Větrná energetika má v Česku velký potenciál, obce by ale měly pečlivě vybírat provozovatele

Větrné elektrárny v České republice by podle nejnovějších plánů Vlády měly v nejbližších letech zpětinásobit celkový výkon až k hranici 1 500 MW. Česká společnost pro větrnou energii a Komora obnovitelných zdrojů energie předpokládají dokonce ještě o třetinu víc. Větrná turbíny tak významně přispějí k energetické soběstačnosti země. Některá města a obce už projevily zájem o umístění větrných elektráren na svých katastrech a vstupují do bližších jednání s investory. Rozhodnutí o výběru důvěryhodného partnera by měly obce věnovat velkou pozornost, často jde o klíčový faktor rozhodující o úspěchu celého projektu. Česká společnost pro větrnou energii jako asociace zastupující obor větrné energetiky připravila pro obce takzvané Větrné desatero a je připravena obcím v tomto kroku pomoci a poradit, jak nenaletět nedůvěryhodným firmám a nereálným nabídkám.

Tuzemské větrné elektrárny vyrobily za letošní první pololetí podle údajů Energetického regulačního úřadu 344 tisíc megawatthodin bezemisní elektřiny, což znamenalo pokrytí spotřeby 200 tisíc domácností. Přesto zůstává skutečný potenciál větrné energie v České republice zatím málo využitý. 

Změnit se to může už v následujících letech. Vláda deklarovala zájem na posílení role větrných elektráren v budoucím českém energetickém mixu s cílem zpětinásobit do roku 2030 celkový instalovaný výkon větrných turbín v Česku až na 1 500 MW. ČSVE společně s Komorou OZE předpokládají dosažení celkového výkonu 2 000 MW. [a] V místech s dobrým větrným potenciálem, které splňují požadavky na případnou výstavbu větrných elektráren, v těchto týdnech a měsících postupně probíhají jednání nebo už i veřejná projednávání. Během nich investoři představují městům a obcím své nabídky na spolupráci při výstavbě větrných elektráren.

„Pro obce, které projeví o výstavbu větrných elektráren zájem, je přitom právě výběr partnera klíčovým krokem. Doporučujeme proto zastupitelům, aby rozhodně nic neuspěchali a pro co nejkvalitnější výběr si nechali předložit i nabídky dalších firem. Následovat by mělo skutečně důkladné prověření případného partnera,” řekl Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE.

„Společně s Ministerstvem průmyslu a obchodu a Komorou OZE jsme pro obce připravili takzvané Větrné desatero, praktického rádce, jak přistupovat k nabídkám na stavbu větrné elektrárny a to včetně tipů na výběr solidního provozovatele. Věříme, že respektování těchto hlavních zásad jim výrazně ulehčí cestu k výstavbě větrných elektráren. Obcím, které si nejsou jisté a marně hledají potřebné informace, jsme samozřejmě připraveni pomoci a poradit i osobně,” uvedl Michal Janeček, předseda České společnosti pro větrnou energii (ČSVE). 

První kroky zástupců obce by určitě měly vést do obchodního a insolvenčního rejstříku, kde si mohou udělat dobrý přehled o historii, činnosti i pověsti nejen samotné společnosti, ale případně i podnikatelské minulosti jejích hlavních zástupců. Dobrými informačními prameny jsou samozřejmě i otevřené zdroje v čele s internetem, mediálními výstupy atd. Přemrštěně vysoké nabídky i ochotné zvyšování odměny pro obec zase mohou ukazovat na neznalost finanční rentability projektu nebo snahu uvést obec v omyl a získat její souhlas s projektem. Česká společnost pro větrnou energii jako asociace zastřešující v ČR tuto perspektivní oblast výroby zelené elektřiny, nabízí samosprávám přehlednou „kuchařku“ doporučení a rad.

Top 10 otázek a tipů aneb Co nepodcenit při výběru dobrého provozovatele

• Má firma dohledatelnou vlastnickou strukturu, příp. nesídlí v daňových rájích?
• existuje už v první fázi jednání s obcí připravená kompletní smluvní dokumentace?
• jaká společnost bude v případě úspěšného dokončení elektrárnu skutečně provozovat? (pokud s nabídkou větrného projektu přichází fyzická osoba)
• komunikuje firma stejně otevřeně i s ostatními obcemi v okolí?
• pokud firma slibuje cenově výhodnější dodávky energií, zastupitele by mělo zajímat, jak má takovou nabídku právně podloženou (česká legislativa v současnosti nic takového neumožňuje)
• má firma vůli po prodiskutování na zastupitelstvu představit projekt a nabídku občanům na veřejném projednávání?
• jsou nabízené odměny a další benefity skutečně reálné a projekt je ekonomicky „unese” a není nabízená odměna podmíněna dosažením nereálné roční výroby, výnosu nebo nereálně vysoké ceny prodávané elektřiny?
• má firma jasno, kde bude elektrárna stát a je možné vyjednávat s majiteli pozemků?
• máme jistotu, že postavena bude moderní elektrárna s novými technologiemi, nikoli použité nebo repasované turbíny?
• zvládne firma nejen výstavbu a provoz ale i uvedení lokality do původního stavu?

Větrné elektrárny pokrývají zhruba 1 % spotřeby elektřiny v ČR. Jedenáctkrát méně než v sousedním Polsku a dvanáctkrát méně než v Rakousku, které nemá moře. V rámci celé Evropy pokryly větrné elektrárny 17 % roční spotřeby elektřiny. (WindEurope) V roce 2040 by mohly české větrné elektrárny zajišťovat ročně téměř 19 milionů megawatthodin elektřiny, tj. asi 31 % dnešní roční spotřeby elektřiny. Jde o projekty po zohlednění všech omezení a praktických těžkostí spojených s jejich realizací. Uvádí to analýza připravená Ústavem fyziky atmosféry Akademie věd ČR pro ČSVE a Komoru OZE.