15.12.2010 Parlament, vláda, samospráva str. 14 Energetika
 

Význam využití obnovitelných zdrojů energií v několika posledních letech neustále roste. Zatímco ceny paliv jdou nahoru, zásoby klesají; proto se mnozí výrobci energií stále častěji zabývají otázkou, jak nahradit alespoň část spalovaných fosilních paliv ekologicky výhodnějším materiálem. Obnovitelné zdroje navíc snižují emise oxidu uhličitého, který podle vědců přispívá ke klimatickým změnám, jichž jsme v posledních letech svědkem.
K využití obnovitelných zdrojů naši republiku ostatně zavazuje i směrnice Evropské unie, která nám ukládá, abychom do roku 2020 vyráběli 13 % energie právě z obnovitelných zdrojů. Ministerstvo průmyslu a obchodu nedávno tento závazek zvýšilo na 13,5 %.
Česká vláda zřejmě letos sklidí od Evropské komise pochvalu. Závazek, že do letošního roku Česká republika navýší podíl výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů na nejméně osm procent domácí spotřeby, bude totiž s nejvyšší pravděpodobností splněn.
V prvních třech čtvrtletích se obnovitelné zdroje podílely na výrobě elektřiny v Česku ze 7,3 procenta. Jenže Evropská komise sleduje podíl na spotřebě elektřiny a zde je Česko jako významný exportér elektřiny ve výhodě. Obnovitelné energie pokryly asi 8,2 procenta hrubé spotřeby elektřiny v Česku. Ještě v roce 2007 zmíněný podíl dosahoval jen 4,7 procenta, loni to bylo již 6,8 procenta. „Pokles výroby zaznamenaly pouze biologicky rozložitelné komunální odpady, u ostatních kategorií je jasná zvyšující se tendence,“ uvedl ve zprávě pro vládu o plnění cíle v oblasti obnovitelných zdrojů ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek.

Nejvíce je vodních elektráren

K lepšímu výsledku přispělo i to, že letošní rok je bohatý na dešťové srážky. Největší podíl na výrobě z obnovitelných zdrojů totiž stále mají vodní elektrárny, které díky dostatku vody mohly meziročně navýšit výrobu o 13 procent. Solární panely vyrobily sedmkrát více elektřiny než loni, přesto letos pokryly jen necelé jedno procento české spotřeby. Naopak výroba elektřiny spalováním biomasy či ve větrných elektrárnách letos příliš neroste.
Rozmach obnovitelných zdrojů umožnil vstřícný zákon o podpoře výroby z obnovitelných zdrojů, který český parlament schválil v roce 2005. Podle ekologů se však situace může brzy změnit. Ekologové se s vládou shodují v tom, že příliš vysoká výkupní cena nasměrovala investice do solárních elektráren.
„Česká republika by mohla získávat více elektřiny z větru a biomasy. Bohužel růst větrné energetiky brzdí neochota krajů, biomase zase brání propracovanější politika státu, například v přístupu k pěstování rychle rostoucích dřevin,“ dodává Sedlák.
Kolem biomasy se však poslední dobou objevují obavy, že hrozí živelný růst podobný solárnímu boomu. Jak uvedl premiér Petr Nečas, vláda uvažuje o změně zákonů tak, aby snížila zájem spekulantů o energetické využití biomasy.

Drobil podporuje bioplynové stanice

Podle ministra životního prostředí Pavla Drobila je třeba využívat jen takové obnovitelné zdroje, které nezdraží dramaticky elektřinu a nebude je potřeba nijak výrazně dotovat. Drobil chce podporovat hlavně malé výtopny či kogenerační zdroje na biomasu, stejně jako bioplynové stanice. Naopak spoluspalování biomasy v elektrárnách vláda již dotovat nechce. Podporu budou mít podle něj imalé vodní elektrárny, ze solárních zdrojů pak ty, které jsou usmířeny na střechách domů a nezabírají ornou půdu.
„Solární elektrárny jsou bohužel dobrou ukázkou toho, že cesta dobrých úmyslů vedla v tomto případě do pekla,“ uvedl Drobil. Problém má i s větrnými elektránami. „U větrných elektráren mám dva problémy - počet větrných dnů v ČR, který neumožňuje jejich velké rozšíření, za druhé pak skutečnost, že česká přenosová soustava není dimenzována na to, aby ustála ty prudké výkyvy, když začne nebo přestane foukat vítr. To vyžaduje obrovské investice, které musí někdo zaplatit,“ říká Drobil.

Výkupní ceny se sníží

Vláda se už rozhodla zabrzdit boom fotovoltaických elektráren, daný vysokými výkupními cenami. Tvrdí, že solární elektrárny mohou za zdražování proudu. Jejich provozovatelé však oponují, že se jedná o bohapustou blamáž. Jedno je však jisté -díky vysokým výkupním cenám solární elektrárny rostly v Česku rychleji než houby po dešti.
Výkupní ceny byly stanoveny na základě pořizovacích nákladů výrobního zařízení, ty však v případě slunečních elektráren (solárních panelů) v posledních letech výrazně poklesly, a to až o 40 procent. V České republice tak vzniklo více než 11 tisíc slunečních elektráren, jen od začátku letošního roku to bylo přes pět tisíc. Jejich instalovaný výkon nedávno překročil 1 000 megawattů, ještě koncem září to bylo necelých 800 MW.
Energetický regulační úřad (ERÚ) odhaduje, že do konce roku bude celkový instalovaný výkon solárních zdrojů přesahovat 1 600 MW. Elektřinu ze solárních elektráren musí nyní distributoři vykupovat za více než 12 korun za kilowatthodinu, tedy výrazně dráže, než za kolik ji poté prodají. Rozdíl cen se tak projeví v konečných cenách spotřebitelům.
Podle odhadu ERÚ z konce září měla cena elektřiny pro domácnosti kvůli vyššímu příspěvku na obnovitelné zdroje (jimiž jsou nyní zejména solární elektrárny) vzrůst od ledna 2011 o zhruba 12 a pro průmyslové podniky asi o 17 procent. Vláda však připravila a Sněmovna nyní schválila opatření, díky kterým by nárůst měl být zhruba 5,5 procenta. Základem je srážková daň ve výši 26 procent za výrobu elektřiny ze slunce a uvalení 32procentní darovací daně na emisní povolenky. Daň za výrobu elektřiny ze slunečního záření, které má platit pro léta 2011 až 2013, by státu jen příští rok měla podle premiéra Petra Nečase (ODS) přinést asi 4,2 miliardy korun.
Výnosy z darovací daně za povolenky přidělené v letech 2011 a 2012 vydělají 4,8 miliardy Kč. Vláda také zvýší poplatek za vynětí půdy pro panely ze zemědělského fondu, což přinese 1,7 miliardy korun. Zhruba miliarda korun půjde ještě na kompenzaci zdražení elektřiny ze státního rozpočtu. Předseda horní komory parlamentu Milan Štěch (ČSSD) však prohlásil, že řada senátorů má pochybnosti kolem nového zákona o zdanění fotovoltaické energie a chtějí ho vrátit zpět poslancům k přepracování.

Majitelé solárních elektráren se brání

Podle tvrzení České průmyslové fotovoltaické asociace poškodí daň téměř 1 500 firem. Řada z nich se totiž kvůli vybudování elektráren zadlužila u bank a při návratnosti investice i plánování splátek úvěru vycházela z původních podmínek.
Je tedy možné, že firmy vyvolají arbitráže a soudní spory se státem. Ministerstvo průmyslu a obchodu však trvá na tom, že daň má vrátit návratnost investic do fotovoltaiky na 15 let, jak předpokládal zákon o podpoře výroby energie z obnovitelných zdrojů z roku 2005.
Výkupní ceny investorům garantuje zákon, a to po dobu 15 let od uvedení zařízení do provozu. Jejich snížením o víc, než zákon umožňuje (každoročně o pět procent), by se ČR také vystavila riziku soudních sporů a arbitráží. Změnu přinesla až novela, kterou sněmovna přijala letos v dubnu.
Podle nového ustanovení může úřad snížit výkupní ceny výrazněji u zdrojů s návratností investic kratší než 11 let, avšak poprvé pro zdroje uváděné do provozu v roce 2011. Současná vláda navíc prosadila novelu, podle níž se napříště budou zvýhodňovat jen fotovoltaické panely na budovách; tato norma je nyní v Senátu.