Větrné elektrárny mohou do roku 2020 zaměstnat téměř půl milionu lidí

Evropská větrná asociace (EWEA) očekává, že by v roce 2020 mělo být v Evropě instalováno 40 GW výkonu v elektrárnách instalovaných na moři, které by pak měly produkovat až 148 TWh elektřiny ročně, což by pokrylo přes 4% celkové poptávky po elektřině v EU ročně a navíc by tak došlo k snížení emisí CO2 o 87 milionů tun.

Investice do přímořských větrných elektráren také umožní nárůst nových pracovních příležitostí. Pro další dekádu, tedy pro rok 2030 se pak předpokládá nárůst až na 62% zaměstnanosti kolem rozvoje a provozu mořských instalací ve větru.

Pobřežní a mořské větrné farmy mají opravdu největší perspektivy do budoucna v oblasti větru. Svým umístěním totiž eliminují některé své vedlejší negativní externality na zdraví lidí a životní prostředí: hluk z turbín a otáčení lopatek, ohrožení ptactva či nepříjemný estetický dojem v krajině... Mají obrovské turbíny umístěné na otevřené vodě, kde vzhledem k obecně vyšším rychlostem a větší stabilitě a intenzitě větrů nad vodou, mohou generovat mnohem více elektřiny, než ve vnitrozemí. Mořské větrné elektrárny dodávají dokonce o třetinu více elektřiny než pobřežní, protože vítr je ve vzdálenějším moři silnější a rychlejší.

Větrná energie je ale perspektivní i v tuzemsku. Podle tzv. Pačesovy zprávy lze pomocí větru u nás vyrobit až 6 TWh elektřiny, což je spotřeba více než 4 milionů lidí. Do roku 2011 bylo celkem v ČR instalováno 217 MW výkonu VtE. Instalace nových VtE ale prudce poklesla v minulých letech: v roce 2010 bylo nainstalováno 23 MW, což je o 45 procent méně než v roce 2009, a v loňském roce 2011 to byly pouhé 2 MW výkonu nových VtE!

Celková výroba v roce 2010 činila 335 GWh, tj. pokrývá spotřebu energie už zhruba pro čtvrt milionu lidí. Stejně je to ale desetkrát méně než je průměr Evropské unie.

Přesto zdražila cenu elektřiny na rok 2012 o necelý haléř. Energie větru je tak nejlevnější ze všech obnovitelných zdrojů: výkupní cena elektřiny vyrobené z větrných elektráren je 2,23 Kč/kWh, a zvyšuje konečnou cenu pro spotřebitele o 0,8 haléře na 1 kWh.

Hlavní příčinou zdražování elektrické energie v ČR nejsou ovšem obnovitelné zdroje, ale zvyšování ceny tzv. silové elektřiny, na rok 2012 průměrně o 6–8 % u všech tří největších dodavatelů (ČEZ, PRE a E.ON). Tuto složku celkové ceny si mohou stanovovat sami (stejně jako částku měsíčního paušálu). Důvodem jejího navýšení je skokové zdražení tržních cen na burzách v letošním roce po březnové havárii v japonské Fukušimě. Příspěvek na obnovitelné zdroje se sice zvýšil na rok 2012 až o 13,29 procent, nicméně jde ve skutečnosti o jeho faktické zvýšení z 0,444 koruny na 0,504 koruny na 1 kWh (silová elektřina činí cca 1,8 koruny na 1 kWh, poplatek za distribuci pak činí 1,7 koruny). Klíčovými faktory růstu ceny elektřiny v příštích 15 letech by měly především náklady na emisní povolenky a stále rostoucí příspěvek na distribuci a přenos elektřiny zejména v důsledku rozšíření jaderné elektrárny Temelín (CZEPHO).

Zatímco v ČR výroba energie z větru zaostává, v Evropě i ve světě rostou větrníky (jako) z vody. Evropským lídrem ve využívání větrné energie se asi stane Velká Británie se současnými 6 GW větrníků na moři (a největší pobřežní 300 MW větrnou farmou na světě), která dokonce směle plánuje do roku 2020 pokrývat veškerou spotřebu elektrické energie jenom z větru (instalace výkonu 30 GW). Následuje ji Německo, Španělsko, Nizozemsko, ale i Francie či Itálie. Největší podíl větru na celkové spotřebě energie má v současnosti ale Dánsko (24 procent), Španělsko a Portugalsko (cca 14 procent). Německo v současné době disponuje nejvyšší instalovanou kapacitou větrných turbín na světě a do větrné energie plánuje v budoucnu nadále investovat. Podle odhadu Spolkového svazu pro obnovitelné zdroje (BEE) má v roce 2020 pocházet z větrných elektráren, především těch pozemních, celá čtvrtina německé energie.

Evropská komise plánuje celkový podíl větrné energie do roku 2020 až třikrát navýšit – v optimálním případě 20 %, reálně ale kolem 16 % (podle studie EWEA „Čistá energie“). Evropská unie by mohla v roce 2020 vyrábět až 34 % energie z obnovitelných zdrojů a v roce 2050 dokonce 100 %, přičemž polovinu by produkoval vítr.

Ve světě v roce 2011 přibylo 35 802 MW výkonu v nových větrných elektrárnách, hlavně díky Číně a USA. Celkem je ve světě nainstalováno ve větrných elektrárnách přes 200 000 MW.

Zdroje: 1.2.2012 http://www.vasevec.cz/blogy/vetrne-elektrarny-mohou-do-roku-2020-zamestnat-temer-pul-milionu-lidi

Odkazy:

Studie EWEA „Wind in our Sails“ 2011

http://www.ewea.org/fileadmin/ewea_doc...cations/reports/Offshore_report_web.pdf

Aktuální informace o stavu VE v ČR ke dni 31. 12. 2011

http://www.csve.cz/clanky/aktualni-instalace-vte-cr/120

Jak funguje větrná elektrárna

http://www.cez.cz/cs/vyroba-elektriny/...odel-jak-funguje-vetrna-elektrarna.html