnovitelné zdroje elektřiny se prakticky nestaví: 93 % z celkového nově instalovaného výkonu v EU bylo obnovitelných. Především větrné a fotovoltaické elektrárny. [1] Česko však v rozvoji větrných a fotovoltaických zdrojů, dvou vůbec nejlevnějších zdrojů elektřiny, zaostává a do budoucna počítá jen velmi omezeně.   Čerstvé statistiky a analýzy trhu za rok 2018 dnes ráno zveřejnil Wind Europe, evropská asociace větrné energetiky. Celkem bylo loni v Evropě postaveno 11 676 megawattů (MW) nových větrných elektráren. [1]   V Česku se loni postavilo jen 12 MW. V sousedním Rakousku, kde je podobný potenciál i hustota zalidnění, to bylo 230 MW. Každoročně tam větrné elektrárny přibývají asi patnáctkrát rychleji než u nás, takže jejich celkový instalovaný výkon činí 3 045 MW. Zhruba takový je i potenciál, který by v Česku mohl vzniknout do roku 2030. Ale v ČR stojí dnes větrných elektráren asi desetkrát méně, 320 MW. [1] [2] [3] Hlavním důvodem je, že v Česku větrné elektrárny nemají žádnou podporu – ani finanční, ani politickou – ani přesto, že jsou spolu s fotovoltaikami nejlevnějším zdrojem elektřiny vůbec. Politici místo toho svou pozornost upínají k novému jadernému bloku, který by vyráběl elektřinu za několikanásobně vyšší cenu.   Tempo, jakým se budou obnovitelné zdroje energie v Česku rozvíjet v příštích letech, určuje Národní klimaticko-energetický plán (tzv. Vnitrostátní plán). Jeho návrh představila ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková (ANO) v prosinci. V lednu ho ministerstvo odeslalo na konzultace na Evropskou komisi. [4] Větrné elektrárny by podle tohoto návrhu měly přibývat jen asi dvojnásobným tempem oproti dnešku, kdy se dokončují jen připravené projekty z minula (tzv. reziduální projekty). Podobně malé fotovoltaiky určené pro vlastní spotřebu by se podle představ ministerstva měly rozvíjet asi desetkrát pomaleji, než jak ve svých opatrných předpovědích predikují instalační firmy.   Hlavní evropská čísla a trendy ve větrné energetice za rok 2018 [1] jsou:   ●     Větrné turbíny vyrobily celkem 362 terawatthodin (TWh) elektřiny. To odpovídá výrobě asi 23 temelínských elektráren. Pokryly tak 13,7 % spotřeby elektřiny v EU, o 2 procentní body více než v předchozím roce (11,6 %). Zeměmi s nejvyšším podílem větrné elektřiny v síti zůstává Dánsko (41 %), Irsko (28 %) a Portugalsko (24 %).   ●     V Česku je podíl větrné elektřiny v síti kolem 1 %, v sousedním Rakousku, kde je podobný větrný potenciál i hustota zalidnění, je to 10 %. Celkový instalovaný výkon větrných elektráren činí v Česku 320 MW, v Rakousku 3 045 MW. V Rakousku přibývají větrníky tempem 218 MW ročně, v Česku je to 13 MW ročně (průměr za poslední 3 roky).   ●     V Evropě bylo loni postaveno celkem 11 676 megawattů (MW) nových větrných elektráren. Vyřazeno bylo 421 MW. Oproti předchozímu roku jde o 32% pokles (se 17 100 MW nových větrných turbín v roce 2017 byl rok 2017 s odstupem nejúspěšnější). Pokles odráží změny regulace v členských státech EU vyplývající ze změn v evropských pravidlech státní pomoci, především zavádění aukcí a vytváření nových podmínek pro povolovací procesy a pro výstavbu. ●     V roce 2018 byly v EU postaveny zdroje elektřiny (všeho druhu) s celkovým výkonem 20 700 MW, což je 27% pokles oproti předchozímu roku. Větrné elektrárny tvořily 49 % těchto nových instalací, fotovoltaické elektrárny 39 % (přibližně 8 000 MW), následovány biomasou (5 % čili 1 100 MW). Zbylých 7 % tvoří víc než z poloviny nové plynové zdroje (800 MW), následovány uhlím (200 MW). Celková kapacita fosilních zdrojů i loni dál poklesla (víc elektráren na fosilní paliva je každoročně zavíráno než uváděno do provozu). ●     Celkový výkon větrných elektráren v Evropě činí 189 229 MW. Z toho přibližně 90 % elektráren je na souši (170,8 GW). Na moři stojí jen desetina celkového výkonu v Evropě (18,5 GW). Největším větrným parkem na moři je se svými 87 turbíny s celkovým výkonem 657 MW britský park Walney 3 (dokončený v říjnu 2018, na východním pobřeží Velké Británie). Michal Janeček, předseda České společnosti pro větrnou energii, řekl: „Česko je v rozvoji větrné energetiky stále na chvostu celé EU. A propastný rozdíl se stále zvětšuje. Vybudovat 230 MW větrných elektráren, to, co v Rakousku zvládají každý rok, u nás v nejlepších letech trvalo 9 roků. Optimální tempo pro Česko je nejméně 230 MW nových turbín za rok, a ne 30 MW, jak navrhuje MPO.”   Martin Mikeska z Komory obnovitelných zdrojů energie, řekl: „Důvodem, proč v Česku nové větrné elektrárny prakticky nevznikají, je, že tu nemají žádnou podporu – ani finanční, ani politickou. A to ani přesto, že jsou spolu s fotovoltaikami nejlevnějším zdrojem elektřiny vůbec. Nejvyšší státní úředníci se místo toho utápí v nekonečných diskuzích, jak zaplatit stamiliardy za násobně dražší elektřinu z nové jaderné elektrárny.”   „V podobně zalidněném Rakousku, kde je podobný potenciál jako v Česku, mají desetkrát víc větrníků a staví je asi patnáctkrát rychleji než v Česku. U nás nové projekty nevznikají a staví se pouze tzv. reziduální projekty, odsouhlasené v minulosti. Hlavním důvodem je, že v Česku větrné elektrárny nemají žádnou podporu – ani finanční, ani politickou.“     Kontakty ·         Michal Janeček, předseda České společnosti pro větrnou energii, predseda@csve.cz, 602 796 687 ·         Martin Mikeska, Média a komunikace, martin.mikeska@komoraoze.cz, 603 780 670       Prameny   [1] Wind energy in Europe in 2018; Trends and statistics; Published in February 2019 (zde)   [2] Čerstvá data od České společnosti pro větrnou energii   [3] Statistiky ČSVE (zde)   [4] První analýzy návrhu Plánu a komentář Komory OZE je dostupný zde   21.02.2019 Německo vloni postavilo o polovinu méně onshore větrných elektráren než v roce 2017 http://www.csve.cz/novinky/471 V Německu v roce 2018 přibylo o více než polovinu méně instalovaného výkonu větrných elektráren na pevnině než v roce 2017. Rozvoj zaostal i za již nízkým očekáváním představitelů tohoto odvětví. V krátkodobém horizontu následujících dvou let se navíc neočekává zlepšení. Německá asociace pro větrnou energetiku ( BWE ) dnes zveřejnila údaje výstavby pevninských větrných elektráren v Německu. 743 nových elektráren s celkovým instalovaným výkonem 2,4 GW představuje o 55 % nižší přírůstek než v roce 2017. Zůstalo tak i za nízkými očekáváními, v rámci kterých odvětví předpokládalo přírůstek výši 3,3 GW. Potvrzují se tak nářky představitelů tohoto odvětví, že Německo se pro větrné elektrárny stává stále méně a méně přívětivým trhem. Dle nedávného průzkumu trhu hodnotila polovina dotazovaných developerů, provozovatelů a výrobců větrných elektráren situaci v Německu jako negativní. V loňském roce přibylo 363 MW díky tzv. repoweringu, kdy jsou dosluhující větrné turbíny nahrazeny novými, 249 MW bylo vyřazeno v provozu. Čistý přírůstek tak činil 2,15 GW. Celkově tak ke konci roku byly v provozu onshore větrné elektrárny o instalovaném výkonu 52,93 GW. Důvodem nízkého přírůstku je vysoký počet projektů bez schválení, které ovládly aukce v roce 2017 a dosud nebyly realizovány. Stále větším problémem začíná být odpor veřejnosti. Téměř každý schválený projekt skončí před soudem, čímž se prodlužuje doba realizace projektů. Zpřísňují se také podmínky pro výstavbu elektráren, například na minimální vzdálenost větrných elektráren od obydlí. Pro rok 2019 předpovídá BWE méně než 2 GW nového instalovaného výkonu větrných elektráren na pevnině. Vyšší přírůstky očekává až od roku 2021, kdy by projekty, které vysoutěžily podporu v aukcích z roku 2017 měly být uvedeny do provozu. Země již schválila dodatečné aukce, v rámci kterých bude v letech 2019-2021 vypsána podpora pro 4 GW onshore větrných elektráren. Zdroj: http://oenergetice.cz/nemecko/nemecko-...hore-vetrnych-elektraren-nez-roce-2017/ 31.01.2019 Utrum pro statisíce domácností, firem a obcí http://www.csve.cz/novinky/470 TISKOVÁ ZPRÁVA KOMORY OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE pondělí 28. ledna   Vláda dnes projedná návrh plánu na rozvoj čisté energetiky s nesprávně stanoveným cílem pro obnovitelné zdroje   Statisícům domácností, firem a obcí by stát neměl umožnit pořídit si vlastní fotovoltaické panely, tepelné čerpadlo nebo větrnou turbínu. Naopak velké teplárny by měly z lesů a polí vysávat nezdravě velké množství biomasy. Tak by vypadal rozvoj obnovitelných zdrojů v příští dekádě, pakliže Vláda dnes schválí návrh Národního energeticko klimatického plánu ministryně Novákové (ANO). Ministerstvo průmyslu a obchodu totiž použilo pro výpočet zastaralou metodiku. Komora obnovitelných zdrojů energie přináší detailní analýzu ministerského návrhu.   Přibližně 600 až 800 tisícům domácností a firem stát plánuje neumožnit nainstalovat si na střechu fotovoltaické panely. Dalších asi 25 tisíc domácností si bude muset vybrat jiný zdroj vytápění než tepelné čerpadlo a stovky obcí a energetických společenství zůstanou bez možnosti postavit si a provozovat další z nejlevnějších zdrojů elektřiny - větrnou elektrárnu. Tak by zhruba vypadala situace mezi léty 2021 a 2030, pakliže by se rozvoj obnovitelných zdrojů energie (OZE) řídil předkládaným návrhem ministerstva a nikoliv platnou metodikou a opatrným scénářem potenciálu rozvoje OZE v ČR, spočítala Komora OZE. [1]   Zhruba 12 tisíc tepelných čerpadel se každoročně instaluje v posledních letech do nových i rekonstruovaných budov. [2] MPO ale navrhuje, aby to v příští dekádě bylo o asi čtvrtinu méně. [3] Podobně malé fotovoltaiky určené pro vlastní spotřebu by se podle představ ministerstva měly rozvíjet asi desetkrát [3] pomaleji, než jak ve svých opatrných předpovědích predikují instalační firmy [4]. A další nejlevnější zdroj elektřiny v současnosti - větrné elektrárny - by měly přibývat tempem jen asi dvojnásobným [3] oproti dnešku, kdy se dokončují jen připravené projekty z minula (tzv. reziduální projekty) [2].   Velmi lichá je zároveň představa o tom, kolik energie lze v Česku vyrábět z biomasy v teplárnách a elektrárnách. Navržená čísla nezohledňují velmi omezený potenciál slámy a jiné zemědělské biomasy a také nejistotu v dostupnosti štěpky, které je závislá na těžbě v lesích. Nyní je sice z důvodů kůrovcové kalamity těžba násobně nad dlouhodobým průměrem, ale po jejím odeznění lze předpokládat, že se těžba výrazně omezí a tím také výrazně klesne dostupnost štěpky.   Plán by měl počítat rovněž s maximálním využitím zbylého potenciálu tradičních malých vodních elektráren. Předpokládáme, že předložená čísla obsahující snižování objemu energie z vodních elektráren je způsobena tzv. normalizačním přepočtem zohledňujícím i dlouhodobý vliv počasí. Je však potřeba analyzovat, jestli tento přístup (předepsaný pro statistické vyhodnocování skutečné výroby) není třeba korigovat.   Návrh, který ministryně Nováková předkládá dnes na jednání vlády, je totiž spočítaný podle metodiky, která se používala před deseti lety. Ta aktuální je ale jiná. [5] Ministerský návrh plánu proto chybně počítá s cílem pokrýt v roce 2030 jen 20,8 % tuzemské spotřeby energie z obnovitelných zdrojů. Přitom Evropská Komise od nás očekává návrh na nejméně 24 %. Podle Komory OZE je proto dost pravděpodobné, že nám Komise návrh Plánu vrátí k přepracování. Pokud rozdíl nenápadných tří procentních bodů rozložíme výpočtem na jednotlivé druhy OZE, je vidět, že statisícům domácností a firem by tak stát neumožnil pořídit si vlastní čistý zdroj levnější energie.   Návrh Národního energeticko klimatického plánu budou po dnešním projednání na Vládě odesílat nejpozději ve čtvrtek úředníci Ministerstva průmyslu a obchodu na Evropskou komisi. Česko patří k šestici členských zemí EU, které dosud plán nepředložily a nestihly tak původní termín konec loňského roku.   Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie, řekl: “Z jedné strany vydrancované lesy a pole od biomasy, z druhé statisíce domácností a firem, kterým stát neumožní pořídit si vlastní zdroj levnější energie. S takto špatně stanoveným plánem promarníme šanci na demokratizaci energetiky, na využití domácích čistých zdrojů provozovaných širokou občanskou i podnikatelskou společností.”     Kontakty Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE, stepan.chalupa@komoraoze.cz, 603 420 387 Martin Mikeska, Média a komunikace, martin.mikeska@komoraoze.cz, 603 780 670   O Komoře OZE Komora obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE) je největší česká asociace sdružující profesní asociace jednotlivých obnovitelných zdrojů energie včetně průmyslových výrobců technologií a vědeckých institucí. Podporuje využívání obnovitelných zdrojů energie, trvalé zvyšování jejich podílu na spotřebě energie v Česku a jejich udržitelný rozvoj. Sjednocuje a obhajuje zájmy členů. Šíří odborné informace a osvětu o využívání obnovitelných zdrojů energie.   Prameny   [1] Viz porovnání hodnot v podrobných tabulkách v přiloženém souboru. Kritická čísla komentovaná výše jsou značena červeně.   [2] Statistiky Ministerstva průmyslu a obchodu   [3] Návrh vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu České republiky (dostupný zde)   [4] Výpočty potenciálu jednotlivých druhů OZE: střední scénář. Komora obnovitelných zdrojů energie 2018. Podrobněji viz níže v tabulkách.   [5] Aktuální metodika pro výpočet cíle podílu OZE v roce 2030 je založená na čtyřfaktorovém benchmarkingu. Návrh vytvořila akademická pracoviště, se kterými je Komora OZE v kontaktu. 29.01.2019 Britská výroba elektřiny v roce 2018: Nejnižší za 20 let s třetinovým podílem OZE http://www.csve.cz/novinky/469 Výroba britských elektráren v roce 2018 po letech stagnace meziročně klesla o 1 % na 335 TWh a byla tak srovnatelná s výrobou před více než 20 lety. Faktory tohoto poklesu i přes ekonomický růst jsou zejména přesun energeticky náročného průmyslu do zahraniční ale i využívání úspornějších spotřebičů a osvětlení. Podíl OZE na výrobě ovšem i nadále roste a za rok 2018 dosáhl 33 %. Při započtení výroby jaderných elektráren bylo 53 % vyrobené energie nízkoemisní. Objem vyrobené elektrické energie ve Velké Británii klesl na úroveň roku 1994, jak ukazuje analýza Carbon Brief. Roční výroba za loňský rok je odhadována na 335 TWh, což po stagnaci v letech 2015-2017 činí meziroční pokles o 1 %. Výroba a spotřeba elektřiny klesá paradoxně i přes populační a ekonomický růst. Ve srovnání s rokem 1994 žije dnes v Británii o 8 milionů lidí více a při přepočtu výroby elektřiny na člověka je současný stav srovnatelný s rokem 1984. Britská ekonomika se také v porovnání s devadesátými lety minulého století více orientuje na energeticky méně náročné služby a průmysl s vysokou přidanou hodnotou.   Více na: http://oenergetice.cz/zahranicni/brits...nizsi-za-20-let-tretinovym-podilem-oze/   16.01.2019 Výkladové stanovisko ERÚ k problematice modernizace výrobny http://www.csve.cz/novinky/468 Ještě před Vánocemi zveřejnil Energetický regulační úřad na svých webových stránkách výkladové stanovisko k problematice modernizace výrobny elektřiny a výkladu tohoto pojmu. Podle zákona o podporovaných zdrojích energie se za nové uvedení do provozu považuje též ukončení rekonstrukce technologické části stávající výrobny elektřiny, nebo ukončení modernizace, zvyšující technickou a ekologickou úroveň stávající výrobny elektřiny na úroveň srovnatelnou s nově zřizovanými výrobnami elektřiny. Okamžik uvedení do provozu je důležitý, protože je s ním svázán vznik nároku na podporu výroby elektřiny, doba trvání nároku na podporu a samozřejmě také určení výše podpory. Je proto nutné rozlišovat mezi opravou a údržbou zařízení, a rekonstrukcí a modernizací. Problematika se výrazně týkala zejména FVE, ale dopadá na všechny technologie. ERÚ se nyní jednoznačně vyjádřil, že opravou nebo údržbou výrobny dle požadavků na úpravy výrobny vyvolaných právními předpisy se rozumí vždy úprava či výměna komponenty výrobny v důsledku: - výrobní či jiné vady technického zařízení, které tvoří komponentu výrobny, - živelní události či škodní události, - ukončení doby životnosti jednotlivých komponent či dílčích technologických celků výrobny, za předpokladu, že nedojde k překročení celkového instalovaného výkonu výrobny uvedeného v licenci pro výrobu.   Celé výkladové stanovisko je dostupné na webových stránkách ERÚ: http://www.eru.cz/documents/10540/3687211/Vykladove_stanovisko_ERU_10_2018.pdf/959a555c-d36b-4b7b-b366-52f340e705e2 04.01.2019 Zpravodaj 9-12/2018 http://www.csve.cz/novinky/467  Vážení příznivci větrné energie, připravili jsme pro Vás nový zpravodaj: Září - Prosinec 2018.   Tým ČSVE    Celý zpravodaj čtěte zde. 14.12.2018 Funkční větrná elektrárna z LEGA http://www.csve.cz/novinky/466 Funkční větrná elektrárna nejen z oceli a sklolaminátu, ale také z lega. Dánský přední světový výrobce VESTAS propůjčil tvary své větrné elektrárny stavebnici lego. Jeden metr vysokou elektrárnu si  tak můžete doma postavit z 826 dílů.   Více na: https://shop.lego.com/en-US/Vestas-Wind-Turbine-10268 22.10.2018 Obnovitelné zdroje 2017: zatím stále stagnace, ale blýská se na lepší časy http://www.csve.cz/novinky/465 Komora OZE komentuje čerstvé statistiky MPO.   Celou tiskovou zprávu čtěte zde. 17.10.2018 TISKOVÁ ZPRÁVA KOMORY OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE http://www.csve.cz/novinky/464 EU během 5 let světovou dvojkou v čisté energetice. A co ČR?   IEA vydala pětiletou prognózu rozvoje čisté energetiky.   Celou tiskovou zprávu si můžete přečíst zde.   09.10.2018 TISKOVÁ ZPRÁVA KOMORY OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE http://www.csve.cz/novinky/463 Evropu čekají nové rekordy ve větrné energetice, v ČR snad po roce 2021. Přečtěte si čerstvé předpovědi vývoje větrné energetiky do roku 2022 v celé tiskové zprávě zde. 13.09.2018 Největší větrná elektrárna v Česku http://www.csve.cz/novinky/462 Největší větrná elektrárna v Česku s věží vysokou 125 m  svým výkonem pokryje spotřebu elektřiny až  4500 obyvatel. Dron pořídil unikátní záběry nejvyšší větrné elektrárny. Pokryje spotřebu 4500 lidí. Záběry zde. 30.08.2018 Energetické komunity i v Česku? http://www.csve.cz/novinky/461 Přijďte se přesvědčit, inspirovat a informovat ve čtvrtek 14. června od 9 do 18 hod. v Praze na Nám. míru. Podrobnosti zde. 12.06.2018 Při Dni dětí v Borovině se bude křtít i dětská kniha o Třebíči http://www.csve.cz/novinky/460 tisková zpráva – 21. 5. 2018 - Alternátor - ekotechnické centrum Třebíč   Opět po roce se v areálu bývalé obuvnické továrny v Třebíči-Borovině bude slavit Den dětí. Letos se na něm podílí Dům dětí a mládeže Třebíč, Ekotechnické centrum Alternátor Třebíč, společnost E.ON Česká republika a také Česká společnost pro větrnou energii.   Den dětí se bude konat v neděli 27. května 2018 od 14.00 do 17.00 hodin v okolí DDM Třebíč a Alternátoru na ulici Tomáše Bati. DDM Třebíč připravilo pro děti trasu plnou her a soutěží, kterou navíc zpestří ukázky všech složek Integrovaného záchranného systému ČR, tedy policie, hasičů i zdravotnické záchranné služby. Alternátor ve spolupráci s Českou společností pro větrnou energii připravil speciální komentovaný program na své unikátní projekční kouli zaměřený na využití větru coby zdroje energie, výstavbu větrných elektráren apod. Tento program se bude během dne promítat dvakrát, a to ve 13.00 a v 15.00 hodin. Společnost E.ON udělá radost nejen dětem, ale i tatínkům, protože kromě netradiční lezecké stěny a skákacího hradu do Třebíče přiveze také elektrickou koloběžku a elektromobil Tesla, v němž se zájemci budou moci zdarma svézt.   Den dětí začne oficiálně ve 14.00 hodin, kdy pozvaní hosté přivítají malé i velké návštěvníky, ale také pokřtí dětskou knihu, kterou v průběhu loňského podzimu a letošního jara připravoval Alternátor společně se společností E.ON a městem Třebíč. Jmenuje se Příběh chytrého města a odehrává se právě v Třebíči, které se stále více mění v tzv. smart-city. Hlavní hrdinové příběhu navštíví při svém letním putování Třebíč včetně Alternátoru. Kniha bude ihned po křtu k dispozici malým i velkým čtenářům, děti o ni budou i soutěžit.   Odpolednem bude provázet moderátor Milan Řezníček. Loni na akci zavítalo přes dva tisíce návštěvníků.   V Třebíči 21. května 2018   Více o dni dětí naleznete zde. Celou zprávu si můžete stáhnout zde.   22.05.2018 VĚTRNÁ ROADSHOW 2018 http://www.csve.cz/novinky/459 Rádi bychom Vás pozvali na Dny otevřených dveří 2018 v rámci Větrné Roadshow. Na výběr máte z více možností a rádi Vás uvítáme na každém z nich!   Den dětí v Alternátoru – Třebíč – neděle 27. května 2018   Den otevřených dveří větrných elektráren – sobota 9. června 2018 Věžnice, Ostrý Kámen, Hostýn, Horní Částkov   Den větrné energetiky – Praha – čtvrtek 14. června 2018   Podrobnosti zde. 18.05.2018 Pozvání ke kulatému stolu "Testováno v Antarktidě" http://www.csve.cz/novinky/458 Vážená paní, vážený pane,   ráda bych tímto Vás a všechny Vaše členy pozvala ke kulatému stolu, kde plánujeme prezentovat a prodebatovat aktuální možnosti spolupráce s Vámi-našimi partnery, kterým nabízíme příležitost nechat otestovat výrobky (technologie) na České vědecké stanici J. G. Mendela na Antarktidě. Testy skýtají jedinečnou možnost získat unikátní informace o testovaných výrobcích, získat náskok před konkurencí atp. MU může udělit těm výrobkům (technologiím), které v testování obstály, ochrannou známku „Testováno v Antarktidě“, což představuje další pozitivní přínos pro výrobek nebo technologii.   Více zde. 14.05.2018