Odborný seminář v Olomouckém kraji

Odborným seminářem o větrné energii konaným 24. června na půdě Krajského úřadu v Olomouci pokračovala série tematických regionálních akcí pořádaných Českou společností pro větrnou energii, profesní asociací, která v České republice obor větrné energie zastřešuje. Cílem semináře bylo seznámit širší odbornou veřejnost s aktuální situací v oboru větrné energetiky v ČR a ve světě. Podmínky pro rozvoj větrné energie jsou v jednotlivých krajích značně odlišné. Zatímco nová vedení některých územních celků postupně liberalizují přístup k výstavbě větrných elektráren, jiné často účelově hledají a vytvářejí různé omezující prvky, které v konečném důsledku de facto paralyzují možný rozvoj výstavby větrných elektráren.

Seminář uskutečněný v uplynulém týdnu v prostorách Krajského úřadu Olomouckého kraje byl určen především pracovníkům úřadů činných v povolovacích řízeních a investorům, kteří v Olomouckém kraji připravují projekty větrných elektráren (VtE). V Olomouckém kraji se postupně začíná projevovat restriktivní přístup k výstavbě větrných elektráren. Úřady v Olomouckém kraji i samotný Krajský úřad do konce roku 2007 nekladly žádné významné překážky procesu přípravy a realizace větrných elektráren na svém území. Vše probíhalo dle zákonných norem pro územní a stavební řízení a také dle EIA. Situace se ovšem v posledních měsících s příchodem Územní studie Větrné elektrárny na území Olomouckého kraje změnila a dnes realizátoři staveb stojí mnohdy před novými překážkami.

Olomoucký seminář zahájil úvodním slovem Ing. Pavel Horák, náměstek hejtmana s gescí za oblast regionální rozvoj, životní prostředí, zemědělství.
 

Ing. Horák (v pozadí) zahajuje seminář

S první odbornou přednáškou vystoupil předseda ČSVE Mgr. Michal Janeček, který shrnul dosavadní vývoj oboru větrné energetiky ve světě i v ČR. Následovala prezentace místopředsedy asociace Ing. Pavla Prchala, který představil potenciál i přirozená omezení rozvoje větrné energie na území Olomouckého kraje a demonstroval vliv dodatečných ochranných pásem, která přináší Územní studie Větrné elektrárny na území Olomouckého kraje a která ztěžují již tak komplikovanou výstavbu větrných elektráren. Po této prezentaci se rozvinula diskuse, v níž byly konfrontovány praktické zkušenosti investorů s upozorněním zástupců Krajského úřadu, že Územní studie má pouze doporučující charakter a každý stavební úřad může sám posoudit vhodnost projektu v dané lokalitě. Toto byl pro ČSVE významný poznatek, který dává naději, že i v nově vyhlášených ochranných pásmech bude možné projekty VtE řešit. Nutno ovšem připomenout, že praktické zkušenosti také ukazují, jak málokterý úředník si dobrovolně chce dělat komplikace a požadovat po investorovi, aby mu doložil, že daná lokalita je pro VtE vhodná, i když se nachází v „doporučeném“ ochranném pásmu „něčeho“. Většinou to bývá tak, že tato „doporučení“ bývají aplikována jako direktivum a tudíž máme obavy, že zmíněná Územní studie de facto dále rozšiřuje již tak rozsáhlá omezení, která na území Olomouckého kraje musejí investoři respektovat.

Přednáší Mgr. Janeček

Odborný blok pokračoval vystoupením Mgr. MUDr. Tomáše Hájka Dr. ze společnosti Project Solutions (náplní bylo hledání kompromisu mezi rozvojem větrné energie a ochranou památkových hodnot) a Ing. Kristiny Langarové, která se věnovala Rozvoji větrné energetiky z pohledu Evropské úmluvy o krajině. Ing. Langarová ve své prezentaci postavila větrné elektrárny do u nás neobvyklého světla, neboť je prezentovala jako prvek v krajině, který ji oživuje a nikoliv ničí, což je v kontrastu s u nás často užívanými argumenty odpůrců, kteří právě vliv VtE na krajinu mají ve svém arzenálu na prvním místě.

Ing. Langarová při prezentaci

Na specifické problémy při hodnocení krajinného rázu upozornila účastníky semináře také přednáška RNDr. Petra Obsta, specialisty na tvorbu studií hodnotících vliv staveb na krajinný ráz. RNDr. Obst ve svojí prezentaci uvedl několik zajímavých příkladů z praxe v českých podmínkách, na nichž opět ukázal, že přítomnost VtE v krajině neznamená vždy pohromu pro krajinný ráz. Dále následovala vystoupení Ing. Aleše Jirásky (Národní referenční laboratoř pro měření a posuzování hluku v komunálním prostředí) s jeho populární prezentací na téma hluk a větrné elektrárny a Mgr. Radima Kočvary (Výzkum a vývoj v oblasti přírodních věd), který posuzuje vliv těchto strojů na ptáky a netopýry.

RNDr. Obst při prezentaci o posuzování vlivu VtE na krajinný ráz

V případě Olomouckého kraje byl časový prostor pro tento seminář striktně omezen z důvodu vytíženosti konferenčního sálu a tudíž nedošlo na přednesení několika dalších zajímavých prezentací a také diskuse, která je vždy hlavním přínosem těchto akcí, se nemohla rozvinout tak, jak by bylo potřebné.

Větrné elektrárny v Olomouckém kraji zásobí 20 tisíc lidí

Podíl výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů v České republice roste, významné přírůstky vykazuje zejména větrná energetika. V Olomouckém kraji se loni vyrobilo více než 30 tisíc MWh elektřiny, což znamená pokrytí spotřeby více než 20 tisíc lidí. Vyrobená elektřina z větru v Olomouckém kraji za minulý rok již snese zajímavé srovnání: V uhelných elektrárnách by se při stejné výrobě elektřiny spálilo uhlí, dovezené nákladním vlakem o délce téměř 10 kilometrů.

V současnosti stojí na území Olomouckého kraje 32 větrných elektráren o celkovém instalovaném výkonu 37,2 MW. Vzhledem k naplňování závazku České republiky vůči Evropské unii, který do roku 2020 počítá s 13,5% podílem obnovitelných zdrojů energie na hrubé spotřebě elektřiny, uvažuje ČSVE v případě Olomouckého kraje o potenciálu 63 MW instalovaného výkonu.
 

Více fotografií ze semináře si můžete prohlédnout ve fotogalerii.

Některé prezentace ze semináře je možné prostudovat zde.