Evropská unie urychlí výstavbu větrníků, jejich počet se bude násobit i v Česku
Větrná energie tvoří v Česku jedno procento spotřeby elektřiny, přitom evropský průměr je sedmnáct procent. Evropská unie nyní podpoří výstavbu nových větrných elektráren na území členských států a větší roli mají větrníky hrát i v energetickém mixu České republiky. Vláda prosazuje, aby se instalovaný výkon větrných turbín do roku 2030 zpětinásobil.
Všech 27 členských zemí EU s výjimkou Maďarska se v úterý v Bruselu dohodlo na plánech rychlejšího rozšíření větrných elektráren na území členských států. Investice do evropské výroby v tomto sektoru by se díky tomu měly zvýšit. Téměř všichni hlavní evropští výrobci větrných turbín vykazují v posledních dvou letech provozní ztráty. Firmy poukazují na to, že čelí vysokým úrokovým sazbám a rostoucím nákladům dodavatelských řetězců. Podíl větrníků na celkové výrobě energie pocházející z obnovitelných zdrojů se má přitom podle Evropské komise do roku 2030 zdvojnásobit na 42,5 procenta.
Země se také dohodly na kontrole nekalých obchodních praktik, s nimiž se potýká průmysl větrné energie. Na základě doporučení EU by do budoucna neměla hrát hlavní roli pouze cena výrobku, posuzovat by se měla i kybernetická bezpečnost a dodržování pracovních norem. Evropské firmy vyrábějící větrné elektrárny dlouhodobě čelí zvýšené konkurenci ze zahraničí, a to především z Číny.
Podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely Česko ve srovnání s Evropou v rozvoji větrných elektráren výrazně zaostává. Pokrývá pouhé procento spotřeby elektřiny v zemi, což je jedenáctkrát méně než v sousedním Polsku a dvanáctkrát méně než v Rakousku. Evropský průměr dosahuje 17 procent.
Energetický regulační úřad uvádí, že tuzemské větrné elektrárny vyrobily za letošní první pololetí 344 tisíc megawatthodin (MWh) elektřiny, což pokrývá spotřebu 200 tisíc domácností. Cílem vlády je do roku 2030 zpětinásobit instalovaný výkon turbín na 1 500 MW. Podle analýzy vypracované Ústavem fyziky atmosféry Akademie věd ČR by tuzemské větrné elektrárny mohly v roce 2040 zajišťovat ročně asi 19 milionů MWh elektřiny, což je téměř třetina dnešní roční spotřeby. Jde přitom o projekty po zohlednění všech omezení a těžkostí spojených s uskutečněním.
Desatero rad pro obce
Některé projekty se nyní rozjíždějí. Investoři v posledních týdnech představují městům a obcím nabídky na spolupráci při výstavbě větrných elektráren. A to zejména v místech, která mají v tomto směru potenciál. Česká společnost pro větrnou energii společně (ČSVE) s Komorou obnovitelných zdrojů energie ČR a ministerstvem průmyslu a obchodu připravily v této souvislosti pro obce takzvané Větrné desatero, které jim má poradit, jak nenaletět nedůvěryhodným firmám a nereálným nabídkám.
Pokračování článku na iDNES.cz (odemčeno)
