Nový londýnský “Elektrický holící strojek”: kde se budoucnost potkává s větrem

Jen před krátkým časem byla idea větrné elektrárny jako integrální součásti mrakrodrapu vykázána do oblasti science-fiction. Již brzy se bude v jihovýchodním Londýně nová, 147m vysoká, rezidenční a obchodní budova honosit 3 větrnými elektrárnami, které by podle očekávání měly vyrobit až 8% spotřeby této 43 patrové budovy. Obvykle je nazývána “Elektrický strojek” pro její futuristický design, správný název mrakodrapu však je “Strata tower” a je to údajně první budova na světě s větrnými elektrárnami zabudovanými přímo do konstrukce.

Ikonická stavba stojí okolo 130 millionů € a očekává se, že bude domovem více jak 1000 lidí ve 408 bytech. Její úspěšné dokončení též urychlí snahu developerů dělat více budov přátelštějších přírodě, protože dokončované britské předpisy vyžadují u všech nových konstrukcí od roku 2019 nulové uhlíkové exhalace.

Dle návrhu Hamiltons Architects jsou 3 větrné elektrárny postaveny na vrcholu budovy, kde je rychlost proudění větru mnohem vyšší než v úrovni ulice. Snížení hluku 19kW turbín zajistí 5ti listý rotor o průměru 9 metrů. Antivibrační opatření jsou již přímo zabudována do konstrukce budovy.

Konvenční větrné elektrárny stojí na poli a využívají rovnoměrného proudění vzduchu v prostoru. U 3 větrných elektráren na Strata tower se počítá s využitím Venturi efektu – myšlenka silnějšího větru mezi dvěma vysokými budovami, kde vzniká sací efekt a proudění je ještě urychleno skrz “trubku” ve které je umístěn rotor větrné elektrárny.

Noviny uvádějí, že predikce výroby elektrické energie je 50 MWh ročně. Turbíny tedy odhadem vygenerují 18.000 až 19.000 € za rok dle nového výkupního tarifu, který začal platit 1.dubna.

Podle listu The Guardian známý Justin Black, ředitel developerské společnosti Brookfield, řekl, že rozhodnutí vybrat vítr bylo experimentem. Ale také zmínil, že celá jižní strana budovy bude pokryta solárními panely generujícími stejné množství energie jako větrné elektrárny na střeše.

Pan Black cituje, co řekl na začátku: “My dali Hamiltons Architects stručné zadání – chtěli jsme specifickou věc. Chtěli jsme vytvořit typovou stavbu, která by pak byla vždy srovnávacím testem pro udržitelný městský život. My chtěli něco tak smělého a pozoruhodného”.

Na rozdíl od dech beroucích předpovědí jako osobní raketové křeslo, cestování časem či virtuální kancelář, je idea větrných elektráren postavených na vrcholu masy oceli a betonu nyní realitou.

Jestliže použijeme data z Evropy, tak rapidně rostou vnitrozemské i off-shore instalace větrných elektráren. Developeři, architekti a vlády nyní začleňují větrné elektrárny do městských zón jako bezemisní řešení. Jako řešení klimatických změn způsobených spalováním fosilních paliv.