15.6.2010 Czech Industry str. 28

Podle šéfa společnosti ČEPS, která v tuzemsku řídí přenosovou soustavu, Petra Zemana, neumožňuje současná legislativa uspokojivě regulovat obnovitelné zdroje energie. Než se situace změní, hodlá ČEPS trvat na stopce pro vydávání „kladných stanovisek" pro nové fotovoltaické a větrné elektrárny. Uvedl to v rozhovoru pro EurActiv v poslední březnový den tohoto roku.
Přinášíme jeho zkrácenou verzi.

* Začněme jedním citátem z vyjádření Hnutí DUHA pro EurActiv. „Dojem z neserióznosti ČEPS podporuje, že společnost neustále mění informace, kolik je vydáno kladných rozhodnutí o připojení slunečních nebo větrných elektráren k síti. Během měsíce údaj zvýšila ze 3500 MW (tisková zpráva ČEPS, 10. února) přes 5000 MW (Petr Zeman, předseda představenstva ČEPS na tiskové konferenci, 15. února) na posledních více než 8000 MW (tisková zpráva ČSRES, 10. března)." Jak byste reagoval na tuto výtku?

My jsme vždy vycházeli z údajů, které byly k dispozici. První data (3500 MW) platila k 31. 12. loňského roku a týkala se investorů, kteří již mají uzavřenou smlouvu o připojení. Pak jsme ty údaje postupně doplňovali, tak jak jsme je získávali. Stále ovšem nebyla úplná, a proto jsme požádali distributory, aby nám je dodaly. V tuto chvíli platí následující údaje: na konci ledna 2010 činila souhrnná potenciální kapacita projektů fotovoltaických a větrných elektráren, které obdržely od ČEPSu nebo distributorů "kladné stanovisko", 8063 MW; smlouva o připojení byla uzavřena na 2352 MW.

* Takže vy postupně ta čísla upřesňujete, jak vám přicházejí od distributorů nebo Energetického regulačního úřadu?

Ano, požádali jsme distributory o podklady, které jsme s nimi zároveň prodiskutovali a již zmíněná čísla jsou platná k 31.1. 2010. Zároveň jsme se s dohodli, že tyto údaje budeme každého čtvrt roku aktualizovat.

* Odmítáte tedy výtku šéfa České společnosti pro větrnou energii Michala Janečka, který nedávno EurActivu řekl, že ČEPS a distributoři tahají ta čísla „jako zajíce z klobouku"?

K tomu bych rád připomněl, že ČEPS nemá žádnou povinnost tato data dávat dohromady – je to tedy naše dobrovolná aktivita. Trvalo nám zhruba měsíc, než jsme je shromáždili, protože nejsou jen u nás, ale také v různých distribučních společnostech. Podle mě není účelné se vracet do minulosti.

* Dobře. Teď už pojďme k ústřednímu tématu: stopce pro vydávání kladných stanovisek pro větrné a fotovoltaické elektrárny. Podle České průmyslové fotovoltaické asociace (CZEPHO) by měli distributoři okamžitě odblokovat vydávání kladných stanovisek minimálně pro malé fotovoltaické elektrárny instalované na střechách domů, které prokazatelně nepřetěžují sítě, ale naopak jim pomáhají. A navíc jsou na jejich výstavbě závislé „tisíce živnostníků". Nešlo by to?

Kdyby se to podařilo, tak mě by se to líbilo. Ostatně tak zněl původní plán: podporovat především ty malé instalace. Ovšem pak se z fotovoltaiky rozvinul výhodný investiční byznys. Ani ČEPS ani distribuční společnosti nicméně toto rozhodnutí učinit nemohou, protože musí podle zákona postupovat nediskriminačně. Není prostě možné, aby si vybíraly kategorie a velikosti obnovitelných zdrojů energie (OZE), kterým přednost dají a kterým ne. K tomu se musí změnit legislativa tak, aby to dovolovala.

* Proč se vlastně stopka týká i větrníků, jejichž boom letos v Česku určitě nehrozí? Odhady se pohybují okolo 30 až 40 MW, které mohou přibýt k současným ani ne 200 MW...

Máte pravdu, ale my jsme při vydávání té žádosti směřované na distributory rozlišovali mezi dvěma druhy OZE: tzv. regulovatelnými a neregulovatelnými (podle nyní platné legislativy). Do těch elektráren, které se nyní regulovat nedají, patří jak ty větrné, tak fotovoltaické.

* A není to přece jen zbytečná diskriminace větrníků?

V Česku máme v současnosti určitý druh chaosu. Podle nás je nutné celou oblast podpory OZE nějakým způsobem koordinovat. Pokud chce Evropa a Česko tento sektor hospodářství řídit z centra, je koordinace nutná. A ti, kdo s tím mohou udělat nejméně, jsme my a distribuční společnosti. My prostě můžeme pouze říct: podle současných pravidel vás připojíme nebo nepřipojíme, ale na formování podpory OZE nemáme žádný vliv. V zákoně je prostě jasně napsáno, že máme uplatňovat nediskriminační přístup. Nemůžeme tedy z neregulovatelných elektráren vyčlenit ty větrné a dát jim zelenou, když solární mají červenou.

* V současnosti se připravuje úprava vyhlášky o podmínkách připojení k elektrizační soustavě, která by měla zpřísnit podmínky pro udělování kladných stanovisek a pro udržování těch stávajících v platnosti; jinými slovy „oddělit zrno od plev". Novelizovaná vyhláška má být účinná od začátku dubna a klíčová otázka zní, jestli po té distributoři obnoví vydávání kladných stanovisek....

To je určitě zajímavá otázka. Ten největší spor mezi námi a fotovoltaickými asociacemi je v tom, kolik projektů, na něž je vydáno kladné stanovisko, se ve skutečnosti realizuje. Jejich odhady jsou někde mezi 15 a 20 %, my mluvíme o 60 až 70 %. Vyhláška o připojení určitě může pomoci celou situaci vyjasnit, ale od začátku dubna budou potřeba nejméně tři měsíce, aby se ty projekty vyselektovaly. Jestli tu situaci nová vyhláška aspoň z části vyřeší, je nyní těžké předjímat.

* Dobře, ale ČEPS vydal v polovině února doporučení na stopku pro připojování dalších projektů větrných a fotovoltaických elektráren a investoři netrpělivě čekají, kdy své rozhodnutí spolu s distributory změní. Bude to po uplynutí zmíněných třech měsíců od začátku účinnosti novelizované vyhlášky?

Pozor, ČEPS nevydal žádné doporučení o nepřipojování dalších projektů. ČEPS dopisem ze dne 3. 2. 2010 požádal distribuční společnosti o nevydávání dalších kladných stanovisek k připojení fotovoltaických a větrných elektráren. Změna přístupu může přijít, až místo osmi tisíc MW v kladných stanoviskách budou dejme tomu dva tisíce MW. Musíme počkat, jaký dopad bude mít nejen tato vyhláška o připojení, ale i další legislativní změny, které se nyní připravují. Novela zákona o podpoře OZE už byla schválena v parlamentu, pracuje se například na novém modelu obchodování s elektřinou, novém dispečerském řádu a podobně...

* To vše je ale běh na poněkud delší trať. Znamená to, že stopka pro OZE může trvat třeba až do konce tohoto roku?

To je možné. Ale pozor, projekty, které mají vydané kladné stanovisko o připojení jsou samozřejmě v případě plnění dalších potřebných podmínek připojovány. Je to ale dotaz spíše na distribuční společnosti.

* V poslední době se diskutovalo o výsledcích dvou studií, které došly k protichůdným závěrům. Podle dat EGÚ Brno, kterými argumentuje ČEPS spolu s distributory, by v letech 2010 až 2012 neměla kapacita větrných a solárních elektráren překročit 1650 MW a v období 2013 až 2015 2000 MW. Pokud k tomu dojde, nebudeme mít dostatek záložních zdrojů ani odběratelů elektřiny, tvrdí. Naopak studie od EGÚ Praha uvádí, že problémy sítě díky OZE reálně nehrozí. Jak se v tom vyznat?

Já jsem obě zmíněné studie přečetl a ty výsledky moc odlišné nejsou. Za prvé těch 1650 MW, co jste zmínil, to je 1650 MW tzv. soudobého výkonu, instalovaný výkon může být třeba 2200 MW. Už několikrát jsme se bavili s asociacemi investorů do OZE o možnosti "uříznutí špiček" – tedy odstavování větrných a solárních elektráren v případě, že nabídka elektřiny bude výrazně překračovat poptávku – a ti investoři s takovým řešení v zásadě nemají problém. Říkají: Pokud nám několik dní v roce – především v létě – "uříznete" 20 % výkonu, přijdeme jen o 1 % celkových příjmů. Pokud by tohle opatření prošlo, můžeme se dostat třeba až na 2500 MW instalovaného výkonu. Technicky to možné je, ale musíme na to určitě připravit dispečerskou techniku.

* A teď tedy k těm studiím. Opravdu mezi postojem ČEPS a studií EGÚ Praha nejsou výrazné rozdíly?

Studie EGÚ Praha si kladla tři základní otázky: první byla, zda bude soustava v letošním roce ohrožena. Odpověď je "ne" a to i my říkáme už od začátku. Druhá otázka: Dají se elektrárny využívající OZE regulovat? Jejich odpověď je "ne", ale tam s nimi úplně nesouhlasím – technicky to totiž možné je. A třetí otázka? Zda se dají regulovat podle současné legislativy. To se nedají a v tom s nimi souhlasím. Teď tedy nezbývá než si sednout a vyřešit, jak změnit legislativu, aby se OZE daly spolehlivě regulovat.

* V této dekádě chcete do přenosové sítě investovat čtyři miliardy korun ročně. To je mnohem více, než ČEPS předpokládal ještě v květnu 2009, kdy oznámil, že na sítě půjde do roku 2017 zhruba 12 miliard korun (tedy v průměru 1,5 miliardy za rok). Je tak prudké navýšení spojeno hlavně s rozvojem OZE?

Číslo čtyři miliardy je postaveno na reálném vyhodnocení požadavků našich zákazníků a nezbytné potřebě obnovy našeho zařízení – například letos proinvestujeme jen 2,5 miliardy korun. My bychom i ty čtyři miliardy dát do sítí chtěli, ale to by se musela zrychlit a zjednodušit povolovací řízení liniových staveb. S rozvojem OZE navýšení investic souvisí jen omezeně.

* Na příliš pomalá povolovací řízení si stěžujete dlouhodobě. Nastal v poslední době při řešení tohoto problému nějaký pokrok?

Ne bohužel vůbec žádný a je to pro nás obrovský problém. Lze ho rozdělit na dvě části: diskuse s vlastníky – ty dobře známe například i při výstavbě dálnic – a diskuse s úřady. Netroufám si říct, co je horší. Realizace nových vedení tedy v současnosti trvá osm a až dvanáct let, z čehož se ale staví pouze dva roky. Zbytek jsou ta povolovací řízení. Situace ale není jednoduchá ani za našimi hranicemi: například z Rakouska známe rekord, kdy se jedno vedení stavělo 22 let. *