Podílí se větrné elektrárny výrazně na zvýšení ceny elektřiny pro konečné spotřebitele?
Podpora větrných elektráren bývá někdy spojována s podporou výroby elektřiny z fotovoltaických zdrojů jako jeden z viníků značného nárůstu cen elektřiny. Toto tvrzení je mystifikací a důrazně se proti němu ohrazujeme! Zatímco fotovoltaika je aktuálně nejdražším obnovitelným zdrojem, vítr je zdrojem nejlevnějším.
Zdroj: ERU
Další, ještě zásadnější skutečností v rámci diskuse o ceně elektřiny z větrných elektráren resp. ze všech zdrojů elektrické energie je to, že jak podporovaná cena elektřiny z větrných elektráren a dalších obnovitelných zdrojů, tak cena elektřiny z ostatních zdrojů nezahrnuje tzv. externí náklady, které jsou u větrných elektráren (ale i ostatních OZE), zásadně nižší než u klasických zdrojů. Zjednodušeně řečeno, to jsou všechny náklady na výrobu elektrické energie z daného zdroje, které nejsou placeny přímo výrobcem elektrické energie, ale platíme je my všichni prostřednictvím nákladů celé společnosti! Popřípadě třetí soukromý subjekt v podobě vzniklých škod např. na zemědělské úrodě, snížení životnosti materiálů, budov, …
Příklady externích nákladů, které jsou v případě větrných elektráren nulové:
Příklady externích nákladů, které jsou v případě větrných elektráren nulové:
- Znečisťování ovzduší emisemi hlavně CO2 a prachu (ale i oxidy dusíku, oxid siřičitý a oxid uhelnatý) – jedním z nejméně šetrných způsobů z hlediska znečišťování ovzduší je získávání elektrické energie pomocí spalování uhlí (podobně jako u všech fosilních paliv, ovšem i při spalování biomasy jsou produkovány škodlivé emise). Rovněž při samotné těžbě uhlí v povrchových dolech je ovzduší znečišťováno velkým množstvím hlavně pevných částic prachu. Toto znečistění ovzduší znamená nemalé finanční prostředky vynaložené nejen z veřejných zdrojů na zdravotní péči o obyvatele, kteří mají v důsledku dýchání znečištěného vzduchu poškozené zdraví a kvalitu života. Rovněž škody např. na lesních porostech, ostatních ekosystémech, zemědělské úrodě, materiálech budov, atd. dosahují závratných hodnot. Zásadní je pak i vliv na změnu klimatu, s níž jsou spojeny další ekonomické dopady.
- Nenávratné změny krajiny v důsledku povrchové těžby uhlí – těžbou dotčená krajina je již nenávratně změněna, rovněž jako historická hodnota starobylých zaniklých lidských sídel. Plocha aktuálně dotčená těžbou hnědého uhlí v ČR je cca 25tis. hektarů. Jen v oblasti severočeské hnědouhelné pánve je uváděná celková plocha dotčená těžbou minulou i současnou cca 40 tisíc hektarů, což je asi 0,5% rozlohy celé ČR.
- Náklady na uložení vyhořelého paliva pro jaderné elektrárny a možné náklady na sanaci havárie JE – elektřina z jaderných elektráren je nejen u nás vyzdvihována jako nejlevnější. Je nepopiratelné, že mnoho nevýhod elektráren využívajících fosilní palivo ty jaderné postrádají a rovněž se dnes jeví, že v budoucnu se bez jaderné energetiky jen stěží obejdeme. Nicméně jsou přinejmenším dvě úskalí využívání energie jádra jeho štěpením. Za prvé, nelze vyčíslit celkové budoucí náklady na uložení vyhořelého paliva. A za druhé, v případě havárie jaderné elektrárny (což jsme si již v případě černobylské JE zažili a všichni doufáme, že naposledy) veškeré důsledky včetně nevyčíslitelných ekonomických dopadů bychom nesli my všichni i generace příští.
Ano, i větrné elektrárny mají své externí náklady, ovšem tyto jsou ve srovnání s ostatními zdroji skutečně nízké, jak vyplývá například ze studie http://www.externe.info/externpr.pdf. Navíc po dožití a demontáži větrných elektráren se krajina navrací do původního nedotčeného stavu a může tak zůstat pro generace našich potomků původní, stejně jako ta část fosilních surovin, jež díky existenci větrné elektrárny nemusely být spáleny. Takovéto chování lze bezpochyby nazvat zodpovědným. Otázkou tedy je, proč je snaha tyto nesporné přednosti větrných elektráren zamlčovat .
[ zpět ]
