Větrné elektrárny v Evropě pokrývají sedmnáct procent spotřeby elektřiny a stále podíl zvyšují

Za rok 2022 byly v Evropě nainstalovány nové větrné elektrárny s výkonem 19 128 megawattů (MW), z toho v EU-27 celkem 16 148 MW. Větrné elektrárny tak loni pokryly 17 % roční spotřeby elektřiny (16 % za EU). Velká většina elektráren je stavěna na souši: 87 % v Evropě a dokonce 92 % v EU-27. Zbývající jsou stavěné na moři. Čerstvá čísla přináší výroční statistická zpráva Wind Europe, evropské větrné asociace, zveřejněná v úterý 28. února. 

V Česku byly loni poprvé od roku 2019 sice postaveny nové čtyři větrné elektrárny projektu Moravice-Melč II (MS kraj) s celkovým výkonem 8,8 MW, aktuálně čekají na připojení do sítě. Ve statistikách Wind Europe tak nejsou zahrnuty. Po jejich připojení do sítě bude aktuální instalovaný výkon větrných elektráren v Česku činit 348 megawattů (MW).

„V Česku jsme v rozvoji větrných elektráren zaspali. Z větru tu pochází jen přibližně jedno procento spotřebované elektřiny. Potenciál je přitom řádově vyšší,” uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie. Tuzemské větrné elektrárny mohou v roce 2040 reálně pokrýt 31 % aktuální roční spotřeby elektřiny v Česku, a to po zohlednění všech omezení a praktických těžkostí spojených s jejich realizací. Vyplývá to ze studie připravené Ústavem fyziky atmosféry Akademie věd ČR pro Českou společnost pro větrnou energii (ČSVE) a Komoru OZE. 

Během následujících pěti let bude v Evropě stavěno každoročně kolem 19 600 MW nových větrníků, očekává Wind Europe. Asi o třetinu méně, než Evropa potřebuje k dosažení vytyčených energeticko-klimatických cílů. „V Česku předpokládáme v roce 2030 dosažení celkového výkonu 1 000 megawattů, pakliže se podaří zjednodušit výstavbu a dobré nastavení kontinuálně udržet,” komentuje Chalupa.

Z levné větrné elektřiny by již brzy mohli přímo těžit i spotřebitelé včetně domácností

Vláda v nejbližší době projedná novelu energetického zákona, takzvaný Lex obnovitelné zdroje 2, který vedle zrychlení rozvoje obnovitelných zdrojů přinese především sdílení energie. Nový zákon by měl definovat principy sdílení elektřiny, vymezit energetická společenství a aktivního zákazníka. 

„Všichni spotřebitelé energie se budou moci nově zapojit do výroby, vlastní spotřeby a sdílení energie: chalupáři si budou vyrábět elektřinu pro byty ve městech, podnikatelé dodávat přebytky elektřiny a bioplynu do svých poboček, sousedům, rodině či přátelům a školní budovy zásobovat třeba plavecké bazény. Usilujeme, aby podmínky pro sdílení byly co nejjednodušší. Domácnosti, obce ani podnikatelé by neměly být zatíženi žádnými zbytečnými formalitami. Jde o miliony zákazníků, kterým sdílení zlevní energie,” uvedl Chalupa.

Desítky projektů v přípravě

Z nejnovějšího zjišťování mezi členy ČSVE vyplývá, že v pokročilejších fázích přípravy jsou v Česku projekty s výkonem přes 250 MW. Podle vyjádření zástupců asociace jde o projekty, které mají navázanou spolupráci s obcí, nejčastěji podepsanou smlouvu. 

„Ve srovnání s čísly z okolních států jde samozřejmě o velmi malé číslo, ale musíme si uvědomit, že sektor se v Česku přes deset let nerozvíjel, že začínáme prakticky od nuly,” uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE. 

V délce povolování stavby obnovitelných zdrojů jsme na chvostu Evropy

„Naprosto klíčové pro další rozvoj větrné energetiky, je zjednodušení povolovacích procesů. Příprava projektu větrné elektrárny dosud trvá běžně 10 let, to je pro investory velmi demotivační,” dodal Chalupa.

Za deset let, co se v Česku větrníky téměř nestaví, se technologie ve světě postupně vyvinula, uvedli zástupci oboru. Aktuálně projektované větrné elektrárny mohou běžně dosahovat  výšky po gondolu přes 150 metrů, lopatky dalších i 80 metrů. „Obor prochází postupným technologickým vývojem. V Česku nám zcela utekla jedna generace větrných elektráren, po stometrových tak u nás přicházejí rovnou sto padesátimetrové,” uvedl Michal Janeček, předseda ČSVE.

„Jsou samozřejmě v krajině víc vidět, ale když jsou dobře umístěné, není to na závadu, naopak, nepotřebujeme jich stavět tolik a dodají výrazně víc elektřiny, než ty menší,” dodal Janeček. 

Pro srovnání: nejmodernější plánované větrné elektrárny v ČR s výkonem 5,6 MW vyrobí za rok přes 12 milionů kilowatthodin. To odpovídá roční spotřebě tří až čtyř tisíc českých domácností. Větrná turbína instalovaná před 18 lety bývala na výšku ani ne poloviční a za rok vyrobila desetkrát méně elektřiny, než ty nejmodernější současné. 

„Na výrobu stejného množství elektřiny jsme před 18 lety potřebovali desetkrát víc větrných elektráren než dnes. To výborně ilustruje, jak dynamickým vývojem sektor větrné energetiky za poslední dekádu, dvě prošel a zároveň, jak se technologicky stabilizuje. S vývojem technologie pokračuje i pokles ceny, takže elektřina z větru je dnes spolu se sluneční nejlevnější ze všech zdrojů,” doplnil Michal Janeček, předseda České společnosti pro větrnou energii (ČSVE), která v Česku sdružuje provozovatele větrných elektráren i výrobce a dodavatele komponent. „Díky tomu je dopad na zábor území výrazně menší,” dodal.

„Větrné elektrárny jsou vyzkoušená technologie, čistá energie. Lidé vedle nich normálně žijí, podobně jako žijí vedle průmyslových nebo zemědělských podniků,” uvedla Michaela Lužová z předsednictva České společnosti pro větrnou energii (ČSVE).