EWEA i GWEC se shodují na tom, že je pozemní větrná energie konkurenceschopná
EWEA (Evropská asociace pro větrnou energii) i GWEC (Světová rada pro větrnou energii), se shodují na tom, že je „pozemní větrná energie konkurenceschopná, jakmile zahrneme do výpočtu veškeré náklady, které ovlivňují tradiční zdroje energie – např. náklady na palivo a CO2, včetně dopadů na zdraví a životní prostředí“. Vezmeme-li do úvahy samotné náklady na CO2, „pokud bychom převedli náklady ve výši 30 EUR na jednu tunu emisí CO2 na vyprodukovanou energii, byla by pozemní větrná energie nejlevnějším zdrojem nově generované energie v Evropě“, konstatuje EWEA. Vítr je již navíc podle GWEC „schopen přímo konkurovat konvenčním zdrojům na mnoha místech světa, jako jsou Mexiko, Brazílie, Nový Zéland, části Číny a USA“.
Zdá se, že na tento seznam přibyla také Austrálie poté, co byla v únoru zveřejněna zpráva společnosti Bloomberg New Energy Finance (BNEF), podle které je nyní vítr pro výrobu elektřiny v Austrálii levnější než fosilní paliva. (Zpráva je v současnosti uvedena na tomto blogu).
Potenciál ke změně pravidel je dán větší vahou technických novinek – přinejmenším dvě z nich byly představeny na EWEA 2013. Největší dopad na výrobu elektřiny má zvětšování rozměrů větrných turbín. Na konferenci ve Vídni uvedla společnost Siemens Energy svou novou 4MW pozemní větrnou turbínu, která se může pochlubit průměrem rotoru 130 metrů a nabízí o něco vyšší kapacitu než stávající 3.6MW turbína. Mezitím představil Nordex dva 3MW stroje – jeden pro střední rychlosti větru a druhý pro vysoce větrné oblasti. Nové stroje mají mnohem větší rotory než dřívější platformy, což vede ke zvětšení záběrné plochy o 23-37 %, s navýšením energetického výtěžku až o 31 %, sděluje společnost.
Zvětšení rozměrů lopatek turbíny a zvýšení její věže umožňují, aby turbína zachytila více větru, a to zejména při nižších rychlostech. Určité společnosti se snaží maximálně využít takovýchto zlepšení zavedením nejmodernějších technologií. Koncem ledna oznámila společnost GE vytvoření větrné turbíny 2.5-120 (stroje 2.5 MW s průměrem rotoru 120 m), která může v průběhu roku vygenerovat o 15 % více kilowatthodin než turbíny, které nahrazuje. Aby bylo tohoto potenciálu dosaženo, bude turbína ovládána a spravována pomocí speciálně vyvinutých algoritmů, které udrží turbínu v chodu tam, kde by bylo nutné větrné turbíny dřívějších generací vypnout.
Také společnost Vestas představila novou pozemní turbínu, V164-8.0 MW, se záběrnou plochou více než 21.000 m2 – to odpovídá přibližně třem fotbalovým hřištím. „Pokud jde o rentabilitu, pak platí, že čím větší záběrná plocha, tím vyšší výnosnost“, sděluje společnost. Vestas dále zdůrazňuje, že větší turbíny znamenají menší počet turbín, což vede k menšímu množství základů a kabelových rozvodů.
To je skvělá zpráva, je však stále třeba ujít dlouhou cestu. Jak zdůraznil Kobad Bhavnagri, vedoucí výzkumu čisté energie pro Bloomberg New Energy Finance v Austrálii, zatímco jsou „nová větrná zařízení levnější než budování nových zařízení na uhlí a plyn, nemohou konkurovat starým, již splaceným investicím“. Z tohoto důvodu je „dnes stále potřebná politická podpora při zahrnování megawattů do investic a získávání znalosti a zkušenosti pro oduhličení energetického systému z dlouhodobého hlediska“, říká Bhavnagri.
Zdroj: EWEA: http://www.ewea.org/blog/2013/02/technological-advances-are-improving-wind-powers-competitiveness/
