Cíle v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 pro konkurenceschopné, bezpečné a nízkouhlíkové hospodářství EU

Evropská komise – Tisková zpráva - Brusel 22. ledna 2014

Snížení emisí skleníkových plynů o 40 % oproti úrovni roku 1990, závazný cíl pro celou EU dosáhnout podílu energie z obnovitelných zdrojů ve výši nejméně 27 %, obnovené cíle v oblasti politik energetické účinnosti, nový systém řízení a soubor nových ukazatelů pro zajištění konkurenceschopného a bezpečného energetického systému. To jsou pilíře nového rámce EU pro oblast klimatu a energetiky do roku 2030, kterou dnes předložila Evropská komise.

Rámec do roku 2030 vypracovaný na základě podrobné analýzy cen energií a nákladů na ně zajistí regulační jistotu pro investory a koordinovaný přístup mezi členskými státy, což povede k vývoji nových technologií. Cílem tohoto rámce je podněcovat trvalý pokrok směrem k nízkouhlíkovému hospodářství a konkurenceschopnému a bezpečnému energetickému systému, který zajistí cenově dostupnou energii pro všechny spotřebitele, zvýší bezpečnost dodávek energie v EU, sníží závislost EU na dovozu energie a vytvoří nové příležitosti pro růst a zaměstnanost tím, že zohlední možné cenové dopady z dlouhodobého hlediska.

Sdělení, které stanovuje rámec do roku 2030, se bude projednávat na nejvyšší úrovni, zejména v Evropské radě a v Evropském parlamentu. Je doprovázeno legislativním návrhem na vytvoření rezervy pro zachování stability trhu pro systém EU pro obchodování s emisemi (EU ETS), která by se měla začít používat od roku 2021, aby se zlepšila jeho odolnost. Ze zprávy o cenách energií a nákladech na ně v Evropě, zveřejněné spolu se sdělením, vyplývá, že zvýšení cen energie může být částečně zmírněno zajištěním nákladově efektivních politik v oblasti energie a klimatu, konkurenčních trhů s energiemi a zlepšením energetické účinnosti.

Předseda Evropské komise José Manuel Barroso k tomu uvedl: „Oblast klimatu je zcela zásadní pro budoucnost naší planety, zatímco skutečně evropská energetická politika je rozhodujícím faktorem pro naši konkurenceschopnost. Dnešní balíček dokazuje, že současné řešení těchto dvou otázek není ve vzájemném rozporu, ale naopak jedno řešení pomáhá druhému. Je v zájmu EU budovat hospodářství nabízející množství pracovních míst, které je méně závislé na dovážené energii díky zlepšené účinnosti a většímu využívání domácí čisté energie. Ambiciózní cíl snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 o 40 % je nákladově nejefektivnějším milníkem na cestě k nízkouhlíkovému hospodářství. A cíl ve výši nejméně 27 % v oblasti energie z obnovitelných zdrojů je důležitým signálem, který znamená stabilitu pro investory, vznik zelených pracovních míst a posílení bezpečnosti našich dodávek.“

Komisař pro energetiku Günther Oettinger k tomu uvedl: „Rámec do roku 2030 je pobídkou EU pro dosažení pokroku na cestě ke konkurenceschopnému nízkouhlíkovému hospodářství, stabilitě investic a bezpečnosti dodávek energie. Mým cílem je zajistit, aby energie zůstala pro domácnosti a podniky dostupná. Rámec do roku 2030 stanoví vysoké ambice, pokud jde o akce zaměřené na boj proti změně klimatu, ale zároveň uznává, že toho je nutno dosáhnout s nižšími náklady. Vnitřní trh s energií je základem pro dosažení tohoto cíle a já budu pokračovat v práci na jeho dokončení, aby mohl být plně využit jeho potenciál. To zahrnuje i „europeizaci“ politik v oblasti energie z obnovitelných zdrojů.“

Komisařka odpovědná za oblast klimatu Connie Hedegaardová k tomu uvedla: „Navzdory všem těm, kteří tvrdili, že Komise dnes nepřijde s žádným ambiciózním návrhem, se nám to podařilo. 40% snížení emisí je pro EU nákladově nejefektivnějším cílem, který zároveň přihlíží k naší globální odpovědnosti. Evropa se samozřejmě musí i nadále intenzivně zaměřovat na energii z obnovitelných zdrojů. Proto je důležité, že Komise dnes předkládá návrh závazného cíle na úrovni EU. Na podrobnostech rámce je teď nutno se dohodnout, ale směr, kterým se má Evropa ubírat, byl stanoven. Kdyby všechny ostatní oblasti světa byly v boji se změnou klimatu stejně ambiciózní, byl by na tom svět mnohem lépe.“

Klíčové prvky politického rámce do roku 2030 stanovené Komisí jsou tyto:

Závazný cíl snižování emisí skleníkových plynů: Hlavní cíl politiky EU v oblasti energetiky a klimatu do roku 2030, kterým je 40% snížení emisí oproti úrovni roku 1990 by byl splněn výlučně prostřednictvím vnitrostátních opatření. Roční snižování emisního stropu v odvětvích, na které se vztahuje EU ETS, by se zvýšilo ze stávajících 1,74 % na 2,2 % po roce 2020. Emise z odvětví mimo EU ETS by bylo nutno snížit o 30 % oproti úrovni roku 2005, přičemž by toto úsilí bylo rozděleno spravedlivě mezi členské státy. Komise vyzývá Radu a Evropský parlament, aby do konce roku 2014 vyslovily souhlas s tím, že by EU měla na počátku roku 2015 přijmout závazek ke 40% snížení jako součást mezinárodních jednání o nové celosvětové dohodě o klimatu, jež by měla být uzavřena v Paříži na konci roku 2015.

Závazný cíl EU v oblasti energie z obnovitelných zdrojů: Energie z obnovitelných zdrojů bude hrát rozhodující úlohu při přechodu na konkurenceschopný, bezpečný a udržitelný energetický systém. Závazný cíl EU v oblasti energie z obnovitelných zdrojů ve výši nejméně 27 % do roku 2030 vycházející z více tržně orientovaného přístupu s podmínkami podporujícími nové vznikající technologie přinese značné výhody z hlediska energetické obchodní bilance, spolehnutí se na domácí zdroje energie, zaměstnanosti a růstu. Cíl v oblasti energie z obnovitelných zdrojů na úrovni EU je potřebný pro to, aby se stal pobídkou pro pokračující investice v tomto odvětví. Nebyl by však převeden do podoby vnitrostátních cílů prostřednictvím právního předpisu EU, což ponechává členským státům flexibilitu provádět transformaci energetického systému podle svých potřeb a okolností. Dosažení cíle EU v oblasti energie z obnovitelných zdrojů by bylo zajištěno prostřednictvím nového systému řízení na základě vnitrostátních energetických plánů (viz níže).

Energetická účinnost: Zlepšení energetické účinnosti přispěje k dosažení všech cílů energetické politiky EU. Přechod na konkurenceschopný, bezpečný a udržitelný energetický systém je bez tohoto zlepšení nemyslitelný. Úloha energetické účinnosti v rámci pro oblast klimatu a energetiky do roku 2030 bude dále posouzena při přezkumu směrnice o energetické účinnosti, který má být proveden v tomto roce. Komise zváží potřebu případných změn směrnice, jakmile bude přezkum dokončen. Energetickou účinnost budou muset zahrnovat i vnitrostátní energetické plány členských států.

Reforma EU ETS: Komise navrhuje vytvořit na počátku příštího obchodovacího období ETS v roce 2021 rezervu pro zachování stability trhu. Tato rezerva by řešila jak přebytek emisních povolenek, který se vytvořil v posledních letech, tak zvýšení odolnosti systému vůči velkým otřesům pomocí automaticky nastavitelné nabídky povolenek, které budou draženy. Pro vytvoření takové rezervy — vedle nedávné dohody o odložení dražby 900 milionů povolenek na léta 2019-2020 — se vyslovilo široké spektrum zúčastněných stran. Na základě dnes navrženého právního předpisu by rezerva fungovala zcela podle předem definovaných pravidel, jež by neponechávala Komisi nebo členským státům při její realizaci prostor k vlastnímu rozhodování.

Konkurenceschopná, dostupná a bezpečná energie: Komise navrhuje soubor klíčových ukazatelů pro posouzení dosaženého pokroku v čase a jako věcný základ pro případné politické reakce. Tyto ukazatele se týkají například rozdílů v cenách energií u významných obchodních partnerů, diverzifikace dodávek a využívání domácích zdrojů energie, jakož i propojovací kapacity mezi členskými státy. Prostřednictvím těchto ukazatelů zajistí politiky ve výhledu do roku 2030 konkurenceschopný a bezpečný energetický systém, který bude nadále stavět na integraci trhu, diverzifikaci dodávek, posílené hospodářské soutěži, rozvoji domácích zdrojů energie a podpoře výzkumu, vývoje a inovací.

Nový systém řízení: Rámec do roku 2030 navrhuje nový rámec řízení na základě vnitrostátních plánů pro zajištění konkurenceschopných, bezpečných a udržitelných dodávek energie. Tyto plány vypracované členskými státy na základě společné koncepce podle připravovaných pokynů Komise zajistí větší jistotu investorů a větší transparentnost, zvýší soudržnost a zlepší koordinaci a dohled na úrovni EU. Opakující se postup mezi Komisí a členskými státy zajistí, aby plány byly dostatečně ambiciózní, jednotné a v souladu s pokyny.

Ke sdělení, které stanovuje rámec do roku 2030, je připojena zpráva o cenách energií a nákladech na ně, která hodnotí rozhodující hybné síly a porovnává ceny v EU s cenami hlavních obchodních partnerů. Ceny energie od roku 2008 téměř ve všech členských státech rostou, zejména z důvodu vyšších daní a poplatků, ale také kvůli vyšším nákladům na sítě. Ze srovnání s mezinárodními partnery vyplývá rostoucí rozdíl v cenách, zejména pokud jde o ceny zemního plynu v USA, což by mohlo ohrozit konkurenceschopnost Evropy, zejména v energeticky náročných odvětvích. Nicméně zvýšení cen energie může být částečně vyrovnáno nákladově efektivní energetickou politikou a politikou v oblasti ochrany klimatu, konkurenčními trhy s energií a lepšími opatřeními na podporu energetické účinnosti, např. používáním energeticky účinnějších výrobků. Úsilí v oblasti energetické účinnosti evropského průmyslu bude možná muset jít ještě o krok dále a zároveň si bude nutno uvědomit fyzické hranice takových opatření, protože konkurence se snaží o totéž a evropský průmysl investuje v zahraničí, aby byl blíže expandujícím trhům. Tato zjištění slouží jako podkladové informace pro rámec do roku 2030.

Další kroky

Předpokládá se, že Evropská rada posoudí tento rámec na svém jarním zasedání ve dnech 20.–21. března.

Souvislosti

Rámec vychází ze stávajícího klimaticko-energetického balíčku cílů do roku 2020 a z energetického plánu Komise a plánu přechodu na konkurenceschopné nízkouhlíkové hospodářství do roku 2050. Sdělení o politickém rámci do roku 2030 navazuje na zelenou knihu Komise z března 2013, která zahájila širokou veřejnou konzultaci o nejvhodnějším rozsahu a struktuře cílů v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030. Tyto dokumenty odrážejí cíl EU snížit emise skleníkových plynů do roku 2050 o 80–95 % oproti úrovni roku 1990 jako součást úsilí vyžadovaného od rozvinutých zemí.

Zdroj: http://europa.eu/rapid/press-release_IP-14-54_cs.htm
Související zprávy: Celosvětovému vývoji do roku 2030 vydaný agenturou IRENA (International Renewable Energy Agency) - tato nová studie je vypracována na základě údajů z 26 zemí po celém světě. Tisková zpráva ke stažení zde: http://www.irena.org/News/Description.aspx?NType=A&mnu=cat&PriMenuID=16&CatID=84&News_ID=349
celá studie REmap 2030 ke stažení na tomto odkazu: http://irena.org/remap/REmap%20Summary%20final_webdisplay%20no%20links.pdf