Podzimní seminář ČSVE 2024

Žádné nové větrné elektrárny na Vysočině?

Česká společnost pro větrnou energii (ČSVE) společně s Komorou obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE) vyzývají zastupitelstvo Kraje Vysočina k odložení projednávání návrhu aktualizace Strategie ochrany krajinného rázu (SOKR). Hlavním důvodem je nedostatečný prostor ke konzultaci s obcemi, stavebníky větrných elektráren i státní správou. Přičemž je zřejmé, že krajský úřad se přípravou aktualizace zabývá rok až dva. [1] Návrh aktualizace SOKR je dále v rozporu s řadou celostátních strategií a politik a nelze ji akceptovat z formálních i obsahových důvodů. Podrobněji viz společné stanovisko ČSVE a Komory OZE, které bylo rozesláno krajským zastupitelům. Zastupitelstvo Kraje Vysočina má aktualizaci SOKR podle zveřejněného programu projednávat v úterý 26. března.

Aktualizace SOKR na krajské úrovni identifikuje cenné projevy krajiny a navrhuje jejich ochranu zejména ve vztahu k umisťování větrných elektráren na území kraje. ČSVE na základě mapových analytických podkladů narychlo připravila přehled (viz mapa níže, v dobrém rozlišení zde), ze kterého vyplývá, že v souladu se SOKR by bylo možné postavit jen zlomek větrných elektráren, které nejsou jinak v kolizi s ochranou sídel, živé přírody či ochrannými koridory letectví či armády.

Legenda

  • šedé plochy, červené linie: místa, která pro umístění VtE návrh SOKR nedoporučuje s ohledem na krajinný ráz; zdroj: SOKR
  • zelené, šedé a fialové body s bílým středem: významné dominanty kraje (krajinářské, historické), které všechny mají ochranná pásma 2 až 10 km (ta nejsou v mapě ještě promítnuta a dále omezí plochy vhodné pro VtE); zdroj: SOKR
  • fialové plochy: oblasti chráněných území dle Agentury ochrany přírody a krajiny: maloplošná chráněná území (národní přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní rezervace a přírodní památky) a velkoplošná chráněná území(národní park, CHKO) a oblasti NATURA 2000 (evropsky významné oblasti a ptačí oblasti); zdroj: AOPK
  • pruhy s fialovými a modrými liniemi: ochranná pásma leteckých koridorů a letišť; zdroj: Řízení leteckého provozu (ŘLP), letecká mapa ICAO
  • oranžové body s plným středem: některé záměry na stavbu VtE (zatím bez EIA)
  • modré body s plným středem: projekty VtE v procesu posuzování dopadu na životní prostředí (EIA)
  • zelené body s plným středem: stávající VtE.

Autor: ČSVE

Michal Janeček, předseda České společnosti pro větrnou energii, řekl:

„Důrazně se ohrazujeme proti netransparentnímu přístupu kraje, který svůj návrh nekonzultoval s nikým z těch, kterých se nejvíc dotkne. Ani stavebníci větrných elektráren, ani obce nedostali možnost se k dokumentu vyjádřit. Přitom řada obcí už s developery jedná dlouhou dobu, některé i dlouhé dva roky. Tudíž to není tak, že SOKR přichází na úplném začátku. Všichni účastníci do procesu investovali již mnoho energie. Rozhodně nelze souhlasit s argumentací kraje, že aktualizace SOKR bude  mít pozitivní dopad na investory.”

Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie, řekl:

„Na Vysočině evidujeme rozpracované projekty, které přístup kraje už nyní brzdí. V řadě obcí, kde jsou místní pro větrné elektrárny, nyní zastupitelstva vyčkávají. Pokračování příprav projektů se tak brzdí, nebo zastavuje. Kraj nyní tvrdí, že s předstihem dává najevo, kde o větrných elektrárnách nemá smysl ani uvažovat. My ale nejsme v bodě nula. Na každém jednom projektu odpracovaly týmy stavebníků řadu let a nemalou energii věnovali projektům i starostové a úředníci.”

„Avizovaný restriktivní přístup předloženého materiálu na většinu území stojí v ostrém kontrastu s tempem, jakým celá Evropa zrychluje povolování obnovitelných zdrojů, které přinášejí energetickou nezávislost a čistou a levnou elektřinu.”

Současný stav a potenciál větrných elektráren

V Česku je aktuálně v provozu 215 kusů větrných elektráren s celkovým výkonem 352,8 megawattů (MW). Z toho na území Kraje Vysočina je v provozu 7 větrných elektráren s celkovým výkonem 11,8 MW. Jde o data ke konci roku 2023. [2]

Větrné elektrárny v České republice by podle vládních plánů měly v nejbližších letech zpětinásobit celkový výkon až k hranici 1 500 MW. ČSVE a Komora OZE předpokládají dokonce ještě o třetinu víc. Větrné turbíny tak významně přispějí k energetické soběstačnosti země.

Moderní větrná elektrárna vyrobí za minutu provozu tolik elektřiny, kolik vystačí na celodenní provoz dvou průměrných domácností. S vývojem technologií klesá i cena výroby, proto je elektřina z větru dnes spolu se sluneční nejlevnější ze všech nově budovaných zdrojů.

Konzervativní scénářOptimistický scénář
Počet elektráren (ks)121204
Celkový výkon (MW)3631 019
Roční výroba elektřiny (GWh)8872 766
VýchodiskaKonzervativní scénář předpokládá, že větrná energetika bude přijímána jako potřebný zdroj elektrické energie a jejímu rozvoji nebudou kladeny překážky nad rámec nezbytných omezení, její využití však nebude považováno za prioritu. Postoj veřejnosti i státní správy k VtE bude nejednoznačný a bude tendence ke spíše přísnější regulaci výstavby VtE. Optimistický scénář předpokládá převažující vstřícný postoj k VtE, a to ze strany veřejnosti i úřadů. Využití větrné energie bude považováno za důležitý veřejný zájem. Významnější bariéry rozvoje větrné energetiky budou pokud možno odstraňovány, respektive bude existovat vůle hledat taková řešení, která při respektování všech relevantních zájmů umožní co nejvyšší využití větrné energie. Ani v tomto případě nejde o maximální možné využití větrné energie. V tomto případě by větrné elektrárny pokryly 31 % dnešní roční spotřeby elektřiny.

Realizovatelný potenciál VtE v Kraji Vysočina vztažený k roku 2040 (Zdroj: [3] viz tabulka 12 na str. 26. )

Zdroje:

[1] Tisková zpráva krajského úřadu ze dne 12. 3. 2024: „S ohledem na vyhodnocování specifických staveb obnovitelných zdrojů energie bylo v r. 2022 v orgánech kraje rozhodnuto o aktualizaci SOKR se zaměřením právě na vysoké větrné elektrárny (VTE)  a fotovoltaické elektrárny (FVE). Aktualizace SOKR provedl Odbor životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Kraje Vysočina v l. 2022 – 2024. Aktualizace SOKR se soustřeďuje především na možnou kolizi VTE s krajinnými hodnotami, k umisťování FVE byla vytvořena jen stručná metodická pomůcka pro rozhodující správní orgány.

Revizi Strategie ochrany krajinného rázu už v předchozích týdnech projednaly poradní orgány rady i zastupitelstva kraje. Její platnost se odvíjí od výsledku jednání Zastupitelstva Kraje Vysočina, které je svoláno na 26. března 2024.”

[2] Větrné elektrárny v ČR. Webové stránky ČSVE

[3] Hanslian, David: Aktualizace potenciálu větrné energie v ČR z perspektivy roku 2020. Dostupné on-line